Věcí, na které se shodnou všechny politické strany, od ODS dokonce až po sociální demokracii, je další snížení daní pro firmy.
Rozdíl je jen v tom, o kolik si takové snížení každá ze stran představuje a čím je podmiňuje.
"S ODS se shodujeme na snížení přímých daní, hlavně odvodů na pracovní místo," říká předseda lidovců Miroslav Kalousek. Podle něj už jde o slušný základ, na němž lze vystavět nějaký kompromis. Jeho strana se teď na něm bude snažit dohodnout s vítěznou ODS a se zelenými.
Podniky dnes odvádějí na daních ze zisku 24 procent. Lidovci jsou pro pokles této sazby na 19 procent, zelení na dvacet procent.
Nejrazantnější je ODS, která šla do voleb se svou rovnou daní 15 procent. Tahle sazba by měla podle představ ODS platit jak pro firmy, tak pro všechny zaměstnance bez ohledu na příjem.
Zatímco na daních pro firmy by se ODS ještě se svými čerstvými koaličními partnery shodnout mohla, hůře se bude hledat společný návrh u daní pro zaměstnance. Pro ně dnes platí odstupňované sazby podle výše výdělku od 12 do 32 procent pro nejbohatší.
Předseda ODS Mirek Topolánek den poté, co v neděli uvedl, že je rovná daň ohrožena, změnil taktiku a zdůrazňuje, že na ní trvají. To znamená mimo jiné na dani 15 procent pro všechny zaměstnance.
"Na ničem jiném než na rovné dani se nebudu podílet," říká i Vlastimil Tlustý, který byl v řadách ODS vždy považován za stínového ministra financí. O žádném kompromisu se nechce bavit. Proti nim však stojí lidovci trvající na odstupňování daní podle výdělků. Kompromis proto bude nutný, a to i ze strany ODS.
Jednou z možností, na čem by se politici z ODS a KDU-ČSL mohli dohodnout, je například snížení nynějšího počtu čtyř daňových pásem. "Určitě nečekáte, že bych vám řekl, s čím do koaličních jednání půjdeme," říká Kalousek na to, jestli by byl ochoten dnešní daňovou progresi tímto způsobem zmírnit.
Ve svém volebním programu jsou lidovci pro snížení dnešní 32procentní daně pro nejbohatší na 25 procent a zelení dokonce až na dvacet procent.
Další bod, kde se potenciální členové nové koalice zatím neshodují, jsou změny daně z přidané hodnoty. ODS chce jednu sazbu, ale s možnou výjimkou pro sociálně citlivé věci, jako jsou potraviny či léky.
Lidovci jsou pro postupné sbližování dnešních dvou přirážek na veškeré zboží a služby ve výši 5 a 19 procent, zelení by je chtěli zachovat v současné výši.
Kalousek v pondělí uvedl, že u sociálně citlivých položek by si ještě zvýšení daně dovedl představit, pokud by bylo kompenzováno dávkami. "Nejvíce mi ale záleží na tom, aby zůstaly v nižší sazbě daně na ubytovací služby," říká s tím, že jinak by byl turistický průmysl nekonkurenceschopný.
Průsečíky lze nalézt i v názorech budoucích koaličních partnerů na ekologické daně, které jsou srdcem zeleného programu. Pro ODS je hlavní, aby bylo zvýšení daní na energie vyrovnáno snížením sociálních odvodů či jiných daní.
S tím počítá i původní návrh ministerstva životního prostředí, jehož autorem byli de facto dnešní zelení včetně Martina Bursíka. Sporným bodem může být zdanění všech aut, které považují za nadbytečné lidovci. Proti byli i sociální demokraté.
Co podpoří ČSSD?
Nynější patová situace, kdy jak ODS, lidovci a zelení, tak ČSSD s komunisty mají ve Sněmovně po stech hlasech, vede k tomu, že možná vláda ODS se bude muset ohlížet na to, co jí projde v parlamentu u sociálních demokratů.
"V programu vlády nemůže být rovná daň, rovný důchod a další nesmysly tohoto druhu, například privatizace veřejných služeb, privatizace ČEZ, stejně jako reforma zdravotnictví podle ODS," vymezil úzké pole pro shodu premiér Paroubek.
Ministr financí Bohuslav Sobotka potvrdil, že sociální demokraté jsou pro nižší daně pro firmy. K daním z výdělků zaměstnanců říká: "Budeme podporovat snížení daní pro rodiny s dětmi." Všem ulevit nechtějí.
