Stát by mohl už příští rok přispívat na udržení pracovních míst, pokud se firma ocitne bez zakázek. Umožnit by to měl takzvaný kurzarbeit neboli zkrácení pracovní doby, kdy se zaměstnanci spolu s pracovní dobou zkrátí mzda, ale na úřadě práce se neocitne.
Pracovní skupina tripartity pod vedením ministerstva práce už má hotové teze, teď návrh dál upravuje. "Do konce roku projedná materiál o kurzarbeitu porada vedení a v první čtvrtině roku by mohlo vzniknout legislativní znění," říká Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí (MPSV).
Jak by to vypadalo? Dnes má firma možnost nechat lidi část pracovního týdne doma a vyplácet jim v té době náhradu výdělku. Jde o tzv. částečnou nezaměstnanost, kdy se vyplácí nejméně 60 procent mzdy, případně více tam, kde si to odbory vymohou. Jakmile by firma už ani tento způsob udržování zaměstnanců nebyla schopna ekonomicky unést, nastoupila by pomoc státu.
Stát pomůže firmám nést mzdové břemeno. Ale...
Podmínkou by byl výpadek pracovní náplně na nejméně jeden pracovní den a uplynutí doby, po níž se musí firma snažit o zakázky sama. "Parametry, například jak dlouho by se musela firma snažit sama, jsou k diskusi," vysvětluje Machotka. Mohlo by to být například až po měsíci částečné nezaměstnanosti. Stát by pak zaměstnavateli poskytoval příspěvek na náhradu mzdy, náklady by s firmou mohli nést napůl. Částka by ale byla zastropovaná například na dvojnásobku průměrné nebo minimální mzdy. V tom zatím MPSV nemá jasno.
Cílem je zamezit v době ekonomické recese přesunu lidí na úřady práce a umožnit firmám rychle reagovat na náběh nových zakázek. Stát to sice bude něco stát, naopak by ale měl ušetřit na podporách v nezaměstnanosti.
Okamžik, kdy by stát nastoupil a jakou mírou by se na příspěvku na mzdu podílel, to by záleželo například na poklesu HDP za určité období nebo na ekonomické situaci v jednotlivých odvětvích.
Systém hojně využívali v Německu před dvěma lety a připraven k použití je tam i teď. Firmy dostávají státní dotace z federálního rozpočtu za to, že zkrátí pracovní dobu svým zaměstnancům a nepřistoupí k plošnému propouštění.
Opatření, které se objevuje i mezi chystanými protikrizovými návrhy vládních poradců NERV, se podnikům líbí. "Za klíčové považujeme takové nastavení kurzarbeitu, aby nepředstavoval pro podniky ani státní rozpočet další významnou zátěž," říká Radek Špicar ze Škoda Auto, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Kolik by si stát mohl dovolit platit na dotacích, není zřejmé. "Něco by se platilo ze státního rozpočtu, něco ze strukturálních fondů, ale ty jsou teď vázané na jiné programy," vysvětluje Machotka. Na podporu zaměstnanosti podle něj dnes jde, včetně peněz z EU, pět miliard korun ročně.
