"Informace o souhrnném zpoždění všech vlaků nemáme," řekl iDNES Pavel Tesař z tiskového oddělení drah. "Víme ale, že se předloni zpozdil jeden vlak na stokilometrové trati o 0,69 minut," dodal. Se zpožděním delším než pět minut dorazilo do cíle 9,3 procenta vlaků.
Upřesnil, že zpoždění se počítá po dojetí spoje do konečné stanice, v případě zahraničních linek pak zpoždění na hranicích, když souprava opouští území České republiky. Denně se na českých tratích pohybuje v průměru kolem sedmi tisíc vlaků.
Švédové si na začátku roku 2000 předsevzali, že sníží zpoždění vlaků o pět procent. Výsledné desetileté zpoždění bylo ale o pět procent vyšší než v roce 1999 a nejvyšší v historii sledování tohoto údaje.
Dráhy největší skandinávské země to přičítají sněhovým kalamitám v únoru a prosinci a červnovým bouřkám. Nejhůř přitom fungovaly rychlovlaky X 2000, z nichž včas do cíle za celý rok přijely jen dvě třetiny. I zcela nové motorové soupravy na pomalejších linkách v zimě postihlo zamrzání nádrží na vodu, vady náprav a podobné poruchy.
"Nezastíráme ani to, že mnoho zpoždění vzniká vinou infrastruktury samé. Máme příliš mnoho chyb na výhybkách, signálních zařízeních a další technice," přiznal Bengt Sundin z traťové údržby.
To Českým drahám se loni podařilo i přes pokračující práce na železničním koridoru zpoždění jednoho vlaku na stokilometrové trati snížit o pět setin na 0,64 minuty. Se zpožděním delším než pět minut ale dorazilo do cíle 9,7 procenta vlaků, tedy více než předloni.
"V jízdním řádu byla u spojů s častým zpožděním prodloužena doba jízdy," vysvětlil Tesař nepoměr mezi sledovanými veličinami. Ani delší vymezený čas tak některým spojům nestačil k tomu, aby dojely včas.
