„Je to výsledek dlouhých jednání a je to umění možného. Je to pomoc, děkujeme, nebude to zázrak, ale je to daleko lepší, než kdyby podniky byly vystaveny tlaku nyní ne zcela řízeného trhu v EU,“ zhodnotil krok vlády prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Pomoc podle něj není úplně pro všechny podniky automaticky. „Bude se o ni žádat, je omezená limity, je to pomoc na úrovni cen, které budou v Německu zřejmě nižší,“ připomněl.
„Není to ideální, lepší by bylo řešení celoevropské, ale toho se nedočkáme,“ dodal Dlouhý.
Velké firmy se dočkají cenového stropu, část peněz ale budou muset vracet |
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury zvolila vláda administrativně nejjednodušší cestu zastropování. Navíc v celé Evropě bude platit pravidlo, že každý může čerpat pomoc pouze do stanovené výše „Maximální výše podpory pro podniky je stejná ve všech členských státech. Nemůže tak vzniknout konkurenční nevýhoda, což je důležité, jsme nejvíc průmyslová země,“ uvedl Stanjura.
Ministr financí zmínil limit čtyř milionů eur, u energeticky náročných oborů je tento limit výrazně vyšší, připomněl Dlouhý. „Limity pro různé typy firem různé, budeme je nastavovat nařízením vlády. Je tam několik nejasností, například u firem, kjteré působí ve více státech,“ dodal ministr průmyslu Jozef Síkela.
Podle dlouhého bude také potřeba dopracovat ještě řadu důležitých věcí. „U překompenzace budou firmy muset peníze vracet, to riziko tam je. Firmy mohou do systému vstoupit i vystoupit, je potřeba pomoc notifikovat s Evropskou komisí,“ vypočítal prezident Hospodářské komory.
Upozornil také, že jde o první nařízení - konkrétní postup, jak o strop žádat, bude řešit až další nařízení, které by vláda měla schválit do 31. ledna 2023. „Ovšem s tím, že systém bude platný od 1. ledna,“ dodal Dlouhý.
Zastropování cen bude u velkých firem - stejně jako v případě těch malých - platit do osmdesáti procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto nastavení má firmy tlačit k úsporám.
„Zastropování se zdálo ještě před nějakou dobou jako nemožné, řešili jsme, jak vyřešit otázku veřejné podpory za stávajících pravidel stanovených EU. Strop byl proti pravidlům jednotného trhu, byl potřeba souhlas Evropské komise. Ta ho schválila ve druhém listopadovém týdnu a díky této výjimce můžeme ceny zastropovat,“ řekl Síkela.
Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun, předpokládá resort průmyslu.
