Vojtěch novinářům řekl, že odbory by měly vnímat ekonomickou situaci země a nedopustit kolaps veřejného zdravotního pojištění. Předák Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel a šéfka odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková však soudí, že by to mělo být více.
Proč je lepší opravovat Mercedes než být lékařem, zamýšlí se Pavel Pafko |
S odbory se chystá Vojtěch jednat, zatím od nich dostal dopis. „Patnáct procent je skutečně velmi výrazný nárůst v kontextu celkového nárůstu platů v ekonomice. Je třeba se podívat, jak platy masivně rostly v minulých letech. U sester o 14 procent, v tomto roce to bude velmi podobné, protože vyplácíme odměny za covid. To se do toho také promítne. I to by měly odbory vnímat,“ řekl Vojtěch.
Vývoj ekonomiky je nejistý
Ten také uvedl, že není jasné, jak se bude vyvíjet ekonomika. Při kalkulacích chce postupovat tak, aby systém veřejného zdravotního systému nezkolaboval. „Doufám, že o to nejde ani zástupcům odborů,“ uvedl.
O konkrétním procentu ve středu nechtěl Vojtěch mluvit. „Hovořil jsem o růstu do pěti procent, to je růst realistický. V tomto směru bychom se měli pohybovat,“ řekl.
Odbory ale chtějí vyšší růst. „Doufáme, že námi navrhovaných 15 procent se nechá akceptovat. Pro stabilizaci počtu zaměstnanců je to jedna z klíčových podmínek,“ uvedl Engel. Odbory poukazují na to, že zdravotníci chybí a zájem nastoupit do zdravotnictví nemá asi pětina absolventů příslušných škol. Argumentují také tím, že se zvedla platba odvodů státu za děti, důchodce či nezaměstnané. Vojtěchův návrh pěti procent je pro odboráře nepřijatelný.
Slušné peníze jsou za přesčasy
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) průměrný měsíční plat lékaře v nemocnici činí 88 312 korun a sester 47 498 korun. Výdělky se ale výrazně liší ve veřejných a soukromých zařízeních. Rozdíl v odměně sester ve státní a privátní nemocnici je až 7000 korun měsíčně. Průměrná mzda v Česku se loni podle statistického úřadu dostala na 34 125 korun.
Podle odborářů ale velkou část výdělku zdravotníků představují peníze za přesčasy a služby o víkendech. „Je to téměř polovina příjmů. Odpracovaných je 350 hodin, ne 170. Je to protizákonné. Takhle si vydělávat nechceme,“ řekl šéf LOK-SČL.
Odbory podpořily ve středu také požadavky nemocnic, které chtějí pro příští rok i peníze na investice a rozvoj. Zohlednit by to měla připravovaná úhradová vyhláška. Podle Žitníkové by tak bylo pro příští rok potřeba navíc do 25 miliard korun – 14 miliard na platy a zbytek na investice.
Lůžková péče je podle Vojtěcha jediným zdravotnickým segmentem, kde dosud nebyla uzavřena jednání o úhradové vyhlášce na příští rok. „Nedokážu si představit, že jeden segment, který jsme navíc podpořili masivně, by měl zásadní nárůst v porovnání s dalšími. To by nebylo spravedlivé,“ řekl.
Superhrubá mzda a dvě sazby daně
Máme šest variant zrušení superhrubé mzdy, řekla Schillerová. Detaily tají |
Vláda chystá zrušení superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před nedávnem řekla, že by díky tomu lidé měli na dani z příjmu platit méně a zůstalo by jim víc peněz. Zmínila už také, že by navyšování platů pak mohlo být nižší a kompenzovala by ho právě daňová úspora. Schillerová uvedla, že by mohly být dvě sazby daně. Lidé s nižším příjmem by platili 15 procent, ostatní 19 procent.
„Nižší sazba má být pro nízkopříjmové, což naši zaměstnanci díky bohu s přesčasy nejsou. Dostanou se do vyššího pásma. Takže nula od nuly pojde, tam nebude žádný profit. Neočekáváme, že by zrušení superhrubé mzdy v našem segmentu mělo přínosy,“ uvedl Engel.
Zdravotníci ze státních zařízení dostali přidáno naposledy v lednu, a to všichni stejně 1500 korun bez ohledu na praxi, odbornost a odpovědnost. Podle lékařských odborů je tento postup pro zkušené odborníky demotivující a deformuje platové tabulky.
O rozpočtu na příští rok, v němž se odrazí i částky na růst platů, by měla 21. září jednat tripartita. Do té doby chtějí odboráři s Vojtěchem a vládou o zvýšení výdělků vyjednávat. Termín schůzek ještě nepadl.
