S výrokem, že za peníze lze koupit skoro všechno, souhlasilo 61,5 procenta Čechů a 72,2 procenta Slováků. Třináct Čechů ze sta si myslí, že peníze až takovou roli v životě člověka nehrají. O menší důležitosti peněz je přesvědčeno také sedm procent Slováků.
"V průběhu devadesátých let a zejména v jejich první polovině stoupala individualistická a hedonistická orientace člověka, v poslední době je ale takové trendy poměrně těžko hodnotit," komentoval výsledky sociolog Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.
To, jak lidé hodnotí význam peněz, souvisí do značné míry s tím, kolik jich mají. "Když člověk musí řešit, jestli má, nebo nemá na nájem, tak pro něj mají peníze větší význam, než když takové problémy řešit nemusí," dodal. Tím se dá také vysvětlit, proč z výzkumu vyšli jako víc na penězích závislí Slováci.
"Důležitost peněz v tržní společnosti je logicky vyšší než za předchozího režimu. Tehdy byly mnohem menší rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi, byla značně omezena nabídka zboží i služeb, ale i možnosti osobní realizace, což vedlo k odlišnému hodnotovému žebříčku," říká k tomu i Arnošt Janeček z agentury Median, která výzkum provedla.
Jsi takový, kolik máš peněz
Majetek je podle něj nyní měřítkem společenského úspěchu.
"Lidé jsou navíc denně ovlivňováni masivní všudypřítomnou reklamou ke stále vyšší spotřebě. Stále více peněz je však na druhou stranu třeba i pro zajištění základních životních potřeb jako bydlení," dodal Janeček.
Přestože z výzkumu Medianu vyplývá, že nejsou výrazné rozdíly mezi vnímáním peněz u různých skupin obyvatelstva, Červenka se domnívá, že svou roli může hrát například věk.
"Mladí, zdraví, perspektivní, dynamičtí lidé žijí pro práci a kontakty s přáteli. Rodina či zdraví, které se v našich hodnotových žebřících umisťuje na prvním místě, takovou roli nemají. Rodinu zpravidla zatím nemají a zdraví považují za něco samozřejmého," uzavřel analytik.