„Oblečení v našich kontejnerech ubylo. Pokud srovnám období na začátku války na Ukrajině a nyní, je ho zhruba o dvacet procent méně,“ říká Pavel Hendrichovský, předseda sociálního družstva Diakonie Broumov.
Právě válka na Ukrajině je podle něj jeden z důvodů aktuálního úbytku, řada institucí totiž pořádala sbírky a materiální pomoc poskytovala přímo potřebným. Druhým důvodem je pak aktuální ekonomická situace. „Lidé nakupují méně, nezaplňují se jim skříně, a proto nemají potřebu šatník třídit a textil vhazovat do kontejnerů,“ doplňuje Hendrichovský.
Úbytek textilu vnímá i projekt KlokTex, který má v České republice více než tisícovku kontejnerů. „Určitý pokles jsme zaznamenali již v době úplného začátku pandemie covidu 19. Nikdo z nás nevěděl o této situaci a dopady s ní spojené takřka nic,“ říká Nicole Nouir Křížková, ředitelka projektu KlokTex.
Diakonie Broumov musela propouštět. Nestíhá svážet kontejnery s oděvy |
Jak dodává, dalším pomyslným „zpomalením“ celého projektu byla právě válka na Ukrajině. „Veškerá materiální podpora směřovala právě tam,“ říká.
„Aktuálně se bohužel taktéž potýkáme s dopadem energetické krize, kdy občané začínají šetřit a vše se ve velkém projevuje právě i ve sběru textilu. I přes vysoké navýšení našich charitativních kontejnerů v posledních letech nejsme na stejném množství sebraného textilu jako před pandemií, i když by to mělo být právě naopak,“ dodává Nicole Nouir Křížková.
Méně materiálů, méně zaměstnanců
Úbytek textilu v kontejnerech může mít více dopadů. Například v broumovské diakonii museli snížit počet lidí, kterým dávají práci. „Na provoze v Broumově jsme propustili asi deset lidí,“ říká Hendrichovský.
Jde jak o zaměstnance, tak o klienty. „To jsou lidé, kteří žijí u nás na ubytovně. Skončili například bez střechy nad hlavou nebo se dostali do jiné tíživé situace. Na ubytovně mohou zůstat, ale už je nemůžeme zaměstnávat. Takže jsme požádali stát o příspěvek na ubytování, živobytí a tak dále,“ doplňuje šéf diakonie.
Právě mzdové náklady – přestože klienti většinou pracují za minimální mzdu – jsou podle něj významnou položkou v jejich rozpočtu. „Minimální mzda je z našeho pohledu strašně vysoká. Zaměstnání dvaceti klientů pro nás představuje měsíční náklady ve výši zhruba 460 tisíc korun,“ poznamenává Pavel Hendrichovský.
Expert na recyklaci: Covidové vyklízení zhoršilo kvalitu oděvů v kontejnerech |
Pokud se situace nezlepší, budou nejspíš snižovat počet zaměstnanců dále. „Pokud nemáme materiál, nemůžeme zaměstnávat ani lidi, což nás velice mrzí,“ uvádí Hendrichovký.
Armáda spásy z ekonomických důvodů zase upouští od svých vlastních kontejnerů, projekt zvaný ReShare končí po devíti letech. „Logistika, která je s tím spojená a souvisí s obsluhou kontejnerů, se natolik prodražila, že se nám to už nevyplatilo,“ zmiňuje Tomáš Surovka, oblastní ředitel Armády spásy.
Kontejnery Armády spásy v Moravskoslezském kraji odkoupila společnost Dimatex CS. „Jelikož neustále navyšujeme počet sběrných kontejnerů, úbytek textilu nepociťujeme,“ zmiňuje Jana Procházková Dvořáčková ze společnosti Dimatex CS.
Po oblečení stoupá poptávka
Úbytek textilu v kontejnerech však pociťuje společnost Potex, která v Čechách spravuje více než 600 kontejnerů. „Ve srovnání s dobou před covidem toho v kontejnerech máme zhruba o dvacet až třicet procent méně,“ říká Lenka Harcubová, jednatelka společnosti.
Po oblečení je podle ní přitom aktuálně vyšší poptávka. „Souvisí to nejen s válkou na Ukrajině, ale i se současnou ekonomickou situací. Jenom za září jsme Oděvní bance darovali jednu a tři čtvrtě tuny vytříděného oblečení. A stejně by to chtělo ještě víc,“ uvádí Harcubová.
Oděvní banka se otevřela v polovině září v pražské v Troji. Za pár týdnů od zahájení provozu stihla rozdistribuovat přes dvě tuny oblečení. O oblečení je podle ředitelky Klubu svobodných matek, která tento projekt organizuje, enormní zájem.
Jaké oblečení darovat a na co dávat pozor?
|
„Aktuálně jsme schopni pokrýt poptávku, a to díky enormní solidaritě dárců, ať soukromých či firemních. Nicméně je nutné brát v úvahu, že benevolenci dárců nelze naplánovat, tudíž jeden týden můžeme mít plný sklad a druhý nikoliv,“ říká ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
Zvýšenou poptávku po oblečení potvrzuje i Nicole Nouir Křížková z projektu KlokTex. „Poptávka je aktuálně opravdu vysoká. Bohužel aktuální situace zasáhla kompletně všechny a mnoho občanů se dostalo do existenční krize, kdy potřebují pomoc ostatních. My se snažíme, i přes všechna úskalí, pomoci všem, kteří to nejvíce potřebují. Věříme, že tomu bude tak i nadále,“ říká Křížková.
