Český státní dluh je spolu s dluhem zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů součástí dluhu veřejného. Ten by se měl za loňský rok podle odhadů ministerstva financí zvýšit na 418,3 miliardy korun, což odpovídá 19,6 procentům hrubého domácího porduktu. Podle maastrichtských kritérií nutných pro budoucí přijetí společné evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP.
Státní dluh výrazně roste od roku 1997, kdy stoupl na 173,14 miliardy korun. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Jiřího Rusnoka se zadlužení může v následujících letech zdvojnásobit, po roce 2007 by však měl začít klesat.
Státní dluh se každoročně zvyšuje emisemi státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu, který podle nových rozpočtových pravidel zahrnuje i ztrátu České konsolidační agentury z předchozího roku. V loňském roce skončil státní rozpočet schodkem 67,7 miliardy korun. Státní dluh by zvýšil i případný úvěr na nákup stíhaček ve výši 77 miliard korun.
Naopak k zastavení růstu státního dluhu směřují například vklady vlády u centrální banky. U ČNB si uložil kabinet 25 miliard korun na budoucí výdaje státu, které vyplývají z plnění záruky za stabilizaci bankovního sektoru a za nedořešenou pohledávku za Slovenskem. Na umoření dluhu jde také například část privatizačních příjmů.
Vysoké zadlužení země, které na konci letošního roku zřejmě překoná 400 miliard korun, zatím podle ekonomů život podniků či občanů neovlivňuje. Pokud se ale trend růstu nezmění, může dluh postupně snížit důvěru zahraničních investorů nebo zhoršit současný stabilní rating České republiky a tím zdražit půjčky.
"V budoucnosti by to mohlo ohrozit důvěru investorů v českou ekonomiku a její stabilitu," varoval David Marek z Patria Finance. Snížení zadlužení bude podle analytiků úkol až pro další vládu. "Jedním z hlavních úkolů nové vlády by měla být revize státních výdajů, která by měla vést ke snížení deficitu státního rozpočtu a k postupnému snižování státního dluhu," zdůraznil Pavel Capouch z Venture Investors.
