Stát letos utratí o 23 miliard méně, aby dodržel cíle na snižování rozpočtového deficitu. Pro ministerstva to znamená, že ve svých výdajích "škrtnou" 15 miliard korun. Své návrhy škrtů poslaly ministerstvu financí, které je nyní vyhodnocuje.
Z průzkumu iDNES.cz vyplývá, že jednotlivé resorty budou spíše než na lidech šetřit na materiálu. Třeba ministerstvo vnitra z plánované úspory 1,6 miliardy Kč ušetří na platech a odměnách úředníků, policistů a hasičů celkem jen 116,7 milionu korun. Místo propouštění nebo krácení platů resort raději sáhl k úsporám na materiálu, službách, energiích a cestovném.
Podobně jsou na tom i další ministerstva. Například ministerstvo spravedlnosti zmražené výdaje za 529 milionů korun uspoří třeba na investicích do obnovy vozového parku, na modernizaci interiérů nebo rozšíření ubytovacích kapacit. "Jedná se vesměs o veškeré investiční akce, rekonstrukce, modernizace technického vybavení, například nákup kopírek," sdělila mluvčí Petra Hrubá.
Podle některých odborníků je to chyba a do řad státních zaměstnanců by to chtělo větší zásah. Pro stát v Česku pracuje celkem 425 tisíc lidí. Na jejich platy se letos vydá 121,58 miliardy korun. To je po důchodech a povinných platbách státu, zahrnujících odvody do EU a pojištění za děti a důchodce, v pořadí třetí největší výdajová položka.
"Výraznější úspory mohou přinést škrty ve třech oblastech: přesnějším zacílením sociálních dávek, snížením počtu státních úředníků a omezením investičních výdajů," soudí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Z dlouhodobého pohledu je sice omezení vládních investic negativní pro rozvoj ekonomiky, vzhledem k pochybnosti o jejich efektivitě a korupci si ale nejsem jistý, zda by nebylo lepší jejich omezení," dodal.
Miroslav Kalousek letos předložil plán na sloučení nebo rušení některých státních úřadů. To by mělo uspořit odhadem okolo 12 miliard korun ročně. S tím se dá ale zřejmě počítat až od roku 2013, pokud vůbec.
Na platech by si letos měli pohoršit hlavně učitelé. Ministerstvo školství má letos ušetřit téměř 2,5 miliardy a většinu z částky resort zřejmě škrtne na odměnách. Tarifní platy zůstanou stejné. Učitelům hrozí, že ke konci roku přijdou na mimořádných odměnách celkem o 1,65 miliardy Kč, vyplývá z vyjádření ministerstva školství (více o zkrácení odměn učitelům čtěte zde).
Na některých úřadech je až pětina nadbytečných lidí
Prostor pro úspory na lidech vidí i Helena Mitwallyová, konzultantka společnosti BNV Consulting, která zpracovávala analýzy o tom, na jakých úřadech lze šetřit. Varuje nicméně před rychlými, plošnými škrty. "Prostor na snižování prostředků na platy určitě je, plošné škrty bych ale nedoporučovala. Agenda státní správy je podložena zákony. Když se rozhodnete, že úřad zrušíte, musíte práci přesměrovat jinam," řekla.
"Určitě se dá najít vata na vyšších stupních, ať už to jsou ministerstva nebo kraje," dodala. To by ale zároveň předpokládalo provést audity na ministerstvech. Navíc zatímco na ministerstvech pracují spíše stovky lidí, v podřízených institucích jich jsou tisíce. Minulé analýzy BNV Consulting ukázaly, že v některých obcích s rozšířenou působností pracuje i o pětinu více lidí, než by bylo třeba.
Kromě ministerstev se šetří napříč všemi státními institucemi kromě třech institucí: Akademie věd (rozpočet 4,7 miliardy Kč), Technologické agentury (2,2 miliardy) a Grantové agentury s rozpočtem přes 3 miliardy korun.
Zvláštní postavení pak mají Poslanecká sněmovna, Senát, Úřad vlády a Kancelář prezidenta republiky, které dohromady letos škrtnou jen 54 milionů korun z částky 2,6 miliardy. "Je mi líto, to jsou takzvané prioritní kapitoly, kde vláda nemá rozhodující pravomoc. To dělá rozpočtový výbor Sněmovny kvůli jejich nezávislosti," vysvětlil ministr financí Miroslav Kalousek.
K prioritním kapitolám patří ještě úřad ombudsmana. Ten plánuje utratit 92 milionů korun (úspora 1,3 milionu Kč). Úřad letos může svým až 113 zaměstnancům rozdělit na platy včetně odvodů 64 milionů korun, což je téměř 72 procent rozpočtu. Instituce zpracovává kolem sedmi tisíc stížností ročně.