Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Musíme chovat více zvířat. To zachrání půdu, říká šéf agrární komory

  12:23aktualizováno  12:23
Šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro MF DNES říká, že to čeští zemědělci s chemií nepřehánějí. Přesto by podporoval návrat k systému našich předků, kdy se na polích točilo více plodin a místo chemie se používala organická hnojiva.

Šéfagrárník a majitel holdingu Rabbit Zdeněk Jandejsek. | foto: Dan MaternaMAFRA

Máte méně zvířat? Dostanete méně dotací. Boj se suchem je možné vést i v této rovině, myslí si podnikatel v zemědělství a šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, jehož holding Rabbit patří k největším tuzemským firmám, zabývajícím se živočišnou výrobou. „Je třeba, abychom se probudili,“ říká s tím, že na polích by se mělo střídat více plodin jako dřív.

Potvrdí se letos rčení „studený máj, ve stodole ráj“?
Pokud vyjdou předpovědi počasí na další týdny, mělo by to platit zejména u ozimých obilovin, například ozimého ječmene a řepky, u pšenice v případě srážek do 10. června.

Loni se sucho podepsalo na špatné úrodě obilí, ječmene, zeleniny nebo řepy. Jak jste se s tím vypořádali na vašem hospodářství?
Rok byl slabší, ale ne zásadně. Máme velkou živočišnou výrobu, hnojíme jednou za tři roky organickými hnojivy, a tak se lépe v půdě udrží voda. Je totiž nutné, aby živočišná výroba byla v rovnováze s rostlinnou. V půdě pak bude všechno, co má být: žížaly, červi, larvy atd. Když pak přijde sucho, půda udrží více vody, a tak nedochází k zaschnutí a snížení výnosů.

Ne každý zemědělec má vlastní zvířata a dostatek organické hmoty.
To je chyba, kterou je třeba napravit. Podpory je nutné podmínit vyšším počtem zvířat na hektar. Dobrého hospodáře od špatného můžeme také rozpoznat srovnáním rozborů půd z let 1989 až 1993 se současností. Měl by to být signál nejen pro poskytovatele dotací, ale i pro vlastníky půdy, kteří by pak mohli zvažovat, komu půdu pronajmou.

Počítají agronomové do budoucna s větším suchem a změnou skladby plodin na polích?
Začnu zeširoka. Zemědělec nebude slámu z půdy prodávat, ale dá ji do půdy. A pokud bude chtít mít výsledky, zamyslí se nad tím, co bude chovat. S tím souvisí změna skladby plodin. Se zvířaty začne pěstovat vojtěšku, jetel, luskoviny. Střídat nebude tři plodiny, ale třeba šest a více, jako to dělali naši předkové. Je třeba, abychom se probudili.

Jak chcete motivovat zemědělce, kteří nehospodaří na vlastní půdě, aby se o ni starali?
Také ve Francii zemědělci hospodaří ze sedmdesáti procent na pronajaté půdě. Motivovat by se měli stanovením většího počtu takzvaných dobytčích jednotek na hektar. To znamená více zvířat. Pokud nebude dodržován určený počet zvířat na hektar, budou se krátit podpory. Anebo je nutné řešit tuto realitu přes už výše zmíněné rozbory půdy.

Od letoška se omezilo používání některých chemických látek včetně glyfosátů na ošetřování plodin určených pro potravinářské účely. Jak se vás to dotklo?
Všechny země kolem nás si udělaly výjimky. Mělo by se to omezovat rozumně jako v jiných zemích. Snažíme se vypadat ekologičtěji, ale všechno je to obráceně. V mnohých případech nejsou k dispozici alternativy, a tak zákaz některých účinných látek způsobí zvýšení aplikace jiných chemických látek.

Zdeněk Jandejsek (64)

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Před revolucí pracoval ve státním statku Dolní Královice, po revoluci založil firmu Rabbit, a. s. 

V holdingu spravuje 18 firem, které se soustředí hlavně na živočišnou výrobu. V roce 2017 se stal šéfem Agrární komory ČR.

Nadužívá se herbicid roundup, který, jak jsem slyšel, se v Česku v minulosti dokonce doporučoval místo mechanické úpravy půdy, takže se jím někdy pole ošetřovalo celoročně?
Myslím, že už nepoužívá v takové míře. Zeptejte se ale Českých drah, kolik toho používají na likvidaci plevelu kolem tratí. Navíc čeští zemědělci roundup používají podstatně méně než evropští. V Česku se používá 1,8 kilogramu přípravků na ochranu rostlin (nejen roundupu) na hektar na rok, v Německu 4,5 kilogramu, v Holandsku 6,2 kilogramu a v Belgii osm kilogramů. Je potřeba říkat pravdu. Nejsme lotři, kteří nešetří chemií. Třeba na ovoci, které se dováží, je chemie přítomna v mnohem větší míře.

Občas člověk žasne nad logikou obchodu s potravinami. Třeba hovězí maso. Proč se kráva s českým rodokmenem, která se zde narodí a vykrmí, odveze na porážku do Německa a v podobě masa se vrací na české pulty?
Dal jste příklad, který by se neměl vyskytovat a je ojedinělý. Důvodem je, že náš zemědělec dostane za předaný kus při prodeji v zahraničí k porážce podstatně víc, protože ten, kdo zpracovává v zahraničí, dostává podpory, které u nás zemědělci nedostávají. A maso se pak vrací v nižší ceně zpět.

Je to příklad z praxe jednoho velkého tuzemského obchodníka.
Myslím, že případů, kdy exportujeme do Německa hovězí, je tak málo, že ani nemá smysl se o tom bavit. Děje se to spíš ve vepřovém, mléce nebo u dalších výrobků. V hovězím mase jsme jako v jediném druhu masa v přebytku. Dováží se jen z Polska, kde výrobu více podporují, a tím je maso a výrobky z něho levnější.

Nejsou důvodem exportů živých zvířat nedostatečné kapacity českých jatek?
Nejsou, zpracovatelský průmysl nám nechybí. Naopak nemáme kapacity plně využité, což může maso prodražovat třeba o padesát haléřů nebo korunu na kilogram.

Intenzivní kontroly kvůli kauze polských jatek ukázaly, že než maso přistane na pultech nebo v restauracích, může se otočit přes několik překupníků. Je to normální?
Normální by to být nemělo, považuji to za účelové. Maso má být správně označeno na etiketě šarží. Zákazník jeho přesný původ nezná, ví pouze, odkud je zpracovatel označený zkratkou země. U nás podle šarže veterinář pozná, kdy byl kus poražen, a dopátrá se zpracovatele. Dá se jít do faktur nebo zkontrolovat podmínky, v nichž se s masem pracuje.

Kde je potom problém?
Je málo států, které maso striktně kontrolují. Někdy si udělejte cestu třeba do Hamburku a podívejte se, jak veterináři kontrolují třeba dodávky drůbežího masa z Brazílie. V přístavu přistane dvě stě nebo tři sta kontejnerů s masem. Takové množství nemohou projít.

V minulosti jste upozorňoval, že se do Česka dováží drůbeží maso za 18 korun za kilogram. Stále se to děje?
Ano. Dovoz masa se v důsledku aféry s polským masem trochu snížil, ale předtím se sem kilo kuřecího masa z Polska dováželo za 26 korun, prsní řízky za 66 korun, stehno zhruba za dvacet korun.

Jak je to možné, na tom přece nikdo nevydělá?
Polsko je v drůbežím mase soběstačné z 283 procent. Poskytuje exportní dotace jeden zlotý, tedy šest korun, na kilogram. Kuřata se dovážejí ze Slovenska do Polska, kde se porazí a kuřecí maso se veze zpátky jen kvůli dotacím. Polští zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění, odvádějí nižší daně. Mají úplně jiné podmínky. Když Češi v roce 2004 domlouvali podmínky při vstupu do EU, večer už bouchali šampaňské. Poláci jednali přes noc a mají lepší podmínky. Je to i tím, že jsou větší.

Chtěli jsme přece volný trh bez hraničních kontrol a platí nějaká pravidla a kontrolní mechanismy.
Kdo chce vyvézt přebytky do Česka, udělá to. Problém ale je, že podnákladové dovozy narážejí na český zákon o cenách, který jednoznačně říká, že ten, kdo prodává spotřebiteli, nesmí od dodavatele požadovat nižší cenu, než jsou náklady a přiměřený zisk. Jenomže my toto právo nevymáháme. Pomohlo by také, kdyby u sebe měla celní správa veterináře a policistu, mohli by pak zastavit každé auto a provést kontrolu nejen dokladů, ale i kvality zboží. Skončily by černé dovozy.

Ale k tomu byste potřeboval armádu úředníků.
Nejde o to, zastavit každé auto, ale o možnost zkontrolovat každé auto. Nikdo by zároveň nevěděl, že přijde kontrola.

Cožpak dnes někdo v potravinářském závodě nebo u distributora tuší, kdy mu zazvoní kontrola?
Vím z praxe, jak to funguje. Všichni, vědí, kde kontroly budou, takže se nenajde nic nebo jen minimum. Nebo si to konkurence mezi sebou zavolá. Systémové řešení se neuplatňuje. Vyrazte v neděli ráno k polským hranicím od Náchoda až po Český Těšín. Valí se to sem v tunách, máte plný mail nabídek masa za 18 korun za drůbeží čtvrtky. Nabízejí vám to bez papíru, s papírem, s DPH nebo bez, jak chcete. Neříkám, že všechno je načerno, míří sem obojí.

V rámci vašeho holdingu Rabbit Trhový Štěpánov maso nedovážíte?Téměř všechno drůbeží maso v našich zhruba 130 řeznictvích je z domácích chovů. Před lety jsme dovoz zkoušeli, ale stopli jsme ho. Maso má jiné vlastnosti i kvůli rozdílné technologii chlazení. V Polsku chladí vodou, kdy maso trochu nabírá na váze, my vzduchem, kdy naopak trochu ztrácí. Naše dceřiné společnosti pouze dovážejí některé vepřové díly kvůli větší poptávce například po krkovici.

Vy jste se v minulosti vyjádřil pro zákaz privátních značek obchodních řetězců. Proč?
Ať si každý, kdo něco vyrábí, za to nese také odpovědnost. Propagací privátní značky se řetězce nafukují, ale když je nějaký problém, má ho na hrbu výrobce. To je podle mě klamání spotřebitele. Nejsem proti privátním značkám obchodních řetězců v případě, že si výrobek sami zpracovávají, třeba z nakoupeného masa.

Myslíte, že Češi na jídle moc šetří?
Už je tady vrstva lidí, kteří nehledí na ceny potravin. To se zlepšilo. Ale pořád jsou zákazníci, kteří chtějí na jídle co nejvíc ušetřit. Cenu si určuje obchod. Pokud máme na zakázku řetězce vyrobit salám za 19 korun za kilogram, z čeho asi bude? Už i my vyrábíme levné výrobní salámy, které jsme dřív nedělali. Umíme ale všechny druhy kvality, od nejnižší po nejvyšší.

Myslíte salámy typu gothaj?
Gothaj už má alespoň nějakou strukturu. Myslím třeba různé „juniory“. Dřív jsme je vyráběli výjimečně, ale pravidla si určuje ten, kdo od nás nakupuje. Když vám říká, že za lovecký salám nedá přes 60 korun, nemůže být složení takové, jako je při loveckém salámu za 90 korun. Dáte tam suroviny, abyste se vešel do ceny. Když chcete udržet obrat, potřebujete využít výrobní kapacity. Pokud je využijete na šedesát procent, tlačí vás to do ztráty. Takže se snažíte dělat, co chce obchod.

  • Nejčtenější

Ekonomové: Konec superhrubé mzdy přinese lidem tisíce, rozpočtu obří díru

Premiér Andrej Babiš znovu otevřel téma superhrubé mzdy a avizoval, že ji zruší. Ministryně financí Alena Schillerová s...

Máme šanci obstát ve světě, krize je příležitost, píše Kellner

Finanční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera vydala výroční zprávu za loňský rok. Nejočekávanější revizní...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Bohatší budou platit vyšší daň, uvažuje Schillerová o zavedení progrese

Kromě toho, že ministerstvo financí chystá plán na snížení superhrubé mzdy, které Čechům přidá až tisícikoruny čistého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Češi už začínají šetřit. Zatím na jídle, módě, benzinu i autech

Koronakrize se začíná pozvolna promítat do útrat. Objem peněz, který Češi nechali během června v obchodech, se...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Soud poslal do vězení manažery Key Investments, klienty obrali o 850 milionů

V kauze investiční společnosti Key Investments soud ve čtvrtek potrestal manažery Daniela Brzkovského a Kláru...

Veřejné finance jsou bez superhrubé mzdy neudržitelné, míní rozpočtová rada

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje současná...

ČNB zhoršila prognózu pro českou ekonomiku, půjčky už nezlevnila

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje české ekonomiky v letošním i příštím roce. Nově letos čeká...

V šumavské vesnici rozjeli automat na brambory, denně jich prodá metrák

O neobvyklý hit pro turisty i pro obyvatele se ve Velharticích na Klatovsku postarala místní společnost Vesa, která se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...