Utracení takového množství představuje zhruba 15 procent ze zhruba pěti milionů slepic v Česku, řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Česko je podle unie v produkci vajec soběstačné ze zhruba 85 procent.
Nákaza se v Brodu nad Tichou v Plzeňském kraji potvrdila na konci loňského roku. Původně se hovořilo o tom, že v chovu bude utraceno 120 tisíc slepic v oddělené polovině jedné ze tří hal společnosti Česká drůbež. V pondělí ale testy potvrdily nákazu i v druhé části haly a veterináři rozhodli o utracení všech 220 tisíc slepic z celé haly a ve středu Státní veterinární správa (SVS) uvedla, že bude zlikvidován celý chov.
Ceny vajec za poslední rok stouply na dvojnásobek. I kvůli ptačí chřipce |
Dlouhá poznamenala, že velkochov na Tachovsku patří k netypicky velkým na poměry ČR a podle kapacity je největší. Firma provozuje tři velké haly, z nichž každá pojme téměř 250 tisíc kusů drůbeže. V Česku jsou v jiných podnicích největší haly pro 70 tisíc kusů.
Ptačí chřipka se objevila v řadě evropských zemí. Výpadek vajec na českém trhu lze podle Dlouhé nahradit dovozem vzhledem k tomu, že se začínají obnovovat některé chovy, které se v zahraničí likvidovaly loni v listopadu. Podle posledních dat unie se v listopadu se do ČR dovezlo zhruba 35 milionů vajec, což je více, než je běžný průměr.
Podle Dlouhé bude záleže na tom, kolik budou čeští obchodníci ochotní za vejce z dovozu zaplatit. Upozornila také na to, že likvidace utracené drůbeže bude náročná kvůli kapacitě asanačních podniků. „Nejsou na takové množství připravené,“ uvedla.
V Brodu usmrtí 750 tisíc nosnic, likvidace drůbeže přijde na stamiliony |
Podle Dlouhé bude záležet na tom, za jak dlouho firma Česká drůbež dokáže celý chov obnovit. Uvedla, že pokud firma sežene už odchované kuřice, může být obnova produkce vajec rychlá.
V Evropě je jich ovšem kvůli ptačí chřipce nedostatek. Pokud nakoupí jednodenní kuřata, bude to trvat zhruba 20 týdnů, než začnou snášet, dodala Dlouhá. V takovém případě by to znamenalo pro firmu výpadek části produkce až do léta.
Drůbežářská unie a veterinární správa apelují na chovatele, aby dodržovali veškerá opatření týkající se biologické bezpečnosti chovů a zamezení kontaktu drůbeže v chovech s volně žijícími ptáky. Velkochovatelé by podle Dlouhé měli také dezinfikovat například auta, která do podniků jezdí nebo kontrolovat pohyb osob v areálech.
„Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ připomněl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
