Nová odrůda vznikne z 50 tisíc pokusů. Jistotu nemáme, říká šlechtitel

  5:05aktualizováno  5:05
Není to nic pro netrpělivé. Šlechtění nových odrůd zemědělských plodin vypadá jako krajně rizikové podnikání. Každou novou odrůdu hledá největší český pěstitel společnost Selgen zhruba deset let. Když má štěstí, z padesáti tisíc kombinací si zaregistruje jednu. „Jistota tady není nikdy,“ říká ředitel firmy Ivo Sedláček.

Ivo Sedláček, generální ředitel firmy Selgen, která je největším tuzemským šlechtitelem. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Rajčata Start a Tornádo F1 zná asi každý zahrádkář. Vedle slavného hrachu Bohatýr, který je znám po celém světě, patří k největším úspěchům ve stoleté šlechtitelské tradici firmy Selgen. Ta je v globálním měřítku trpaslíkem mezi obry, kteří budoucnost vkládají do rukou genetických inženýrů.

Dnes už největší česká firma zeleninu nekříží. Hledá ale ideální pšenici, ječmen a další plodiny, které lépe odolají výkyvům počasí, suchu, chorobám i škůdcům.

Jaký vliv mají klimatické změny na zemědělské plodiny?
Má to obrovský vliv hlavně na jarní plodiny. Významně a dlouhodobě po celé Evropě klesají plochy jarního ječmene. Reakce rostlin na nedostatek srážek je vyšší než u ozimých plodin, které už jsou z podzimu vyvinuté. Na druhou stranu v některých regionech jsou problémy dlouhodobějšího rázu. Největší problém dnes je, že se rizikové regiony rozšiřují na úkor těch spolehlivých.

Dá se šlechtěním zvýšit odolnost rostlin?
Ano. Jenomže vyšlechtit odrůdu trvá osm až deset let. A další tři roky úřední registrace a zkoušky. To, co momentálně křížíme ve sklenících, se bude pěstovat na polích v roce 2030 až 2040. Současné odrůdy na polích se šlechtily v podmínkách, které byly mezi lety 2005 až 2010.

To je dost velká nejistota, když počasí lze předpovědět maximálně týdny dopředu. Máte ale jistě nějaký scénář, na který se připravujete.
Očekáváme do budoucna, že srážky budou zhruba stejné. Teploty v posledních letech v průměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově. Nevíme, co bude za deset let, šlechtíme s využitím podmínek, které tady momentálně jsou.

Co se dá ještě šlechtěním zlepšit?
Snažíme se, aby plodiny byly zdravé, výnosné, odolné vůči suchu, chorobám a škůdcům. Odrůda musí být efektivní s hnojivy, aby dokázala maximálně využít dusík, fosfor a draslík, bez kterého to nejde. Odolnost k chorobám snižuje potřebu pesticidů. Šlechtění je poslední vstup do zemědělství, který zvyšuje efektivitu. Stroje už nemají moc co přinést, pesticidy jsou omezovány a hnojení také. Populace narůstá, musíme proto vyrábět více s nižšími zdroji. Před padesáti lety jsme každý rok zvýšili výnos u pšenice o jedno procento. Za třicet let je přínos šlechtění v řádu několika miliard korun.

Když jste zmínil ječmen, jaký vliv má sucho na pivovarnictví?
Má velký vliv na výslednou kvalitu ječmene. Když bude rok špatný jako ten loňský, tak zemědělci budou muset třeba šedesát procent použít na krmné účely. Pro výrobce sladu mohou být parametry hraniční a pivovarům a sladovnám to může zhoršovat ekonomiku. Pivo budou vařit vždy, ale je otázka, za jakou cenu.

Někteří odborníci mluví o tom, že by se měl víc používat ozimý ječmen.
Ozimé odrůdy mají vegetační výhodu, na jaře jsou zakořeněny, mají náskok a vyšší výnos. V Česku se sladovnický ječmen z 95 procent seje na jaře. Některé země více preferují ozimé odrůdy, ale tady je nemáme v požadované kvalitě. Zatím šlechtitelé v celé Evropě nezvládli dostat do ozimých ječmenů kvalitu srovnatelnou s jarními odrůdami.

Fotogalerie

Jak šlechtění probíhá?
Šlechtíme tradiční cestou. Nakřížíme dva rodiče, kteří mají pokud možno ideální vlastnosti. Například výnos s odolností vůči chorobám. Vlastností je ale asi dvacet, je to mnohem složitější. Navíc choroby se v čase mění, podobně jako třeba spalničky u lidí. Vybírat můžeme ze všech odrůd zaregistrovaných na trhu. Ideálního potomka hledáme v průběhu šlechtění během sedmi až devíti generací. Během nich vzniká asi 50 tisíc kombinací, kdy v 99,9 procentech jsou eliminovány. Občas se ale objeví něco zajímavého. V šlechtitelském procesu samozřejmě využíváme i případné mutace u agronomicky zajímavých vlastností. Mutace jsou základní motor evoluce, který probíhá už deset tisíc let. Není potřeba se toho bát.

Dokážete plodiny připravit na extrémní výkyvy počasí?
Můžeme na to reagovat maximálně výběrem rodičů. Například tím, že zvolíme rodiče ze suchých oblastí jako je syrský ječmen. Plodiny zároveň testujeme i na suchých lokalitách, v podstatě ve všech zemích Evropy, ale i po celém světě.

Na jaké plodiny dopadá sucho nejhůř?
Nedá se to jednoduše říct. Mluví se obecně o suchu, ale už se neříká, jestli v dubnu, červenci nebo v září. To je přitom klíčové. Třeba rok 2015 byl extrémně suchý, ale výnosy pšenice byly nejvyšší v historii. Na každou plodinu to má jiný dopad. Loni bylo největší sucho pro pícniny jako jetel a vojtěška. Nenarostly a cena sena šla výrazně nahoru.

Jak nákladné je vyšlechtění jedné nové odrůdy?
Jsou to desítky milionů korun ročně, které do šlechtění vkládáme. Například u pšenice, která je světovou plodinou číslo jedna, se odhady pohybují kolem 15 až 30 milionů korun. Kvůli velké konkurenci nadnárodních koncernů je složité a drahé přijít s něčím novým. Stojí to obrovské peníze, které se možná zúročí za více než deset let. Po vyšlechtění musí přijít velké investice do marketingu. Jistota tady není nikdy.

A jaká jsou rizika?
Ani deset let šlechtění negarantuje úspěch na evropském trhu a pěstování stále ve stejné kvalitě. Třeba před patnácti lety se třeba genetika jedné z odrůd ječmene dostala do řady jiných odrůd a v důsledku toho vznikaly zákaly ve sladině, které pohřbily celou sérii odrůd. Takové věci dopředu neodhadnete.

Na druhé straně, pokud vám statistika a štěstí dopřeje, můžete udělat díru do světa, ne?
Některé naše odrůdy historicky byly velmi úspěšné a jsou i dnes. Tou nejznámější v minulém století byl hrách Bohatýr, který vznikl v Lužanech. Pěstoval se na všech kontinentech světa a dá se říct, že změnil technologii pěstování hrachu. Najednou se mohl sklízet kombajnem a měl menší ztráty. Ještě se stále pěstuje, je docela populární v ekologickém zemědělství. Dalším milníkem v historii českého šlechtění byl ječmen Diamant. Ten změnil odrůdovou skladbu na celém světě.

A v novodobé historii?
Ve 21. století je pro nás u ozimých pšenic historicky nejúspěšnější odrůda Bohemia. V současnosti šla sice už trochu dolů, ale deset let zde byla jedničkou. Uspěla v Polsku a na Slovensku. V Rusku a v Kanadě zkoušíme odrůdu Julia. Z ječmene je to Francin, který je v každé sedmé lahvi Plzeňského Prazdroje. Náš jetel Bonus v současnosti vyhrává v Evropě všechny klíčové zkoušky. V každé době vznikne nějaká mimořádná odrůda. Někdy máte ze šlechtitelského pohledu geniální odrůdu, která se však neuplatní na trhu, protože je třeba o deset centimetrů delší, než by si farmáři přáli.

Pokud jde o sucho, v současné době se nám podařilo zaregistrovat odrůdu Spitfire, která se hodí pro takzvaná europiva. Tento ječmen velice dobře ustál loňské sucho a má kvalitní velké zrno, které sladaři chtějí.

Jsou zemědělci hodně vybíraví?
Velmi vybíraví. Česká republika je jednou z nejotevřenějších zemí světa. Okolní státy si trh mnohem víc chrání. Máme mnohem větší problém se dostat do zahraničí než zahraniční firmy k nám. Je téměř nemožné dostat se s našimi odrůdami třeba do Rakouska. I v Německu je to těžší, ale jsme tam úspěšní.

Kolik plodin na českých polích má váš rodný list?
Kolem dvaceti procent. Mění se to druh od druhu. Jsme největší domácí šlechtitelská firma. Zaměstnáváme 113 lidí a máme roční obrat zhruba 290 milionů korun. Náš podíl na světovém trhu je ale jen ve zlomcích procent. Globální trh ovládají čtyři nadnárodní giganti. Kdybychom jim ho zcela přenechali, bylo by to špatné pro všechny.

Pro účely šlechtění můžeme používat genové zdroje z celého světa. Bohužel v poslední době vnímáme, že vlády jsou pod tlakem velkých koncernů, které se snaží omezit přístup ke genovým zdrojům. To je jednoznačně proti zájmu celé civilizace.

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Témata: nemoc, Selgen, pšenice

Nejčtenější

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Nezaúčtoval koláč, dostal pokutu 11 tisíc. Soud se teď prodejce zastal

293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo.

Soud se zastal prodejce, který nevystavil EET účtenku za desetikorunový koláček. Místo původní pokuty 11 tisíc korun...

Češi prodali radar na nespokojené klienty. Mění call centra po celém světě

Ilustrační snímek

Čeští investoři v čele s Jakubem Havrlantem prodávají zlaté startupové vejce jménem Brand Embassy. Úspěšný nástroj péče...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Pražskou Fantovu budovu v létě zahalí lešení. Opravy potrvají 2,5 roku

Na secesní budově Fantova domu pražského Hlavního nádraží začala rekonstrukce...

Střechu a fasádu secesní Fantovy budovy na pražském hlavním nádraží opraví společnost Avers. Celkové investiční náklady...

Poctivci doplatí na flákače a simulanty, tvrdí šéf Hospodářské komory

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý

Na 31. celostátním sněmu Hospodářské komory ČR její šéf Vladimír Dlouhý ostře kritizoval odbory. Na zasedání 250...

Na skládkách končí tisíce tun jídla. S vyhazováním bojují hlavně řetězce

Pracovnice Tesco třídí potraviny, které obchodní řetězec věnuje do potravinové...

Snižujte potravinový odpad, radí Evropská unie. Kolik ho vzniká a kdo se na jeho vytváření nejvíc podílí, však zatím...

Najdete na iDNES.cz