Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvWindfall tax v pátek schválila Poslanecká sněmovna v rámci daňového balíčku. Mimořádnou daní se mají zdanit mimořádné zisky, a to se sazbou 60 procent. Od příštího roku daň dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy i banky. Daň má trvat po dobu tří let, a to od příštího roku do roku 2025. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Ministerstvo financí očekává, že dotčené subjekty na dani odvedou v příštím roce desítky miliard. Peníze mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Česká bankovní asociace má k dani ale silně odmítavé stanovisko, podle ní jde o nesystémové a neefektivní řešení. Nerozumí tomu, proč se to má týkat bankovního sektoru.
„Když už, tak by se to nemělo týkat jen šesti největších bank, které jsou zároveň těmi největšími plátci daní z příjmu právnických osob v České republice. Ministr nám nezdůvodnil, proč ty ostatní banky stát vynechává. Až do minulého pátku nebyly známé ani konkrétní parametry této daně. Komunikace byla diletantská,“ řekla Zahálkové pro iDNES.cz s tím, že stát podle ní nepovažoval komunikaci s bankovním sektorem za důležitou.
Přijdou žaloby?
Krok státu tak je podle výkonné ředitelky České bankovní asociace silně diskriminační a management jednotlivých bankovních domů má podle ní zákonnou povinnost stát nyní žalovat.
„Touto mimořádnou daní bude společnost svým způsobem poškozena. Mám informace o tom, že banky o žalobách uvažují. Cílila by na to, že jde o jakési dvojí zdanění. Myslím si, že to půjde až na úroveň Evropské unie,“ domnívá se Zahálková.
Ta v pořadu Rozstřel zároveň narážela na to, že ministerstvo financí nemusí mít správné propočty ve vztahu k výběru daní a upřesnila, že výsledná suma bude podle ní o mnoho nižší, než ministr Stanjura aktuálně předpokládá.
„Zbyněk Stanjura nejprve odhadl, že se tímto způsobem do státního rozpočtu vybere 25 miliard. Poté řekl, že očekává dokonce 33 miliard. Ostatní analytici i další instituce ale mají své propočty o mnoho nižší a pohybují se okolo 11 miliard,“ uvedla šéfka ČBA s tím, že takové odhady má třeba i Česká národní banka.
Ačkoliv třeba společnost EPH Daniela Křetínského chce kvůli windfall tax přesunout svůj dceřiný podnik EP Commodities do zahraničí, banky by svá sídla měnit neměly. Podle Zahálkové to je totiž velmi komplikované a společnosti tak zatím ani neuvažují.
„Nepřemýšlíme o tom, že by došlo k nějaké daňové optimalizaci. Zároveň jsme tvrdě pod dohledem České národní banky, jelikož bankovní sektor patří mezi nejvíce regulovaná odvětví české ekonomiky,“ dodala pro zpravodajský portál iDNES.cz šéfka České bankovní asociace Monika Zahálková.
