Kdyby přitom celá ekonomika rostla o čtyři procenta jako nyní, zátěž skrytá v rozpočtu by představovala pro bohatší společnost čím dál menší problém.
Čerstvá čísla o zrychlení ekonomického růstu v Česku na 4,1 procenta v pátek zveřejnil statistický úřad.
"Vyšší růst ekonomiky může usnadnit náš cíl snížit schodek rozpočtu a plnit kritéria pro přijetí eura," prohlásil Jahn na ekonomickém fóru, které jako svůj "malý Davos" pořádá Polsko každým rokem v lázeňském letovisku Krynica na pomezí polských a slovenských hranic poblíž Vysokých Tater.
V taktice vyrůstání z dluhu si Jahn notoval s polským ministrem hospodářství Jerzym Hausnerem, s nímž v Krynici veřejně debatovali, jak státní finance vyspravit.
"Nyní, kdy ekonomika roste, je situace snazší," prohlásil Hausner, jehož levicová vláda je v podobném problému jako český kabinet - ročně zadluží zemi zhruba o šest procent hrubého domácího produktu. To je dvakrát víc, než povolují podmínky pro přijetí eura.
Růst ekonomiky pomůže z dluhů
Škrty ve výdajích podle Hausnera v minulosti stáhly zemi do ekonomické krize, což nová vláda nemíní opakovat. "Budeme-li nyní škrtat, krátkodobě omezíme poptávku a vystavíme ekonomiku nebezpečí.
Proto bychom se měli starat v první řadě o hospodářský růst," tvrdí Hausner. Dilema obou státníků trefně shrnul známý polský ekonom Dariusz Rosati, který diskusi vedl a hned v úvodu upozornil na rozmach neblahého trendu rostoucích státních dluhů v důsledku skutečnosti, že politici raději peníze utrácejí, než je vybírají.
Před tím varoval i švédský ministr průmyslu Hans Karlsson, který v debatě s Jahnem a Hausnerem kritizoval nadměrné utrácení a populistické sliby, kde není brán ohled na zdroje, jaké společnost má.
Zkrotit státní dluhy označil Jahn v Krynici za jednu z priorit nové vlády. Zopakoval svůj plán šetřit na sociálních dávkách tím, že se zamezí jejich zneužívání, neboť v jiných oblastech, jako je vzdělání, doprava či obrana, podle něho úspory nejsou možné.
"Škrty v sociálním systému nemusí vést k žádným nepokojům. Každý v Česku musí přijmout fakt, že nemáme zdroje, abychom dál podporovali dnešní úroveň výdajů," prohlásil vicepremiér.
Podle Jahna by se schodek rozpočtu měl v roce 2006 snížit z šesti na čtyři procenta HDP, o dva roky později na tři procenta. V rozpočtu na příští rok, který bude Jahn se zbytkem vlády dojednávat tento týden, žádné významné úspory nebudou.
Výdaje rostou, zvyšují se i daně a dluh bude zhruba stejný jako letos - tedy okolo sta miliard korun. Reforma sociálních dávek se má týkat až rozpočtu na rok 2006, což však bude pro vládu obtížné kvůli blížícím se volbám, ve kterých má podle dosavadních preferencí menší šanci než opozice.
