Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Co je to za ministra financí? Po Klausovi se otřel o Stanjuru i Zeman

  • 789
Na ministra financí Zbyňka Stanjuru se snášejí výtky za historicky nejvyšší deficit rozpočtu za první čtvrtletí, lavírování kolem změn DPH i masivní výpadek očekávaných příjmů z windfall tax. K připomínkám od ekonomických analytiků nyní nově přibyla i kritika od exprezidentů Miloše Zemana a Václava Klause.

„Co je to za ministra financí, který zapomene dát do státního rozpočtu náklady na – ať už zákonem stanovenou, nebo předčasnou – valorizaci? Co je to za ministra financí, který odhadne výnos z windfall tax na 100 miliard korun a krátce poté tentýž výnos odhadne pouze na 40 miliard korun? Co je to za ministra financí, který navrhne – podle mého mínění naprosto bláznivou – změnu daně z přidané hodnoty (DPH), od které se distancují i někteří koaliční partneři, a koneckonců i premiér?“ ptal se řečnicky Zeman v rozhovoru pro MF DNES.

V témže rozhovoru se Zeman otřel i o vzdělání ministra Stanjury, který není vystudovaným ekonomem, ale absolventem elektrotechnické fakulty VUT. Na to poukázal ve svém komentáři i další exprezident Václav Klaus.

Miloš Zeman: Vláda zvyšuje inflaci, o abolici pro Mynáře jsem žádal dvakrát

„Už řadu let burcuji veřejnost (a nejsem sám) argumenty o neudržitelnosti obřích deficitů státního rozpočtu. Nechápu a nechápeme, že s tím vlády (a zejména vláda současná) nic nedělají. Vysvětlovali jsme si to tím, že v ní nejsou ekonomové, a že ji proto tyto věci bytostně nepálí,“ napsal Klaus ve své glose.

V ní se dále opírá především do uniklých plánů na zvyšování DPH a kritizuje, že se kabinet spíše než cestou hledání škrtů vydává po politicky zdánlivě přijatelnější cestě zvyšování daní. „Tato vláda svou volbou – nikoli přes škrty rozpočtových výdajů (čili snižováním role státu v ekonomice), ale zvyšováním svých rozpočtových příjmů (čili posilováním role státu v ekonomice) – volí zcela levicový postoj. Chce více státu, méně svobodného občana,“ dodává Klaus.

Argumentu o uniklé verzi nikdo nevěří

Oba exprezidenti se pak shodli na tom, že v případě DPH argumentům o uniklé pracovní verzi, kterými premiér Petra Fiala kritiku odrážel, nikdo příliš neuvěří. Plány na změny v DPH narazily i u velké části ekonomů. Podle nich jde o silně proinflační krok, který může silně ovlivnit dosavadní snahy České národní banky i vlády ve vztahu ke zkrocení inflace. Plánované změny navíc případně dopadnou hlavně na nízkopříjmové skupiny.

„V zásadě se tento krok jeví jako snaha, jak narychlo zacelit část vysokého strukturálního schodku. Celkově řešení ale není úplně šťastné. Bojujeme s jednou z nejvyšších meziroční inflací v rámci Evropské Unie. Tu jsme si nejdříve navýšili zrušením superhrubé mzdy a nyní ji znovu podpoříme úpravou DPH,“ uvedl pro iDNES.cz analytik Vratislav Zámiš z bankovní společnosti Raiffeisenbank.

Současný prezident Petr Pavel tento týden úpravy v DPH připustil, je toho názoru, že by Česko mělo mít dvě sazby daně, místo současných tří. Chce ale věcnou debatu o tom, co by v které ze sazeb bylo za komoditu a jaký by byl dopad na lidi, kteří už dnes mají velké sociální problémy. Revizi sazeb obecně podporují i někteří členové Národní ekonomické rady vlády.

Rozpočet je fatální

Premiér i ministr financí slibují představit konsolidační balíček na začátku května. Jeho součástí však podle ekonomů budou muset být i výrazné škrty, samotné zvýšení daní už nebude stačit. „Rozpočet je v tak fatální situaci, že je potřeba zastavit valorizace důchodů a zmrazit platy ve veřejné sféře,“ tvrdí například hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný.

Je však otázka, kolik z těchto opatření se stihne odrazit ještě v hospodaření za letošní rok, když rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v historicky nejvyšším schodku přes 166 miliard korun.

Zeman otevřel svou pražskou kancelář, hned se v ní zavřel před novináři

Ministr práce Marian Jurečka sice o víkendu uvedl, že nečeká novelizaci zákona o státním rozpočtu, který pro letošek počítá s deficitem 295 miliard korun, ekonomové si však jisti nejsou.

„Pohled do historie ukazuje, že vládě se s největší pravděpodobností nepodaří vejít do schodku 295 miliard korun, jejž si pro letošek vytyčila jako maximální možný. Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard,“ míní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Je podle vás Zbyněk Stanjura dobrý ministr financí?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 27. dubna 2023. Anketa je uzavřena.