Sobota 25. září 2021, svátek má Zlata
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. září 2021 Zlata

Musíme chovat více zvířat. To zachrání půdu, říká šéf agrární komory

  12:23
Šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro MF DNES říká, že to čeští zemědělci s chemií nepřehánějí. Přesto by podporoval návrat k systému našich předků, kdy se na polích točilo více plodin a místo chemie se používala organická hnojiva.

Šéfagrárník a majitel holdingu Rabbit Zdeněk Jandejsek. | foto: Dan MaternaMAFRA

Máte méně zvířat? Dostanete méně dotací. Boj se suchem je možné vést i v této rovině, myslí si podnikatel v zemědělství a šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, jehož holding Rabbit patří k největším tuzemským firmám, zabývajícím se živočišnou výrobou. „Je třeba, abychom se probudili,“ říká s tím, že na polích by se mělo střídat více plodin jako dřív.

Potvrdí se letos rčení „studený máj, ve stodole ráj“?
Pokud vyjdou předpovědi počasí na další týdny, mělo by to platit zejména u ozimých obilovin, například ozimého ječmene a řepky, u pšenice v případě srážek do 10. června.

Loni se sucho podepsalo na špatné úrodě obilí, ječmene, zeleniny nebo řepy. Jak jste se s tím vypořádali na vašem hospodářství?
Rok byl slabší, ale ne zásadně. Máme velkou živočišnou výrobu, hnojíme jednou za tři roky organickými hnojivy, a tak se lépe v půdě udrží voda. Je totiž nutné, aby živočišná výroba byla v rovnováze s rostlinnou. V půdě pak bude všechno, co má být: žížaly, červi, larvy atd. Když pak přijde sucho, půda udrží více vody, a tak nedochází k zaschnutí a snížení výnosů.

Ne každý zemědělec má vlastní zvířata a dostatek organické hmoty.
To je chyba, kterou je třeba napravit. Podpory je nutné podmínit vyšším počtem zvířat na hektar. Dobrého hospodáře od špatného můžeme také rozpoznat srovnáním rozborů půd z let 1989 až 1993 se současností. Měl by to být signál nejen pro poskytovatele dotací, ale i pro vlastníky půdy, kteří by pak mohli zvažovat, komu půdu pronajmou.

Počítají agronomové do budoucna s větším suchem a změnou skladby plodin na polích?
Začnu zeširoka. Zemědělec nebude slámu z půdy prodávat, ale dá ji do půdy. A pokud bude chtít mít výsledky, zamyslí se nad tím, co bude chovat. S tím souvisí změna skladby plodin. Se zvířaty začne pěstovat vojtěšku, jetel, luskoviny. Střídat nebude tři plodiny, ale třeba šest a více, jako to dělali naši předkové. Je třeba, abychom se probudili.

Jak chcete motivovat zemědělce, kteří nehospodaří na vlastní půdě, aby se o ni starali?
Také ve Francii zemědělci hospodaří ze sedmdesáti procent na pronajaté půdě. Motivovat by se měli stanovením většího počtu takzvaných dobytčích jednotek na hektar. To znamená více zvířat. Pokud nebude dodržován určený počet zvířat na hektar, budou se krátit podpory. Anebo je nutné řešit tuto realitu přes už výše zmíněné rozbory půdy.

Od letoška se omezilo používání některých chemických látek včetně glyfosátů na ošetřování plodin určených pro potravinářské účely. Jak se vás to dotklo?
Všechny země kolem nás si udělaly výjimky. Mělo by se to omezovat rozumně jako v jiných zemích. Snažíme se vypadat ekologičtěji, ale všechno je to obráceně. V mnohých případech nejsou k dispozici alternativy, a tak zákaz některých účinných látek způsobí zvýšení aplikace jiných chemických látek.

Zdeněk Jandejsek (64)

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Před revolucí pracoval ve státním statku Dolní Královice, po revoluci založil firmu Rabbit, a. s. 

V holdingu spravuje 18 firem, které se soustředí hlavně na živočišnou výrobu. V roce 2017 se stal šéfem Agrární komory ČR.

Nadužívá se herbicid roundup, který, jak jsem slyšel, se v Česku v minulosti dokonce doporučoval místo mechanické úpravy půdy, takže se jím někdy pole ošetřovalo celoročně?
Myslím, že už nepoužívá v takové míře. Zeptejte se ale Českých drah, kolik toho používají na likvidaci plevelu kolem tratí. Navíc čeští zemědělci roundup používají podstatně méně než evropští. V Česku se používá 1,8 kilogramu přípravků na ochranu rostlin (nejen roundupu) na hektar na rok, v Německu 4,5 kilogramu, v Holandsku 6,2 kilogramu a v Belgii osm kilogramů. Je potřeba říkat pravdu. Nejsme lotři, kteří nešetří chemií. Třeba na ovoci, které se dováží, je chemie přítomna v mnohem větší míře.

Občas člověk žasne nad logikou obchodu s potravinami. Třeba hovězí maso. Proč se kráva s českým rodokmenem, která se zde narodí a vykrmí, odveze na porážku do Německa a v podobě masa se vrací na české pulty?
Dal jste příklad, který by se neměl vyskytovat a je ojedinělý. Důvodem je, že náš zemědělec dostane za předaný kus při prodeji v zahraničí k porážce podstatně víc, protože ten, kdo zpracovává v zahraničí, dostává podpory, které u nás zemědělci nedostávají. A maso se pak vrací v nižší ceně zpět.

Je to příklad z praxe jednoho velkého tuzemského obchodníka.
Myslím, že případů, kdy exportujeme do Německa hovězí, je tak málo, že ani nemá smysl se o tom bavit. Děje se to spíš ve vepřovém, mléce nebo u dalších výrobků. V hovězím mase jsme jako v jediném druhu masa v přebytku. Dováží se jen z Polska, kde výrobu více podporují, a tím je maso a výrobky z něho levnější.

Nejsou důvodem exportů živých zvířat nedostatečné kapacity českých jatek?
Nejsou, zpracovatelský průmysl nám nechybí. Naopak nemáme kapacity plně využité, což může maso prodražovat třeba o padesát haléřů nebo korunu na kilogram.

Intenzivní kontroly kvůli kauze polských jatek ukázaly, že než maso přistane na pultech nebo v restauracích, může se otočit přes několik překupníků. Je to normální?
Normální by to být nemělo, považuji to za účelové. Maso má být správně označeno na etiketě šarží. Zákazník jeho přesný původ nezná, ví pouze, odkud je zpracovatel označený zkratkou země. U nás podle šarže veterinář pozná, kdy byl kus poražen, a dopátrá se zpracovatele. Dá se jít do faktur nebo zkontrolovat podmínky, v nichž se s masem pracuje.

Kde je potom problém?
Je málo států, které maso striktně kontrolují. Někdy si udělejte cestu třeba do Hamburku a podívejte se, jak veterináři kontrolují třeba dodávky drůbežího masa z Brazílie. V přístavu přistane dvě stě nebo tři sta kontejnerů s masem. Takové množství nemohou projít.

V minulosti jste upozorňoval, že se do Česka dováží drůbeží maso za 18 korun za kilogram. Stále se to děje?
Ano. Dovoz masa se v důsledku aféry s polským masem trochu snížil, ale předtím se sem kilo kuřecího masa z Polska dováželo za 26 korun, prsní řízky za 66 korun, stehno zhruba za dvacet korun.

Jak je to možné, na tom přece nikdo nevydělá?
Polsko je v drůbežím mase soběstačné z 283 procent. Poskytuje exportní dotace jeden zlotý, tedy šest korun, na kilogram. Kuřata se dovážejí ze Slovenska do Polska, kde se porazí a kuřecí maso se veze zpátky jen kvůli dotacím. Polští zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění, odvádějí nižší daně. Mají úplně jiné podmínky. Když Češi v roce 2004 domlouvali podmínky při vstupu do EU, večer už bouchali šampaňské. Poláci jednali přes noc a mají lepší podmínky. Je to i tím, že jsou větší.

Chtěli jsme přece volný trh bez hraničních kontrol a platí nějaká pravidla a kontrolní mechanismy.
Kdo chce vyvézt přebytky do Česka, udělá to. Problém ale je, že podnákladové dovozy narážejí na český zákon o cenách, který jednoznačně říká, že ten, kdo prodává spotřebiteli, nesmí od dodavatele požadovat nižší cenu, než jsou náklady a přiměřený zisk. Jenomže my toto právo nevymáháme. Pomohlo by také, kdyby u sebe měla celní správa veterináře a policistu, mohli by pak zastavit každé auto a provést kontrolu nejen dokladů, ale i kvality zboží. Skončily by černé dovozy.

Ale k tomu byste potřeboval armádu úředníků.
Nejde o to, zastavit každé auto, ale o možnost zkontrolovat každé auto. Nikdo by zároveň nevěděl, že přijde kontrola.

Cožpak dnes někdo v potravinářském závodě nebo u distributora tuší, kdy mu zazvoní kontrola?
Vím z praxe, jak to funguje. Všichni, vědí, kde kontroly budou, takže se nenajde nic nebo jen minimum. Nebo si to konkurence mezi sebou zavolá. Systémové řešení se neuplatňuje. Vyrazte v neděli ráno k polským hranicím od Náchoda až po Český Těšín. Valí se to sem v tunách, máte plný mail nabídek masa za 18 korun za drůbeží čtvrtky. Nabízejí vám to bez papíru, s papírem, s DPH nebo bez, jak chcete. Neříkám, že všechno je načerno, míří sem obojí.

V rámci vašeho holdingu Rabbit Trhový Štěpánov maso nedovážíte?Téměř všechno drůbeží maso v našich zhruba 130 řeznictvích je z domácích chovů. Před lety jsme dovoz zkoušeli, ale stopli jsme ho. Maso má jiné vlastnosti i kvůli rozdílné technologii chlazení. V Polsku chladí vodou, kdy maso trochu nabírá na váze, my vzduchem, kdy naopak trochu ztrácí. Naše dceřiné společnosti pouze dovážejí některé vepřové díly kvůli větší poptávce například po krkovici.

Vy jste se v minulosti vyjádřil pro zákaz privátních značek obchodních řetězců. Proč?
Ať si každý, kdo něco vyrábí, za to nese také odpovědnost. Propagací privátní značky se řetězce nafukují, ale když je nějaký problém, má ho na hrbu výrobce. To je podle mě klamání spotřebitele. Nejsem proti privátním značkám obchodních řetězců v případě, že si výrobek sami zpracovávají, třeba z nakoupeného masa.

Myslíte, že Češi na jídle moc šetří?
Už je tady vrstva lidí, kteří nehledí na ceny potravin. To se zlepšilo. Ale pořád jsou zákazníci, kteří chtějí na jídle co nejvíc ušetřit. Cenu si určuje obchod. Pokud máme na zakázku řetězce vyrobit salám za 19 korun za kilogram, z čeho asi bude? Už i my vyrábíme levné výrobní salámy, které jsme dřív nedělali. Umíme ale všechny druhy kvality, od nejnižší po nejvyšší.

Myslíte salámy typu gothaj?
Gothaj už má alespoň nějakou strukturu. Myslím třeba různé „juniory“. Dřív jsme je vyráběli výjimečně, ale pravidla si určuje ten, kdo od nás nakupuje. Když vám říká, že za lovecký salám nedá přes 60 korun, nemůže být složení takové, jako je při loveckém salámu za 90 korun. Dáte tam suroviny, abyste se vešel do ceny. Když chcete udržet obrat, potřebujete využít výrobní kapacity. Pokud je využijete na šedesát procent, tlačí vás to do ztráty. Takže se snažíte dělat, co chce obchod.

  • Nejčtenější

Obří dluhy čínského developera straší celý svět, už klesly akcie v USA

Čínský realitní kolos Evergrande zápasí s bilionovými dluhy. Kvůli tomu v pondělí výrazně klesaly indexy amerických i...

Polsko má platit denně půl milionu eur za to, že nezastavilo těžbu v dole Turów

Polsko má podle soudu EU platit denní pokutu půl milionu eur za to, že nezastavilo těžbu v dole Turów. Sankci má platit...

Regály ve Spojeném království jsou po brexitu prázdné. Roste strach z Vánoc

Velká Británie stále bojuje s následky odchodu z Evropské unie. Dodavatelé prožili léto hrůzy. Stát bojuje s velkým...

Britské finanční společnosti verbují studenty na stáže. Podmínkou je být černý

Bristolští zaměstnavatelé působících ve finančním sektoru přijali v rámci pilotního programu nové stážisty tmavé pleti....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nekonečné zdražování elektřiny. Ceny ohrožují odběratele i ekonomiku. Kdy se zastaví?

Premium Přichází cenový skok, který možná jednou vstoupí do učebnic ekonomie. Elektřina pro domácnosti může během podzimu...

Mizejí už i chodníky. Ústecké ghetto se vymyká, čeká ho nový režim

Premium Ve čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem, která se za dvacet let změnila ze solidního sídliště v ghetto, nastane nový režim....

Zabaveno. Policie hon na Savova nevzdává, vzala mu nemovitosti a sto milionů

Premium Kontroverzní podnikatel František Savov je už sedm let obviněn v případu obřích daňových úniků a zhruba stejnou dobu se...

Vlak do Chorvatska klidně zruším, pokud problémy s ním neustanou, tvrdí Jančura

Premium Skupina Student Agency se během léta zvedla z covidového dna, přesto za sebou táhne půlmiliardový účet a chybí jí i...

  • Další z rubriky

Úsměvy ženou firmy k úspěchu. Mají smysl i za rouškou, říká psycholog

Premium Když je úsměv nefalešný, může firmě přinést zisky, říká psycholog Martin Dolejš, který se nedávno snažil experimentem...

Na pivo bez obav, na oslavách českého piva budou opět kralovat speciály

Koncem září tradičně lákají restaurace a hospody své zákazníky na Dny českého piva. Malé pivovary i velké podniky,...

PŘEHLEDNĚ: Za výchovu dítěte pět set korun k penzi. Co pro to udělat

Premium Od roku 2023 dostane jeden z rodičů k důchodu takzvané výchovné v hodnotě 500 korun za každé vychované dítě, maximálně...

Evropa si na sebe šije zelenou svěrací kazajku, říká ekonom

Premium Svět se snaží vypořádat s pandemií, mezitím však vyrostly další hrozby. S oživením začaly skoro všude rychle růst ceny,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Jsem zohavená, říká Linda Evangelista. Po kryolipolýze je k nepoznání

Topmodelka Linda Evangelista se rozhodla bojovat s projevy stárnutí pomocí kryolipolýzy a skončila podle svých slov...

Anife Vyskočilová má chatu v Suchdole s krásným výhledem na Prahu

Vzpomínáte si na poslední díl seriálu Sanitka, natočený podle skutečné události, kde na zahrádkářskou kolonii v...

Nechávat teď ležet peníze na účtu v bance je holý nerozum

S rostoucí inflací si teď láme hlavu nejedna domácnost s volnými penězi. Řeší otázku, kam peníze uložit, jak je...

Lucie Šafářová a Tomáš Plekanec se vzali, ukázali fotky z veselky

Přestože na jaře prohlašovali, že kvůli drahému rozvodu hokejisty Tomáše Plekance do svatby nebudou investovat,...

Zhubla téměř 50 kilo, teď se zpěvačka Adele pochlubila novou láskou

Během posledních tří let se zpěvačce Adele (33) podařilo zhubnout téměř padesát kilogramů. Britka prožila od rozvodu s...