Brusel ostře pokáral členské země, že váhají s reformami, které by unii dovolily hrát vyrovnanou partii s modernějšími, pružnějšími, a proto bohatšími Spojenými státy.
Propast mezi Evropou a Amerikou se ještě prohloubí příští rok, kdy do unie vstoupí deset nových členů. Většina z nich je chudší a zaostalejší než průměr současné patnáctky, o USA nemluvě. Platí to bohužel i pro Česko.
Evropská unie se před třemi lety v Lisabonu shodla, že v závodě s Amerikou může být rovnocenným soupeřem, jen když splní tři následující podmínky: bude vzdělanější, více lidí bude pracovat a podmínky pro podnikání budou výrazně pružnější než dnes.
Loni si v Barceloně evropští lídři slíbili, že udělají vše pro to, aby tohoto cíle dosáhli do roku 2010. Noví členové, mezi nimi i Česko, se sice ještě tehdy na rozhodnutí nepodíleli. Uvědomovali si však, že v roce 2010 budou nejspíš členy bruselského klubu, a závazek tedy platí i pro ně.
Necelý rok po Barceloně však komisi nezbývá než své členy pokárat, že neplní to, co slíbili. Česko se musí snažit dvojnásobně. Odstup od moderních, na znalostech postavených ekonomik je obrovský. Největší handicap máme ve vzdělání.
Vysokoškolský diplom má 36 procent Američanů, více než pětina Evropanů, avšak pouhá desetina lidí v Česku. Se znalostmi jsme na tom mizerně i v porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi. Nejvzdělanější jsou jednoznačně pobaltské země. Estonsko či Litva mohou směle soupeřit dokonce s USA.
Rozšířené Evropské unii nejspíš nevylepšíme skóre ani v investicích do vědy a výzkumu. Firemní investice do nových nápadů dosahují v unii 1,28 procenta HDP. České podniky však dávají na vývoj jen 0,81 procenta HDP.
Země, které masivně investují do vzdělání a živí se prodejem objevů a nápadů, přitom bohatnou výrazně rychleji a nabízejí svým obyvatelům výrazně lepší podmínky k životu než ostatní státy.
Čeští politici chabý rozvoj znalostí léta omlouvají nedostatkem peněz ve státní pokladně. Nejsou sami, jejich evropští kolegové hovoří stejným jazykem. Brusel tento argument odmítá. "Navzdory rozpočtovým potížím by členské státy měly pokračovat v investicích do vzdělání, výzkumu a do znalostí ekonomiky," uvádí komise v nejnovější analýze. Rozpočet, který prosadil kabinet Vladimíra Špidly na letošní rok by tedy pod drobnohledem bruselské kritiky neměl ani náhodou šanci na úspěch.
