Začala hra o to, jaké budou důchody

  • 89
Do konce roku by měli mít třicátníci a mladší ročníky jasněji, co je čeká, až půjdou do penze. V říjnu začala pracovat skupina třinácti expertů, která má za úkol propočítat, na jaké penze se dnešní mladí mohou "těšit" a kolik na ně bude potřeba vybrat peněz.

Zároveň musí spočítat, kde ušetřit za situace přibývajícího počtu penzistů a klesajícího počtu těch, kteří na důchody státu každý měsíc posílají peníze.

"První předběžné výsledky budou v prosinci až lednu příštího roku," říká koordinátor celé skupiny Vladimír Bezděk.

Jeho tým je složený z lidí, které si vybraly jednotlivé politické strany, a doplněný úředníky. Počítat budou podle zadání politiků parlamentních stran. Konečnou zprávu mají mít hotovou příští rok v květnu.

Dnes má každá ze stran úplně jinou představu, jak by se měl důchodový systém změnit, aby nepolykal čím dál více peněz. Propočty by měly ukázat, co je možné udělat a s jakými náklady. Konečný kompromis bude opět ležet na politicích. "Je to otázka vůle politické scény takový kompromis hledat," uvedl Bezděk.

Rok před volbami zřejmě nebude chuť k nepopulárním řezům do důchodového systému velká. To, že budou takové kroky nezbytné, jednotlivé politické strany v podkladech předaných expertům přiznávají. Všichni počítají s tím, že se bude muset dále prodlužovat věk odchodu do důchodu na 65 let a možná ještě dále.

Jedinou výjimkou v tomto směru jsou komunisté. Ti chtějí vytrhnout důchody ze schodků tím, že odstraní nezaměstnanost a podnikatelům nařídí více platit.

Na opačném konci je návrh ODS prosazující pro všechny stejný, ale nižší důchod výměnou za menší platby státu. "Rovný důchod by mohl být mezi čtyřmi až pěti tisíci," říká za ODS Petr Mach. S ušetřenými penězi by si podle ODS každý mohl dělat, co sám uzná za vhodné.

Důchody: nižší a později
Výdaje na důchody převyšují příjmy z pojistného už několik let a mezera se bude stále více prohlubovat. Obzvláště po roce 2010, kdy půjdou do penze silné poválečné ročníky.

"V roce 2065 budou už důchodci reprezentovat třetinu celé populace," říká Vladimír Bezděk. Dnes tvoří lidé starší 60 let pětinu všech obyvatel.

Do penze až v 65 letech
Stárnoucí obyvatelstvo bude vrhat důchodový systém do větších schodků. Bez ohledu na to, k jaké reformě (pokud nějaké) politici dospějí, už teď všichni počítají s dalším zvyšováním věku pro odchod do starobní penze.

Prozatím je schváleno postupné prodlužování na 63 let do roku 2013. Ve svých podkladech už však shodně všechny politické strany s výjimkou komunistů počítají s tím, že dále poroste na 65 let. "Možná i na 67," dodává plán ODS.

Nutné budou ale i další úspory. "I když to veřejnost nerada uslyší, bude nezbytné, aby člověk pracoval déle," říká Stanislav Volák z Unie svobody. Proto navrhují prodloužit dobu, po kterou člověk musí platit pojištění, z dnešních 25 postupně až na 40 let. A zvýšit sankce za předčasné odchody do penze, které skutečný věk odchodu do penze o pár let snižují.

Ostatní politické strany nemají bolestivé zásahy do důchodů tak podrobně rozpracované. Nepříjemné kroky však připouštějí. "Každá doba musí být zaplacená, třeba nemoc nebo studium," říká sociálnědemokratický expert na důchody Vít Samek.

Dnes, když je člověk nemocný, nezaměstnaný anebo student, žádné pojištění na důchod státu neplatí. Ale při závěrečném počítání penze se takto strávený čas bere, jako kdyby na důchod přispíval. Kdyby se tyto takzvané náhradní doby vůbec nepočítaly, stát by ušetřil desítky miliard korun ročně.

Všechny návrhy úspor jsou obzvláště před volbami nepopulární. A žádná shoda není mezi politiky v tom, jak od základu celý systém přebudovat. Komunisté nechtějí měnit nic, sociální demokraté jen málo, ODS chce dát všem stejně (menší důchod, ale i nižší daň) a lidovci s unionisty chtějí umožnit posílat peníze na důchod do fondů.

Do boje o to, která varianta zvítězí, se přitom nechystají jen politici, ale i penzijní fondy. Těm se samozřejmě nejvíce líbí verze unionistů a lidovců. "Za odpovídající bychom považovali, pokud by měli klienti možnost do fondů přesměrovat nejméně sedm procent z hrubé mzdy," říká šéf fondu Credit Suisse & Pensions Petr Žaluda.

Fondy by tak získaly nové klienty i příjmy. Dnes lidé do fondů spoří v průměru necelou pětistovku, aby plně využili státní příspěvek.