Musíme chovat více zvířat. To zachrání půdu, říká šéf agrární komory

  12:23aktualizováno  12:23
Šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro MF DNES říká, že to čeští zemědělci s chemií nepřehánějí. Přesto by podporoval návrat k systému našich předků, kdy se na polích točilo více plodin a místo chemie se používala organická hnojiva.

Šéfagrárník a majitel holdingu Rabbit Zdeněk Jandejsek. | foto: Dan MaternaMAFRA

Máte méně zvířat? Dostanete méně dotací. Boj se suchem je možné vést i v této rovině, myslí si podnikatel v zemědělství a šéf Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, jehož holding Rabbit patří k největším tuzemským firmám, zabývajícím se živočišnou výrobou. „Je třeba, abychom se probudili,“ říká s tím, že na polích by se mělo střídat více plodin jako dřív.

Potvrdí se letos rčení „studený máj, ve stodole ráj“?
Pokud vyjdou předpovědi počasí na další týdny, mělo by to platit zejména u ozimých obilovin, například ozimého ječmene a řepky, u pšenice v případě srážek do 10. června.

Loni se sucho podepsalo na špatné úrodě obilí, ječmene, zeleniny nebo řepy. Jak jste se s tím vypořádali na vašem hospodářství?
Rok byl slabší, ale ne zásadně. Máme velkou živočišnou výrobu, hnojíme jednou za tři roky organickými hnojivy, a tak se lépe v půdě udrží voda. Je totiž nutné, aby živočišná výroba byla v rovnováze s rostlinnou. V půdě pak bude všechno, co má být: žížaly, červi, larvy atd. Když pak přijde sucho, půda udrží více vody, a tak nedochází k zaschnutí a snížení výnosů.

Ne každý zemědělec má vlastní zvířata a dostatek organické hmoty.
To je chyba, kterou je třeba napravit. Podpory je nutné podmínit vyšším počtem zvířat na hektar. Dobrého hospodáře od špatného můžeme také rozpoznat srovnáním rozborů půd z let 1989 až 1993 se současností. Měl by to být signál nejen pro poskytovatele dotací, ale i pro vlastníky půdy, kteří by pak mohli zvažovat, komu půdu pronajmou.

Počítají agronomové do budoucna s větším suchem a změnou skladby plodin na polích?
Začnu zeširoka. Zemědělec nebude slámu z půdy prodávat, ale dá ji do půdy. A pokud bude chtít mít výsledky, zamyslí se nad tím, co bude chovat. S tím souvisí změna skladby plodin. Se zvířaty začne pěstovat vojtěšku, jetel, luskoviny. Střídat nebude tři plodiny, ale třeba šest a více, jako to dělali naši předkové. Je třeba, abychom se probudili.

Jak chcete motivovat zemědělce, kteří nehospodaří na vlastní půdě, aby se o ni starali?
Také ve Francii zemědělci hospodaří ze sedmdesáti procent na pronajaté půdě. Motivovat by se měli stanovením většího počtu takzvaných dobytčích jednotek na hektar. To znamená více zvířat. Pokud nebude dodržován určený počet zvířat na hektar, budou se krátit podpory. Anebo je nutné řešit tuto realitu přes už výše zmíněné rozbory půdy.

Od letoška se omezilo používání některých chemických látek včetně glyfosátů na ošetřování plodin určených pro potravinářské účely. Jak se vás to dotklo?
Všechny země kolem nás si udělaly výjimky. Mělo by se to omezovat rozumně jako v jiných zemích. Snažíme se vypadat ekologičtěji, ale všechno je to obráceně. V mnohých případech nejsou k dispozici alternativy, a tak zákaz některých účinných látek způsobí zvýšení aplikace jiných chemických látek.

Zdeněk Jandejsek (64)

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Před revolucí pracoval ve státním statku Dolní Královice, po revoluci založil firmu Rabbit, a. s. 

V holdingu spravuje 18 firem, které se soustředí hlavně na živočišnou výrobu. V roce 2017 se stal šéfem Agrární komory ČR.

Nadužívá se herbicid roundup, který, jak jsem slyšel, se v Česku v minulosti dokonce doporučoval místo mechanické úpravy půdy, takže se jím někdy pole ošetřovalo celoročně?
Myslím, že už nepoužívá v takové míře. Zeptejte se ale Českých drah, kolik toho používají na likvidaci plevelu kolem tratí. Navíc čeští zemědělci roundup používají podstatně méně než evropští. V Česku se používá 1,8 kilogramu přípravků na ochranu rostlin (nejen roundupu) na hektar na rok, v Německu 4,5 kilogramu, v Holandsku 6,2 kilogramu a v Belgii osm kilogramů. Je potřeba říkat pravdu. Nejsme lotři, kteří nešetří chemií. Třeba na ovoci, které se dováží, je chemie přítomna v mnohem větší míře.

Občas člověk žasne nad logikou obchodu s potravinami. Třeba hovězí maso. Proč se kráva s českým rodokmenem, která se zde narodí a vykrmí, odveze na porážku do Německa a v podobě masa se vrací na české pulty?
Dal jste příklad, který by se neměl vyskytovat a je ojedinělý. Důvodem je, že náš zemědělec dostane za předaný kus při prodeji v zahraničí k porážce podstatně víc, protože ten, kdo zpracovává v zahraničí, dostává podpory, které u nás zemědělci nedostávají. A maso se pak vrací v nižší ceně zpět.

Je to příklad z praxe jednoho velkého tuzemského obchodníka.
Myslím, že případů, kdy exportujeme do Německa hovězí, je tak málo, že ani nemá smysl se o tom bavit. Děje se to spíš ve vepřovém, mléce nebo u dalších výrobků. V hovězím mase jsme jako v jediném druhu masa v přebytku. Dováží se jen z Polska, kde výrobu více podporují, a tím je maso a výrobky z něho levnější.

Nejsou důvodem exportů živých zvířat nedostatečné kapacity českých jatek?
Nejsou, zpracovatelský průmysl nám nechybí. Naopak nemáme kapacity plně využité, což může maso prodražovat třeba o padesát haléřů nebo korunu na kilogram.

Intenzivní kontroly kvůli kauze polských jatek ukázaly, že než maso přistane na pultech nebo v restauracích, může se otočit přes několik překupníků. Je to normální?
Normální by to být nemělo, považuji to za účelové. Maso má být správně označeno na etiketě šarží. Zákazník jeho přesný původ nezná, ví pouze, odkud je zpracovatel označený zkratkou země. U nás podle šarže veterinář pozná, kdy byl kus poražen, a dopátrá se zpracovatele. Dá se jít do faktur nebo zkontrolovat podmínky, v nichž se s masem pracuje.

Kde je potom problém?
Je málo států, které maso striktně kontrolují. Někdy si udělejte cestu třeba do Hamburku a podívejte se, jak veterináři kontrolují třeba dodávky drůbežího masa z Brazílie. V přístavu přistane dvě stě nebo tři sta kontejnerů s masem. Takové množství nemohou projít.

V minulosti jste upozorňoval, že se do Česka dováží drůbeží maso za 18 korun za kilogram. Stále se to děje?
Ano. Dovoz masa se v důsledku aféry s polským masem trochu snížil, ale předtím se sem kilo kuřecího masa z Polska dováželo za 26 korun, prsní řízky za 66 korun, stehno zhruba za dvacet korun.

Jak je to možné, na tom přece nikdo nevydělá?
Polsko je v drůbežím mase soběstačné z 283 procent. Poskytuje exportní dotace jeden zlotý, tedy šest korun, na kilogram. Kuřata se dovážejí ze Slovenska do Polska, kde se porazí a kuřecí maso se veze zpátky jen kvůli dotacím. Polští zemědělci neplatí zdravotní a sociální pojištění, odvádějí nižší daně. Mají úplně jiné podmínky. Když Češi v roce 2004 domlouvali podmínky při vstupu do EU, večer už bouchali šampaňské. Poláci jednali přes noc a mají lepší podmínky. Je to i tím, že jsou větší.

Chtěli jsme přece volný trh bez hraničních kontrol a platí nějaká pravidla a kontrolní mechanismy.
Kdo chce vyvézt přebytky do Česka, udělá to. Problém ale je, že podnákladové dovozy narážejí na český zákon o cenách, který jednoznačně říká, že ten, kdo prodává spotřebiteli, nesmí od dodavatele požadovat nižší cenu, než jsou náklady a přiměřený zisk. Jenomže my toto právo nevymáháme. Pomohlo by také, kdyby u sebe měla celní správa veterináře a policistu, mohli by pak zastavit každé auto a provést kontrolu nejen dokladů, ale i kvality zboží. Skončily by černé dovozy.

Ale k tomu byste potřeboval armádu úředníků.
Nejde o to, zastavit každé auto, ale o možnost zkontrolovat každé auto. Nikdo by zároveň nevěděl, že přijde kontrola.

Cožpak dnes někdo v potravinářském závodě nebo u distributora tuší, kdy mu zazvoní kontrola?
Vím z praxe, jak to funguje. Všichni, vědí, kde kontroly budou, takže se nenajde nic nebo jen minimum. Nebo si to konkurence mezi sebou zavolá. Systémové řešení se neuplatňuje. Vyrazte v neděli ráno k polským hranicím od Náchoda až po Český Těšín. Valí se to sem v tunách, máte plný mail nabídek masa za 18 korun za drůbeží čtvrtky. Nabízejí vám to bez papíru, s papírem, s DPH nebo bez, jak chcete. Neříkám, že všechno je načerno, míří sem obojí.

V rámci vašeho holdingu Rabbit Trhový Štěpánov maso nedovážíte?Téměř všechno drůbeží maso v našich zhruba 130 řeznictvích je z domácích chovů. Před lety jsme dovoz zkoušeli, ale stopli jsme ho. Maso má jiné vlastnosti i kvůli rozdílné technologii chlazení. V Polsku chladí vodou, kdy maso trochu nabírá na váze, my vzduchem, kdy naopak trochu ztrácí. Naše dceřiné společnosti pouze dovážejí některé vepřové díly kvůli větší poptávce například po krkovici.

Vy jste se v minulosti vyjádřil pro zákaz privátních značek obchodních řetězců. Proč?
Ať si každý, kdo něco vyrábí, za to nese také odpovědnost. Propagací privátní značky se řetězce nafukují, ale když je nějaký problém, má ho na hrbu výrobce. To je podle mě klamání spotřebitele. Nejsem proti privátním značkám obchodních řetězců v případě, že si výrobek sami zpracovávají, třeba z nakoupeného masa.

Myslíte, že Češi na jídle moc šetří?
Už je tady vrstva lidí, kteří nehledí na ceny potravin. To se zlepšilo. Ale pořád jsou zákazníci, kteří chtějí na jídle co nejvíc ušetřit. Cenu si určuje obchod. Pokud máme na zakázku řetězce vyrobit salám za 19 korun za kilogram, z čeho asi bude? Už i my vyrábíme levné výrobní salámy, které jsme dřív nedělali. Umíme ale všechny druhy kvality, od nejnižší po nejvyšší.

Myslíte salámy typu gothaj?
Gothaj už má alespoň nějakou strukturu. Myslím třeba různé „juniory“. Dřív jsme je vyráběli výjimečně, ale pravidla si určuje ten, kdo od nás nakupuje. Když vám říká, že za lovecký salám nedá přes 60 korun, nemůže být složení takové, jako je při loveckém salámu za 90 korun. Dáte tam suroviny, abyste se vešel do ceny. Když chcete udržet obrat, potřebujete využít výrobní kapacity. Pokud je využijete na šedesát procent, tlačí vás to do ztráty. Takže se snažíte dělat, co chce obchod.

Nejčtenější

Propuštění zaměstnanci Deutsche Bank se míjeli s krejčími obleků pro své šéfy

Krejčí Alex Riley, vlevo, a Ian Fielding-Calcutt nesou kufry mimo budovu...

Největší německá investiční banka Deutsche Bank zahájila ohlášenou restrukturalizaci, v rámci které propustí celkem 18...

Slovenský Volkswagen požádal zaměstnance, aby vrátili část odměn

Ilustrační snímek

Bývalí zaměstnanci slovenské divize německého Volkswagenu musí automobilce vrátit část odměn vyplacených za loňský rok....

Vládě prošel daňový balíček, který zdraží cigarety, alkohol i topení

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová ve Sněmovně při...

Daňový balíček, který zdraží například tvrdý alkohol, cigarety, ale i topení plynem, a víc zdaní i hazard, prošel ve...

Letištní halu v Düsseldorfu zaplavily kufry, cestující museli odletět bez nich

Na letišti v německém Düsseldorfu zůstalo kvůli poruše přepravního systému 2...

Stovky cestujících, kteří odlétali ve středu ráno z letiště v německém Düsseldorfu, potkala nečekaná komplikace. Kvůli...

Zima přichází z Německa. Nepomáhá ani Trumpova obchodní válka

Německá kancléřka Angela Merkelová

Je to trochu schizofrenní situace. Zatímco poslední „tvrdá“ statistická data z klíčových evropských ekonomik nejsou...

Další z rubriky

Záchranářům zůstanou „staré“ vysílačky, ministerstvo modernizaci vzdalo

Ilustrační snímek

Hlavním prostředkem pro vzájemnou komunikaci mezi policií, hasičskými sbory a záchrannou službou zřejmě zůstanou...

Rezervační portály hotelů a lázní koupili Maďaři, přivedou do ČR víc cizinců

Ilustrační snímek

Nově bude rezervace pro pobyt v hotelech a lázních přes portály Hotel.cz a Spa.cz spravovat nový vlastník, maďarská...

Těžba lithia narazila na problém, ministerstvo nedalo Australanům povolení

Průzkumný vrt v Cínovci.

Ministerstvo životního prostředí neodsouhlasilo australské firmě European Metals Holdings (EMH) stanovení dobývacího...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz