Česko se dlouhodobě může pyšnit nízkou mírou nezaměstnanosti. Letos v červnu klesla na 2,9 procenta, což je pod průměrem Evropské unie (5,9 %). Snižuje ji však spíše starší generace.
U mladých lidí do 25 let byla nezaměstnanost naopak na základě posledních čísel rekordně vysoká. Podle dat evropského statistického úřadu Eurostat činila v červnu 13,7 procenta. „Jde o nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí od března roku 2015,“ upozornil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Bývá pravidlem, že při zhoršující se ekonomické situaci dojde k propouštění mladších a starších pracovníků s nižší kvalifikací. Míra nezaměstnanosti mladých ale nebyla takto vysoká dokonce ani během pandemie.
„V případě České republiky je to novum. Současný nárůst počtu mladých nezaměstnaných lze jen těžko vysvětlit pouhým ekonomickým poklesem,“ uvádí Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, jehož zřizovatelem je ministerstvo práce a sociálních věcí.
Vliv nezvládnutých přijímaček
Vyšší nezaměstnanost mladých tradičně trápí spíše státy jižní Evropy. Ve Španělsku je míra nezaměstnanosti u lidí do 25 let 27,4 procenta, v Řecku 23,6 procenta, v Itálii 21,3 procenta a v Chorvatsku devatenáct procent. Nejde o výkyv, ale o standardní dlouhodobou situaci na trhu práce.
V tuzemsku je červnové číslo nečekané, oproti květnu o čtyři procenta vyšší. Částečně mohou být příčinou letošní ne zcela dobře zvládnuté přijímací zkoušky na střední školy.
„Markantní červnový nárůst míry nezaměstnanosti mladých – z květnové úrovně 9,5 procenta – souvisí s letošním vysokým počtem absolventů základních škol, na který nebyly střední školy kapacitně připraveny,“ tvrdí Kovanda.
Absolventi základních škol, kterým se nepodařilo dostat na žádnou střední školu, se tak raději nahlásili na příslušný úřad práce, aby za ně stát hradil zdravotní pojištění. „Dalším důvodem byla autentická snaha o nalezení zaměstnání,“ dodává Kovanda.
Vyšší zájem o práci z řad letošních deváťáků ale personální agentury nevnímají. „Zájem o práci absolventů základních škol prakticky neevidujeme. Pokud něco tato skupina poptává, pak to jsou sezonní brigády,“ uvádí Jitka Kouba Součková, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment.
Pauza mezi školou a kariérou
Rekordně vysoká nezaměstnanost mladé generace může rovněž souviset se změnou přemýšlení a životních hodnot. Dnes mladí lidé nejdou po ukončení školy automaticky hned do práce.
„Řada mladých lidí po absolutoriu školy nespěchá do zaměstnání. Při vědomí délky pracovního života si stále častěji dopřávají mezi studiem a startem kariéry pauzu,“ tvrdí Kouba Součková. Případně po škole vycestují do zahraničí a sbírají praxi tam.
Právě pauza mezi ukončením školy a začátkem pracovní kariéry se přitom může odrazit ve vyšší nezaměstnanosti lidí do 25 let. Ti se totiž během přestávky často nahlásí na úřad práce, aby za ně stát platil zdravotní pojištění.
A to tím spíše, čím méně zajímavé nabídky od úřadu práce dostávají. „Úřady práce mladým, málo kvalifikovaným lidem často nabízejí jen „nádeničinu“, například kompletování zásilek v logistických skladech,“ uvádí Kovanda. Neatraktivní pracovní pozice ale mladou generaci nelákají.
Mladí mají po ukončení studií o svém životě jinou představu. „Absolventi jsou plní ideálů a myslí si, že mohou dělat cokoliv, a to bez potřebných znalostí a zkušeností. Jsou často sebevědomí a cítí stále silnější pozici a postavení na trhu práce,“ říká Jitka Kouba Součková z Grafton Recruitment.
S tím jdou ruku v ruce vyšší nároky na finanční ohodnocení a podmínky spolupráce. Než by absolventi vzali hůře placenou a méně kvalifikovanou práci, raději počkají na lepší příležitost a mezitím zůstávají na úřadu práce a využívají například bydlení u rodičů.
Na druhou stranu ale právě tento rozdíl v přemýšlení mladé generace může vést ke změně celkového vnímání.
„To přece má být naším cílem – vybudovat společnost, ve které si lidé svobodně a bez ekonomického tlaku vybírají práci, za kterou budou slušně odměněni,“ prohlašuje Robin Maialeh.
I za cenu toho, že by měli být dočasně nezaměstnaní. „Pokud je sociální systém podpoří v tom, aby si udrželi nebo zvýšili kvalifikaci, a zároveň se jim dramaticky nepropadal životní standard, nevidím v tom výrazný problém,“ dodává.
