Tuto možnost by měli dostat lidé, kteří jsou vystaveni prachu, chemikáliím, hluku, fyzické zátěži, chladu nebo horku. Ale i ti, jejichž profese je psychicky náročná nebo ničí oči. Vztahovalo by se to na dělníky v koksárnách, zdravotní sestry i třeba řezníky v chladírnách. Díky příspěvku by mohli odejít do penze o pět let dříve. Zavedení povinného příspěvku zaměstnavatele na důchodové spoření by byla největší změna v důchodovém systému od zrušení soukromého důchodového pilíře.
Firmám je jasné, že pracovníci nebudou schopni fyzicky či psychicky náročnou práci dělat až do důchodového věku, zejména když se bude v budoucnu posouvat. Ale odmítají vzít odpovědnost na sebe.
„Je to nesystémové řešení a přenesení odpovědnosti na zaměstnavatele. Mělo by se to řešit ve státním důchodovém pilíři,“ říká Jan Rafaj, personální ředitel ArcelorMittal Ostrava a místopředseda Svazu průmyslu ČR.
„Návrh z dílny ministerstva pouze zatíží zaměstnavatele bez ohledu na jejich zdroje,“ obává se Markéta Schormová, právní expertka Hospodářské komory.
Podle Rafaje by lidé v těžkých profesích měli mít možnost podobně jako dnes horníci odejít do důchodu o něco dříve – podle náročnosti profese. To by však pro státní pokladnu znamenalo navíc zátěž stamilionů až miliard korun ročně. Firmy jsou ochotné povinně přispět jen malou částí a jen na několik tisíc lidí v nejvíc exponovaných profesích.
„Na spoření se musí podílet nejenom zaměstnavatel, ale i zaměstnanec a stát. Spravedlivý by mohl být poměr 1:1:1,“ říká Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu ČR.
Do předdůchodu o pět let dřív
Podle návrhu ministerstva by povinné příspěvky od zaměstnavatelů měly jít lidem v těžkých profesích do jejich třetího penzijního pilíře, který dnes má 4,6 milionu lidí. Lidé by pak díky úsporám mohli odejít do předdůchodu až o pět let dřív a žili by z těchto úspor, stát by za ně platil povinné zdravotní odvody a lidem by se nekrátila starobní penze.
Na důchod by lidé měli mít našetřeno tři miliony korun, říká šéf fondu |
Podle současných pravidel by však museli mít naspořeno zhruba půl milionu korun (tak aby měsíčně mohli pobírat 30 procent průměrné mzdy). A na to by navrhovaný příspěvek zaměstnavatele ve výši tří až čtyř procent většině z nich nestačil –nanejvýš dvacátníkům, kteří mají do důchodu daleko. Padesátníci by museli začít spořit rychlostí zhruba 15 procent z hrubé mzdy. „U těchto osob by došlo... k jednorázové dotaci, na které by se podílel stát a zaměstnavatel,“ navrhuje v materiálu ministerstvo.
Povolání dělí ministerstvo zdravotnictví na čtyři kategorie podle míry zdravotního rizika – v té nejrizikovější v Česku pracuje 20 tisíc lidí, v druhé nejrizikovější pak 630 tisíc. Není jasné, jestli nakonec koalice použije právě toto dělení prací.
Dnes už 1,4 milionu zaměstnavatelů svým pracovníkům na důchodové spoření přispívá. „Nemyslíme si, že je nutné to zaměstnavatelům stanovovat zákonem, mělo by to být součástí kolektivního vyjednávání,“ říká mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. Ve firmě pracuje sedm tisíc lidí, z toho polovina ve dvou nejrizikovějších kategoriích.
Hnutí ANO už připravuje alternativní návrh, kterých profesí by se povinný příspěvek mohl týkat. „Zaměstnavatelé by měli přispívat těmto lidem, funguje to tak i v zahraničí. Bez dohody s nimi ale není možné jim to nařídit,“ říká poslankyně ANO Radka Maxová. Koalice bude návrh poprvé probírat v pondělí.
