Evropská unie je vůči GMO kvůli nedůvěře veřejnosti a kampaním zelených aktivistů nejodmítavější oblastí světa, přestože bruselská komise a další instituce opakovaně poukazují na neexistenci důkazů o jejich rizicích. Schváleny k pěstování zde byly za 12 let jen dvě plodiny, zatímco ve světě plných 150.
Loni se GMO v Evropě pěstovaly na necelých 100 tisících hektarech, hlavně ve Španělsku, ve srovnání se 134 miliony hektary v celém světě.
Schvalování je velmi zdlouhavé a naráží na odpor některých zemí, které GMO tvrdošíjně odmítají. Loni kvůli tomu propukla krize, která ohrozila farmáře nedostatkem krmiv. V nich je EU závislá na dovozu z USA, ten však často obsahuje stopy geneticky upravené sóji.
Každá země ať si jedná podle svého
"Očekává se, že vznikne fungující schvalovací systém, který bude mít podporu členských států," uvádí se v analýze komise, která návrh doprovází.
Nová pravidla vypracoval komisař EU pro zdraví a ochranu spotřebitele John Dalli na základě společného rakousko-nizozemského návrhu. Jeho cílem je umožnit rozšíření produkce GMO ve vstřícných zemích jako Španělsko, Česká republika nebo Nizozemsko, a dovolit zemím jako Rakousko, Maďarsko nebo Francie pěstování těchto plodin legálně zakázat.
Změnu bude muset schválit kvalifikovaná většina zemí a Evropský parlament.
Návrh se projedná v létě
Mluvčí komisaře Dalliho odmítl potvrdit podrobnosti návrhu, řekl však, že komisař již dříve tuto myšlenku podpořil a slíbil, že návrh předloží do léta.
Kritici však poukazují na to, že nový kompromisní systém by mohl ohrozit jednotný evropský trh a vystavit EU obchodním sankcím. Světová obchodní organizace (WTO) již v roce 2006 vyhověla stížnosti USA proti faktické evropské blokádě GMO a kvalifikovala ji jako vědecky nepodloženou.
"Návrhy jsou právně zpochybnitelné, v rozporu s jednotným trhem a mezi členské státy zasejí hluboké spory," řekl Reuters zdroj z odvětví GMO, který si nepřál být jmenován.
