U nejmenších obcí spadla cena ze 40 korun za metr čtvereční na polovinu. "V některých případech o tolik výkupní cena pozemků skutečně klesla a my teď řešíme, co s tím. Už nyní je jasné, že od ledna bude platit další novela, která by měla nynější problémy odstranit," říká mluvčí ministra financí Jaroslav Dědič.
Pokles "státních" cen přišel navíc v době, kdy hodnota pozemků v mnoha místech roste a majitelé se jich nechtějí vzdát za částky, které se jim zdají příliš nízké.
Přispívá k tomu výstavba mnoha komerčních center a průmyslových zón.
"Je to problém posledních měsíců. Hledáme cesty, jak tuto situaci vyřešit. Možností je směna soukromých pozemků za státní. Jednáme o tom nyní s Pozemkovým fondem, který je správcem státní půdy," říká šéf státního Fondu rozvoje dopravy Pavel Švagr.
Značné problémy s výkupem půdy se objevily například na Kolínsku, kde loni město vykoupilo pozemky pro průmyslovou zónu, v níž bude stát nový závod na výrobu automobilů společností Toyota a Peugeot.
K zóně je však třeba postavit ještě silnici, která povede od hradecké dálnice, a v tomto případě bylo nabídnuto soukromým vlastníkům pozemků od 21 korun do 240 korun za metr čtvereční v závislosti na poloze pozemků.
Situaci se v tomto případě nakonec podaří vyřešit - dálniční přivaděč je totiž komunikací druhé třídy, a ty spadají do kompetence krajských samospráv, a nikoli státu. Na kraje se ministerská vyhláška nevztahuje.
"Kraj nakonec kvůli finančním požadavkům majitelů rozhodl, že všechny pozemky vykoupí za jednotnou cenu 240 korun za metr čtvereční. Pro první spojnici průmyslové zóny s dálnicí jsou již vykoupeny téměř všechny pozemky, u druhého dálničního přivaděče se ještě jedná," říká Otakar Mareček, šéf středočeské pobočky Ředitelství silnic a dálnic, které pro kraj pozemky vykupuje.
V případě silnic první třídy a dálnic, kde půdu kupuje stát, jsou však s výkupy mnohem větší problémy. Státu se nedaří kupovat pozemky na hradecké dálnici, plánované severomoravské autostrádě, jihočeské dálnici i tahu, jenž má spojit Prahu s východem Německa.
"Problémy přicházejí v době, kdy je šance s dostavbou dálniční sítě pořádně pohnout. Ještě se snad nestalo, aby bylo rozestavěno šest dálničních úseků najednou," říká šéf fondu dopravy Pavel Švagr. Konkrétní propočty, o kolik se stavby protáhnou, stát však nemá.
Pokud by se státu nepodařilo majitele pozemků přesvědčit k prodeji, musel by se obrátit na soud s žádostí o vyvlastnění ve veřejném zájmu. "Tyto spory se ale táhnou dlouhé měsíce," přiznává Mareček.
Lidé, kteří mají výkupy pozemků na starosti, proto doufají, že ministerstvo financí skutečně cenovou vyhlášku změní. "Každý měsíc či rok, o který je každá stavba oddálena, stoupají náklady a konečná cena stavby, kterou nakonec zaplatí opět stát. Tudíž suma, která se ušetří na výkupu, bude muset být proinvestována ve stavbě samé," tvrdí mluvčí ředitelství dálnic Vápeníková.
