Do Spojených států se pak dováží více benzinu z Evropy. Vyšší poptávka vyvolá tlak na zvýšení ceny, které se v konečném důsledku projeví i u tuzemských pump.
"Američané nepostavili za třicet let žádnou novou rafinerii, ty současné jsou poruchové, jejich opravy a odstávky trvají stále delší dobu, což způsobuje nedostatek benzinu," vysvětlil analytik Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum, která se zabývá investicemi do komodit.
Na druhou stranu mohou Spojeným státům čeští motoristé i poděkovat. Kdyby se totiž tamní ekonomice dařilo lépe a kurz dolaru byl stejný jako loni, stál by benzin ještě víc než nyní.
"Koruna meziročně posílila asi o 11 procent. Nebýt tohoto korunového polštáře, stál by litr naturalu bezmála 32 korun," spočítal hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář.
Zdražování benzinu přitom nevidí rádi ani pumpaři, kteří kvůli konkurenci a obavám, že řidiči budou méně tankovat, nemohou zdražit tak, jak by potřebovali.
"Pro zákazníka je to dobře, ale marže nyní nestojí za nic," řekl šéf Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček.
"Ale lidé nadávají, protože jsou přesvědčení, že si mastíme kapsy. Stále mají zafixováno, že řezník, zelinář a pumpař jsou největší šejdíři," dodal. Na litru naturalu nyní pumpaři vydělávají méně než dvě koruny.
"Stačí to leda na zaplacení nákladů," dodal Indráček. Mnohem raději mají provozovatelé benzinek období, kdy velkoobchodní cena rychle klesá a oni mohou nějakou dobu tento pokles ignorovat a prodávat s vyšší marží.
Naposledy se tak dělo loni na podzim, kdy byly rozdíly mezi tuzemskými pumpami až sedm korun. Nyní se mohou částečně "zahojit" na naftě, u které ceny zatím tolik nerostou.
"Třeba poptávka ve Spojených státech cenu nafty přes léto vůbec neovlivní. Stále ji tam berou spíše jako alternativní palivo," uvedl Pírko. V Evropě mají dieselové motory mnohem více příznivců, třeba v Rakousku jezdí na naftu sedm z deseti aut.
