Zatímco ti první dávno oslavili padesátiny a v jednom podniku strávili téměř celý svůj profesní život, druhým je kolem třiceti a manažerská místa střídají jako kravaty.
Právě talentovaných a ambiciózních třicátníků se v ředitelnách velkých firem usazuje rok od roku více.
"V České republice je úplně rozdílná situace v obsazování managerů než v třeba v Anglii. Tam se na vrcholové manažerské pozice dostávají lidé kolem padesátky, kteří mají za sebou mnohaleté pracovní zkušenosti," říká Blažena Kohoutová, ředitelka divize Triton Effex, která vybírá vhodné kandidáty na špičkové funkce pro celou Českou republiku.
"V Česku je naopak vysoké procento managerů, od jejichž třicátých narozenin ještě mnoho času neuteklo," dodává Kohoutová.
Mladí jsou nápaditější
Před důchodem rozhodně nestojí kolektiv vedoucích pracovníků ve firmě Oredo, na jejíchž bedrech stojí provoz vlaků a autobusů v Královéhradeckém kraji
Jednapadesátiletý ředitel Vladimír Záleský se obklopil absolventy vysokých dopravních škol, jejichž věkový průměr je sedmadvacet let. "Vyhledávám vyloženě mladé lidi, protože nejsou zkaženi minulým režimem a pracovními zlozvyky. V našem týmu nikdo nečeká, až dostane úkol, všichni jsou iniciativní a nápadití," říká Záleský.
Mezi zlepšováky ve veřejné dopravy například patří tzv. "maršrutka", kterou zcestovalí absolventi okoukali v Rumunsku, Rusku či Turecku. "Maršrutky v cizině nemají pevný jízdní řád a jezdí, až když se auto naplní. My jsme je přizpůsobili našim podmínkám. Zavedli jsme je na Broumovsku, kde jezdí pravidelně," líčí Záleský.
Díky odvážnému nápadu a propracovanému systému se počet cestujících na Broumovsku zvýšil o čtyřicet procent.
Právě to je příklad, jak mladí lidé mohou firmu rychle dovést k dobrým výsledkům. "Mladí šéfové se nebojí, mají větší rozhled protože pobývali v zahraničí. Umějí jazyky a zvládají ekonomiku i krizová řešení," říká Kohoutová. V Královéhradeckém kraji o sobě nechávají vědět i mladí šéfové v sociálních službách.
Dvěma komunitním centrům v Hradci Králové Salinger pro Romy šéfuje pětadvacetiletý Martin Večeřa. "S nápadem otevřít komunitní a nízkoprahová centra přišli v roce 1997 převážně studenti sociálních oborů Univerzity Hradec Králové," říká Večeřa, pod kterým na stálý či částečný úvazek pracuje v obou komunitních centrech devatenáct lidí.
Starší vidí problémy šířeji
Moderní přístup k práci ale nemusí mít jen třicátníci. "Čtyřicátníci a padesátníci už prožili spoustu reálných situací. Myslí v daleko širších souvislostech a uvědomují si dopady svých rozhodnutí. Mají řešení detailněji zvládnuté, ale některým kvůli tomu trvá vyřešení problémů delší dobu," míní Kohoutová.
Tvrdá práce je nejspíš jediné, co mají zkušení i mladí manažeři společné. "Prvních deset let po revoluci jsem neměl dovolenou, najezdil jsem sto tisíc kilometrů ročně a denně pracoval i šestnáct hodin," potvrzuje Jan Heřmanský, majitel a generální ředitel svitavské textilky Svitap JHJ, která zaměstnává devět set lidí.
Také sedmadvacetiletý hlavní technolog veřejné dopravy Pavel Matouš přiznává: "Na osobní život mi moc času nezbývá."
