"Fond národního majetku musí splatit úvěr České konsolidační agentuře, poskytnout schválenou dotaci státnímu rozpočtu a Fondům dopravy a bydlení," vyjmenovává náměstek ministra financí Eduard Janota. Celkem jde zhruba o 95 až sto miliard korun.
Všechny tyto výdaje již jsou posvěceny vládou i parlamentem, a kabinet již proto o rozdělení peněz rozhodovat nebude. Státní rozpočet čeká zhruba na dvacet miliard, stejně tak jako konsolidační agentura, fondy dopravy a bydlení celkem na 40 miliard a několik miliard půjde též do České inkasní a na hrazení ekologických škod.
"O konkrétním rozdělení peněz mezi fondy bude ještě rozhodnuto," říká mluvčí Fondu národního majetku Jana Víšková. Peníze by měly do fondů, které již na ně netrpělivě čekají, proudit postupně.
Část z příjmů přitom ukousl sílící kurz české měny. Jenom od podpisu smlouvy o prodeji loni v prosinci se korunová hodnota 4,1 miliardy eur snížila o devět miliard. Dalších zhruba deset miliard si ponechá ČNB jako poplatek za směnu získaných eur mimo devizový trh. Tento způsob si dohodla vláda s centrální bankou, aby zamezila dalšímu tlaku na posílení kurzu. "Dohodu dodržíme," potvrdil Janota.
Další peníze z privatizace zatím nejsou v dohledu, a nelze proto vyloučit, že příjem z Transgasu bude letos jediný. Plány vlády, kterých se v předvolebním období vynořilo hned několik, by tak byly značně ohroženy. Sociálnědemokratický kabinet již slíbil poskytnout 15 miliard severozápadním Čechám a v dalších letech pět miliard na dostavbu metra a deset miliard na pražský městský okruh.
Kromě toho, pokud bude jejich nákup schválen, zbývá ještě k zaplacení 24 stíhacích letounů pro českou armádu. Návrh již prošel Poslaneckou sněmovnou a teď čeká na projednání v Senátu. Ministerstvo financí už má plán, jak stíhačky financovat. Původní návrh britsko-švédského konsorcia BAE-Systems/SAAB byl pro něj příliš rizikový.
Stát chce získat osm miliard korun vydáním dluhopisů a 25 miliard ze syndikovaného úvěru. Zbývajících zhruba 30 miliard by šlo z peněz z privatizace. Dluhopisy i půjčka by byly splatné v roce 2005, a to rovněž z příjmů z privatizace. "Z celkových nákladů ve výši 62,7 miliardy korun by tak šly na financování 2,5 miliardy korun," říká Janota.
