Ti velcí, kteří by odváděli největší částky, se bojí vzniku dalšího úřadu. "Několik lidí bude mít moc nad rozdělováním milionů. Kdo zaručí, že tam nebude protekce," upozorňuje Ivan Váňa z vinařství Chrámce. Vybíraní obdobných poplatků není v EU neobvyklé, ale jiný je způsob jejich rozdělování.
Stát si vezme korunu za každý litr vína, který se dostane na trh. Dalších 350 korun pak chce za každý hektar vinic. Peníze z měšce, kam takto spadnou stovky milionů korun, budou rozdělovat úředníci v Brně. Půjdou na obnovu vinic a později na podporu pěstování vína.
To je ve zkratce úkol vinařského fondu, který se do novely zákona o vinařství snaží prosadit ministr zemědělství Jan Fencl. Má přitom podporu svých sociálnědemokratických kolegů a některých lidovců.
Vinaři se k záměru staví poměrně jednoznačně. "Fond teď není potřeba. Spousta výrobců podporuje obnovu vinic sama. Vytvořila by se tím jen další instituce, která bude rozhodovat o rozdělování peněz," říká ředitel Moravských vinařských závodů v Hukvaldech Bořek Svoboda.
"Státní úředníci budou rozhodovat o nestátních penězích. To se mi nelíbí," říká Josef Vozdecký, šéf největšího domácího vinařského uskupení Bohemia Sekt, které stejně jako většina velkých zpracovatelů vína ročně investuje miliony do obnov vinic. "Před dvěma lety jsme zrušili spotřební daň, protože její výběr byl údajně nerentabilní.
Proto teď začneme vybírat korunu?" Ministr Fencl již návrh vinařského fondu několikrát měnil. Pro zasedání vlády vypustil pasáž o tom, že by do fondu měly plynout peníze nejen za tuzemská vína, ale také za každý dovezený litr. Právníci upozornili, že by to odporovalo asociačním dohodám s EU.
"Kdyby se nevybíralo od všech, pak by se tím musel zabývat antimonopolní úřad," připomíná vznik možné diskriminace na trhu Vozdecký. Do návrhu předloženému poslancům ve sněmovně a v zemědělskému výboru (ten o novele vinařského zákona zatím nerozhodl), se už výběr koruny z každého dovezeného litru vrátil.
Vinařský fond má podle ministra zemědělství podporovat obnovu vinic. Podle Svazu výrobců vín se velcí producenti, k nimž patří vedle plzeneckého Bohemia Sektu například jablonecké Soare či hukvaldské Moravské vinařské závody, už o vinice sami starají.
Roman Žďárský ze Soare navíc upozornil, že vinařský fond bude dotovat vinice jen do doby vstupu země do Evropské unie. "A kromě toho dnes již existuje dotace na obnovu vinic," doplnil. Ministerstvo zemědělství na ni dává ročně 150 milionů korun. Poslanci se nyní dohadují, zda tyto peníze budou také příjmem fondu po jeho vzniku.
Většina vinařů se shodne na jednom. Bojí se, že vyroste další úřad. "Ministerstvo původně chtělo, aby členy vedení fondu jmenoval ministr ze svých úředníků. Myslím ale, že by to mělo být pod kontrolou sněmovny," říká lidovec Jan Grůza ze zemědělského výboru.
"Fond vytváří těžké korupční prostředí pro ty, kteří budou rozhodovat o rozdělování stamilionů," upozorňuje stínový ministr zemědělství Miloslav Kučera (ODS) s tím, že pokud návrh sociální demokracie podpoří lidovci, vinařský fond vznikne. "Vinařský fond měl vzniknout hned po zrušení spotřební daně.
Jako podpora vína a výsadby vinic nejde o špatnou myšlenku. Funguje to tak například Německu či Rakousku," říká jeden z původních iniciátorů vzniku vinařského fondu Milan Ballik. "Teď se k tomu ovšem přidal jeden velmi nepříjemný prvek. Končí volební období a mnoho lidí si hledá teplé místečko," míní.
