První Dánsko je, co se týká kvality trhu práce, následované Nizozemskem a Rakouskem. Poslední příčku pak sdílí Řecko a Chorvatsko. „Trojici států s nejméně příznivým trhem práce uzavírá Bulharsko, které se sdílenému poslednímu místu vyhnulo jen o jediný bod,“ dodává Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Česko sice v oblasti trhu práce dosáhlo horšího výsledku než loni, přesto se mu v řadě posuzovaných oblastí daří dosahovat nadprůměrných hodnot.
Tuzemský trh práce má například relativně vysoký podíl produktivní populace a výzkumníků v pracovní síle. V první polovině evropského srovnání se Česko nachází také ve flexibilitě práce – o čase i místě výkonu své pracovní činnosti může do jisté míry rozhodovat téměř třetina pracujících.
Nezaměstnanost mladých je rekordní, může to značit změnu přemýšlení |
O flexibilitě, kterou v práci čeští zaměstnanci mají, svědčí i průzkum společnosti Edenred, podle kterého jen desetina podniků v současnosti vůbec nenabízí práci z domova a až 53 procent firem svým zaměstnancům naopak umožňuje pravidelný home office.
„Například až patnácti procentům zaměstnanců, kteří mají možnost práce z domova, stačí doma strávit jen jeden pracovní den v týdnu, 27 procent považuje za ideální dva dny a 23 procent preferuje tři a více dnů týdně,“ uvedla Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred s tím, že změny pomáhá prosazovat i čím dál početnější skupina zaměstnanců z řad generace Z. Mladí lidé vyžadují v práci jistou dynamiku a volnost.
Produktivita práce v Česku klesá
Příčinou umístění na podprůměrné šestnácté příčce je mimo jiné i setrvale klesající produktivita práce, kterou řada podnikatelů považuje za jeden z předních problémů tuzemské ekonomiky. V hodnocení přidané hodnoty na hodinu odvedené práce se český výsledek rovná zhruba 76 procentům unijního průměru.
Problém, podle Martina Vohánky, člena správní rady Druhé ekonomické transformace a zakladatele firmy Eurowag, spočívá i v nedostatečném využívání zahraničních expertů.
„Chceme-li bohatší Česko, potřebujeme přitáhnout talenty ze zahraničí. Studenty, podnikatele, experty. Stejně tak jako je normální, že se v zahraničí nakupují různé součástky a subdodávky do výrobků, které u nás nevyrábíme, v případě mozků potřebujeme totéž. Trvalo mi devět měsíců, než jsem svého zahraničního kolegu s britským pasem dostal fyzicky do Prahy. Problémem je nejen omezený počet povolení, který neodpovídá potenciálu české ekonomiky, ale i extrémně dlouhý a komplikovaný proces,“ vysvětlil Vohánka.
Výsledek Česku zhoršuje také množství zkrácených úvazků. Šestiprocentní výsledek Česka totiž ani zdaleka nedosahuje unijního průměru. Ten vychází na necelých 13,7 procenta a rekordmanem je i letos Nizozemsko, kde zkrácené úvazky představují více než 42 procent všech pracovních poměrů.
Slabým místem českého trhu práce zároveň nadále zůstává nedostatečná rovnost mezi muži a ženami. Ačkoliv Česko podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů dosáhlo v hrubých číslech lepšího výsledku než vloni, v porovnání se zbytkem unie kleslo o jedno místo na 24. příčku.
„K pozvolnému snižování rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen v Česku dlouhodobě dochází, nezapomeňme ale, že k nejvýznamnějšímu posunu došlo v roce 2020, tedy v období pandemie, což ale paradoxně nemusí znamenat snížení genderových rozdílů na trhu práce. Během pandemie o pracovní příjmy přišly nepoměrně častěji právě ženy s nižšími příjmy. Statistiky tohoto období pak zahrnují ženy s relativně vyššími mzdami, takže zaznamenaný pokles GPG je spíše technickou záležitostí a nemusí odrážet reálný pokles nerovnosti,“ vysvětluje Martina Mysíková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Kromě toho, že muži často pracují na vyšších pozicích ve velkých firmách a v lépe placených odvětvích vidí socioložka příčinu výrazného pay gapu i v délce české rodičovské dovolené.
„Míra zaměstnanosti matek ve věku 20 až 49 let s jedním dítětem do šesti let je v Česku 39 procent, zatímco v EU je to 70 sedmdesát procent. Institucionální péče o děti do tří let je u nás hned po Slovensku nejméně využívaná ze všech zemí EU. Důvodem může být přetrvávající nedostatek míst ve školkách a také nízká rozšířenost částečných úvazků,“ uzavírá Mysíková.
