Motýlí efekt a duha na českých bankovkách. Podívejte se na nové prvky

  • 92
Státní tiskárna cenin slaví devadesát let od svého vzniku. Významné jubileum spojila s unikátní výstavou cenin, kde má veřejnost možnost projít historii bankovek, dluhopisů i osobních dokladů. A pochlubila se také novými ochrannými prvky, kterými mohou být v budoucnu vybaveny české bankovky.

České peníze vynikají podle ředitele Státní tiskárny cenin Tomáše Hebelky uměleckým dojmem a tím, že poslední dvě emise navrhoval jediný výtvarník, kterým je Oldřich Kulhánek. Tiskárna přitom používá třicet až čtyřicet let staré tiskařské stroje. Ty však nebrání využití nových technologií, které zaručují jejich bezpečnost.

Některé z nových prvnků, které představila Státní tiskárna cenin, jsou unikátní, jiné už se běžně používají. Spotřebitelé se na penězích setkají třeba s technologií, kterou používají už eurobankovky. „Je to vizuální a těžko napodobitelný prvek, barva se mění v závislosti na úhlu pohledu díky speciálním magnetickým pigmentům, které při nanášení na bankovku vytvářejí měnící se 3D efekt,“ popsal ředitel.

Tuto technologii, stejně jako další nové prvky, mohou návštěvníci výstavy vidět na vytištěném pamětním listu Maxe Švabinského ve formě bankovky, které autoři říkají „devadesátka“. Jednou z nejviditelnějších novinek je fólie a nový ochranný prvek s takzvaným laserovým gravírováním (technologie umožňuje plastické vykreslování laserem). 

Ihned také zaujmou světélkující laserové perforace motýlka, u něhož proti světlu vidíte průhled s reliéfy. Výtvarníci a technologové si vyzkoušeli také nové technologie tištění vodoznaku, díky nimž je vodoznak výraznější a sytější.

Nové ochranné prvky, které představila Státní tiskárna cenin, se mohou objevit i na bankovkách, jež teprve v tuzemsku přijdou do oběhu. Česká národní banka nicméně upřesnila, že momentálně žádné bankovky s těmito novými ochrannými prvky neplánuje. Inovované 100 Kč a 200 Kč bankovky však ČNB představí v září. 

Státní tiskárna cenin vznikla v roce 1928. Zpočátku byla součástí České národní banky, se kterou dodnes spolupracuje. Návštěvníci výstavy mohou spatřit ceniny, které se běžně na veřejnost nedostanou. Například návrhy originálu bankovky s hodnotou tisíc korun od Maxe Švabinského s vyobrazením Františka Palackého, která nebyla nikdy vydána. „Z našeho pohledu je to jedna z nejlepších prací minimálně z té doby,“ říká Hebelka. Prohlédnout si lze i návrhy Alfonse Muchy a dalších výtvarníků.

Zatímco zpočátku trval vývoj a výroba každé z bankovek asi tři roky, dnes je to záležitost několika měsíců. Důvodem jsou zejména nové technologie. Zpočátku se bankovky kreslily a ryly ručně. Desítky let staré stroje však slouží dodnes. Na původní technologii hlubotisku se toho příliš nemění a stále se špatně napodobuje.

,