"Jsem optimista a věřím, že nás stát nějakým způsobem podpoří," uvedl předseda Svazu provozovatelů lanovek a vleků Jiří Bělunek.
Ministr Čunek už minulý týden naznačil, že je s vlekaři ochoten vyjednávat, jakmile přesně zformulují své požadavky.
Čunkův náměstek Vačkář po páteční schůzce mluvil podobně. Bude se zřejmě hledat způsob, jak vlekařům pomoci, ale tak, aby to nebylo moc drahé a aby se neporušila česká a evropská omezení pro státní podporu.
"Pokud je podpoříme, určitě to nebudou přímé dotace," uvedl Vačkář.
Jsou ale i vlekaři, kteří se státní podporou nesouhlasí. "Je to byznys jako každý jiný a má i svá rizika. S tím musí všichni počítat," tvrdí Karel Vacek, šéf společnosti Snowhill, která je v oboru největší.
Vacek si plánuje, že využije příležitosti a od slabších konkurentů teď jejich vleky koupí.
Měli velké oči, teď chtějí půjčit
Vlekaři ze svazu od Čunka požadují zřízení garančního fondu. Do něj by měl podle jejich přání stát dát 230 milionů korun, z kterých by bezúročně provozovatelům půjčil.
Podnikatelé prý nemají na splátky úvěrů nových lanovek a vleků, které po loňské povedené zimě postavili. Na horách prostavěli přes miliardu korun. Jenže teplá zima jim přinesla stamilionové ztráty.
Podle náměstka Vačkáře je však nemožné splnit přání vlekařů, tak jak si představují. Před garančním fondem navíc už varoval antimonopolní úřad, protože i bezúročná půjčka je podpora ze státních peněz, což má úřad za úkol hlídat.
Proto ministerstvo hledá jiné způsoby. "Bavili jsme se o tom, jak by pomoc mohla být proveditelná," dodal Vačkář. Jednou z cest je podle něj například dobrozdání pro banky a žádost o odložení splátek. "Nebyla by to ale garance pro banky," podotkl.
Jinou z možností je zapojení Českomoravské záruční a rozvojové banky. Konečné slovo bude mít ministr Jiří Čunek, úředníci mu připraví možné varianty.
I když žádost vlekařů vzbudila zejména u podnikatelů v jiných oborech velký údiv, nejsou v Evropě jediní, kdo by mohl státní podporu získat.
Rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein přislíbil už v lednu tamějším provozovatelům zimních areálů i hoteliérům možnou pomoc kvůli teplé zimě.
"Jsme samozřejmě připraveni pomoci jednomu z nejdůležitějších odvětví naší ekonomiky, pokud nebude sníh," uvedl Bartenstein pro list Die Presse. O pomoci Rakousko ještě nerozhodlo.
Snowhillu teplo nevadí
Šéf Snowhillu Vacek s podporou státu nesouhlasí. Pokud by byla poskytnuta, chystá se i soudit. Sám chce letošní nepřízně počasí využít a pokusit se ovládnout některé jiné areály.
"Rozeslali jsme deset dopisů na různé areály s nabídkou na spolupráci. Odezva byla nulová, což je známka toho, že na tom nejsou podnikatelé v oboru tak špatně," míní Vacek, který si dělá zálusk i na areály, kde má většinu Český svaz tělesné výchovy.
Jde například o Harrachov nebo Špindlerův Mlýn. Podle něj ČSTV rozvoj těchto areálů brzdí.
