Celkový počet "neobydlených" bytů tak vystoupal na 540 tisíc, což odborníci na bydlení označují za překvapivě vysoké číslo. I když statistici zatím o příčinách velkého přírůstku volných bytů spíše spekulují, výsledek sčítání ukazuje, že rezerva na trhu bytů se zvětšuje.
"Statisticky je prokázáno, že například v Praze má každá třetí rodina k dispozici druhé či třetí bydlení. Nejde jen o chalupy, ale i o druhé byty, které pronajímají. Řada se také stěhuje na chatu či chalupu a byt pronajímá," uvádí místopředseda sdružení majitelů domů Libor Dellin.
Statistici jsou v hodnocení výsledků opatrnější, ale souhlasí, že jako neobydlené se ve sčítání ukázaly ty byty, které jsou pronajímány. "Určitě nelze říci, že v zemi je půl milionu prázdných a obyvatelných bytů," uvedla k výsledkům šetření Jana Růžková z Českého statistického úřadu.
Skupina pronajímaných bytů je podle ní zvlášť početná ve velkých městech.
O tom, že by v zemi existovala velká zásoba prázdných bytů snadno dostupných pro rodiny hledající bydlení, pochybují i státní úředníci.
"Možná na venkově či v severozápadních Čechách, ale v lukrativních lokalitách mnoho volných bytů určitě není," soudí ředitel státního Fondu bydlení Jan Wagner.
V celostátních výsledcích hrají největší roli právě byty, které má rodina vedle svého bydliště a které pronajímá - sčítací komisaři jich napočítali celkem 126 tisíc, tedy 23 procent.
U každého třetího bytu, nahlášeného jako neobydlený, se ale o příčinách statistici zatím pouze dohadují a v důvodech neobydlenosti je řadí do skupiny ostatní. "Rezerva volných bytů určitě potenciálně narůstá, ale celková čísla mohou být zavádějící.
Například pokud přibývá volných bytů v malých vesnicích bez pracovních příležitostí, kam nikdo bydlet nepůjde, nemá to pro trh s byty žádný význam," uvádí předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Alois Anderle.
