Sprint úředníků a politiků, kteří do konce března letošního roku chtěli stihnout na poslední chvíli vypsat veřejné zakázky ještě podle starého zákona, způsobil současně i velký nárůst práce na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže.
Na něj se obrací letos nejvíce firem v historii kvůli tomu, že se jim některé konkrétní zakázky a jejich podmínky nelíbí a mají pocit, že při nich dochází k porušení zákona. Ukazuje to současně, že firmy mají už čím dál menší obavy na problémové zakázky poukázat. Vyplývá to ze statistik ÚOHS o počtu podání i zahájených správních řízení za letošní první polovinu roku. Jen od ledna do června zahájil úřad 353 správních řízení v oblasti veřejných zakázek.
"Letos během jara jsme skutečně zaznamenali větší frekvenci návrhů, a to v souvislosti s novelizací zákona o veřejných zakázkách, neboť většina zadavatelů chtěla zadat rozpracované zakázky ještě v režimu starého zákona," říká předseda úřadu Petr Rafaj. Už loni přitom počet podnětů na podezřelé zakázky výrazně stoupl.
Lhůty se nedaří dodržovat
ÚOHS sice nemá čísla za loňské první pololetí, už v polovině roku je však například počet správních řízení na dvou třetinách celkového počtu zahájených řízení za celý loňský rok. Důvody, proč se firmy na úřad obracejí, jsou podobné: kvalifikační kritéria šitá na míru vybraným uchazečům, dělení zakázek nebo neprůhledné losování, od dubna již novým zákonem zakázané.
Kvůli novele zákona si ÚOHS vynutil na vládě posílení rozpočtu a posílení sekce veřejných zakázek, na úřad nově nastoupilo 24 nových zaměstnanců. Novela zákona totiž přinesla snížení limitů, odkdy spadají nákupy z veřejných peněz pod zákon, a tím i případů, které musí řešit.
Přesto často nestíhají 60denní lhůtu na vyřízení. "Vzhledem ke značnému počtu řízení i šetření podnětů a nedostatku lidských zdrojů se v některých případech nedaří lhůtu dodržet," připustil Rafaj. Řada firem proto své návrhy nakonec stáhne, protože pak už se k zakázce stejně nedostanou.
"Bohužel u většiny těchto zakázek byly po dobu, kdy úřad rozhodoval, podepsány smlouvy s cenou často se blížící odhadu investora," vysvětluje stažení některých návrhů či vzdání se práva na podání rozkladu mluvčí Skansky Lucie Nováková.
Stěžují si i zhrzení uchazeči
Skanska napadla hlavně řadu losovaček. "V případě dvou jihočeských losovaček policie zabavila losovací stroje a konstatovala, že soutěže byly zmanipulované, ale ÚOHS odmítl vydat předběžné zákazy na uzavření smluv s vítězem," podotkla.
Podle Roberta Pergla, předsedy Komory zadavatelů veřejných zakázek, k části návrhů firem na ÚOHS není důvod.
"Mnohdy se jedná i o šikanózní jednání ze strany zhrzeného uchazeče, který v případě, že nevyhraje veřejnou zakázku, podá alespoň návrh k ÚOHS, aby zadavateli zavařil," tvrdí Pergl. Na každý návrh však musí stěžující si firmy složit kauci. Podle něj to pak komplikuje zadavatelům zejména čerpání evropských peněz, protože nestihnou včas zakázku vysoutěžit a peníze prostavět.
