"Nápady na rozšíření státní podpory a dotací hypoték u mladých lidí ani další nové výdaje by v programovém prohlášení být neměly," uvedl po středeční schůzce s ministrem práce a financí místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn.
Seříznut byl i plán ministra práce Zdeňka Škromacha na zavedení plošných přídavků pro děti. "V prohlášení bude napsáno, že takové kroky vláda zváží a jsou podmíněné možnostmi rozpočtu," říká Jahn.
Přesně takovou formulaci obsahovalo i prohlášení koaliční vlády premiéra Vladimíra Špidly před dvěma roky. A na realizaci nikdy nedošlo právě kvůli tomu, že v rozpočtu nejsou miliardy nazbyt.
Ze stejného důvodu se nemohou ani hotely či penziony těšit, že by je od příštího roku minulo už schválené zvýšení daně z přidané hodnoty. Nižší sazbu prosazovali unionisté, ale proti mluví fakt, že jejím růstem vláda získá miliardy navíc.
Risk sporu s unií - dětské plenky
Většina plánů na rozdávání, které zatím zůstaly, je namířena směrem k rodinám a pracujícím s nižšími příjmy. I nová vláda chce riskovat popotahování s Evropskou komisí, které může skončit pokutou, kvůli ponechání dětských plenek v nižší sazbě daně.
Pro rodiny však budou chystány hlavně novomanželské půjčky na bydlení s nízkým úrokem. "Ministři Sobotka a Paroubek musí spočítat, kolik peněz na tyto účely vynaložit, a podle toho se rozhodne, zda půjde o půjčku deset, padesát nebo i více desítek tisíc," říká Jahn.
Jasné však je, že poskytovat je bude fond bydlení, který má dnes asi 15 miliard korun. Jahn přitom nevyloučil, že by fond získal ještě další peníze z privatizace. Ty by byly zřejmě potřeba, kdyby chtěla vláda realizovat další plány.
"Půjčka je jen jeden z nástrojů. Je třeba uvažovat i o finančních úlevách, lepších daňových odpočtech," říká náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl. Novinkou vládních plánů je i další seříznutí bohatších ve prospěch chudších. Po už schválené daňové slevě na dítě, chce vláda zavést slevu i na práci.
Z daní by se odečítalo devět až deset tisíc korun ročně. To by bylo výhodné pro lidi s příjmem do 20 až 25 tisíc, čtyři sta tisíc zaměstnanců s vyšším výdělkem by na ní tratilo. U opoziční ODS se plány na podporu rodin nesetkávají s nadšením.
"Kdyby se snížilo daňové zatížení, nebylo by třeba vymýšlet žádnou podporu mladých rodin," říká poslanec ODS Miroslav Beneš. Snížení daní a odvodů na sociální pojištění však už vláda řekla jasné ne.
Jediné slovo jak šetřit se zatím týká zpřísnění sociálních dávek. U dávek jako je příspěvek na bydlení, na dítě či sociální příplatek by úřady zkoumaly i majetek žadatele a nejen výši příjmu jako dnes.
