Stanjura opakovaně uvedl, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun. Týkat by se to mělo státního rozpočtu na příští rok. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun.
Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic, zdůraznil Stanjura. Jsou už ale podle něj nějaké dílčí dohody. „Dalo se dohromady asi 65 opatření a ministerstvo financí expertně přepočítalo, kolik by které mohlo přinést na příjmové nebo výdajové straně. Suma těch opatření je mnohem větší než 70 miliard, ale neprojdou všechna. Vycházeli jsme ze všech návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k tomu přišly návrhy z jednotlivých ministerstev. Teď budeme jednat v užší skupině a na přelomu března a dubna to dostane vedení politických stran,“ dodal.
V koalici není shoda
Mezi stranami vládní koalice zatím není na zvýšení daně z nemovitosti shoda. „Vlastně mě trošku překvapuje, že ministr financí komentoval nějaký specifický návrh, který rozhodně není prodiskutován,“ řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
K samotnému návrhu se Bartoš nechtěl vyjadřovat. Uvedl pouze, že koalice pracuje s několika návrhy úsporného balíčku, u kterých jsou vyčísleny jejich ekonomické dopady. Je také stanoven termín, kdy se vedení koaličních stran sejde se stranickými ekonomy a prodiskutují, která opatření považují za přijatelná.
KOMENTÁŘ: Vyšší daň z domů a bytů zdevastuje rodinné vazby |
Také ministr dopravy Martin Kupka nechtěl návrh na růst daně z nemovitosti komentovat, podle něj je to předčasné. „Pro nás bude důležité přinést finální dohodu nad tím, jaká z těch opatření unese společnost z hlediska soudržnosti, aby to nebyla neúnosná zátěž, a zároveň potřebujeme nachystat řešení pro rozpočet, který nemůže mít tak vysoký schodek,“ řekl.
K návrhu se nechtěl vyjadřovat ani ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj zatím na věci není shoda, předsedové koaličních stran o ní budou jednat v příštích týdnech.
Jedna z nejnižších sazeb v Evropě
Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je nyní výlučným příjmem obcí. Loni se na této dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát přitom nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy korun. Ve výpočtu daně figuruje koeficient stanovený podle velikosti obce.
„Maximum tedy je, že by stát zvýšil základní koeficient této daně nejvýše na dvojnásobek, a toto navýšení daně vybíral pro sebe. Může to přinést do rozpočtu šest až osm miliard korun,“ řekl ministr HN. Jako komplikování daňového systému odmítl zavedení progrese do daně z nemovitostí, kdy by se za první nemovitost, v níž majitel bydlí, platila nejnižší daň a za každou další vyšší.
DPH se nyní odvádí v základní sazbě 21 procent a ve dvou snížených sazbách deset a 15 procent. Stanjura uvedl, že jako ministr financí by raději měl dvě sazby DPH než tři, zjednodušilo by to daňový systém.
„Rozpočtově přibližně neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent. O přínosu pro státní rozpočet bude rozhodovat, které zboží a služby zůstanou ve snížené sazbě. Já bych tam nechal ty, jež splňují sociální, zdravotní nebo jiný význam, který stát považuje za správný,“ řekl listu.
Analytik krizizuje Stanjurův návrh
„Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž,“ míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Daňové přiznání za rok 2022: využijte chytré interaktivní formuláře |
Marek zároveň kritizoval, že jedno z prvních oznámených konsolidačních opatření je na příjmové straně rozpočtu. „V rámci fiskální konsolidace se dalo očekávat, že přijdou na řadu i daně. Nicméně zaráží mě, že se nezačíná hledáním úspor na straně výdajů. Očekával bych, že se k daním vláda začne obracet, až po vyčerpání prostoru k úsporám ve výdajích,“ uvedl.
Hradil je kritický ke Stanjurovu návrhu, aby dodatečný příjem z daně z nemovitosti připadl státu. Zaráží ho i ministrova argumentace. „Za logičtější bych považoval, kdyby vyšší výnos této daně směřoval obcím, jelikož právě ty nesou náklady dodatečné výstavby ve svých katastrálních územích,“ uvedl.
„Argumentace pana ministra o tom, že pokud má vláda nést politické náklady tohoto zvýšení – tedy pokles popularity – pak by měla inkasovat i výnosy, je poněkud zvláštní. Vytváří totiž dojem, že veřejný sektor nemá společný cíl, tedy poskytování rozumných veřejných služeb, ale spíše parciální zájem na vlastním znovuzvolení,“ dodal Hradil.
Změny ve stavebku a u OSVČ
Na změně u stavebního spoření je podle Stanjury v zásadě shoda. „Už hledáme jen nějaké finální parametry. Buď se podpora sníží, nebo zcela škrtne,“ řekl deníku. Zrušit daňový odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření rušit nechce, pokud to ale někdo navrhne, nebude proti, podotkl ministr.
U změny sociálního pojištění odváděného osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) ministerstvo financí podle Stanjury směruje svoje výpočty k tomu, co je základ daně, ze kterého se pojištění vypočítává.
„Jestli by minimální pojištění nemělo být vyšší. Dnes je to polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Další debatu vedeme, co s tím udělat u paušalistů, zejména u profesí, kde víme, že náklady nemohou být tak vysoké – to je skupina se 40procentním výdajovým paušálem,“ řekl ministr. Čtyřicetiprocentní výdajový paušál mohou využívat například právníci, lékaři nebo architekti.
Vyšší daně, pozdější odchod do penze i škrty ve stavebku. Vláda hledá příjmy |
Úspora 70 miliard korun v rozpočtu na příští rok by se měla ze dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany, řekl Stanjura koncem února v České televizi.
Uvedl, že chystá například změnu zdanění hazardu tak, aby státní rozpočet získal navíc zhruba jednotky miliard k nynějšímu výběru kolem devíti miliard korun ročně. Vláda podle Stanjury naopak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína.
