Celkové výdaje územních rozpočtů v pololetí dosáhly 374,8 miliardy korun, proti stejnému období loňského roku se zvýšily o 13,7 procenta. Z toho běžné výdaje byly 316,6 miliardy korun a kapitálové výdaje, tedy investice, činily 58,8 miliardy korun.
Ministerstvo financí upozornilo, že výdaje samospráv spojené s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny byly letos 4,6 miliardy korun. Od loňského začátku konfliktu dosáhly 9,7 miliardy korun, z toho 8,7 miliardy korun územním rozpočtům kompenzoval stát.
Příjmy samosprávy byly 436 miliard korun, meziročně vzrostly o 14,6 procenta. Daňové příjmy proti loňskému prvnímu pololetí narostly o 14,1 procenta na 204,9 miliardy korun.
Podle ministerstva financí stojí za dobrým saldem územních rozpočtů posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů. „Přestože se hospodaření územních rozpočtů musí nadále potýkat s hospodářským útlumem vyvolaným stále vysokou inflací, tak si kraje a obce v červnu 2023 vedou nadále velmi dobře, o čemž vypovídá i historicky nejvyšší přebytek rozpočtu,“ uvedl úřad.
Ministerstvo také uvítalo růst investičních výdajů krajů a obcí i snižování jejich dluhů. Zároveň konstatovalo, že samosprávy pokračují i v hromadění peněžních prostředků na běžných účtech. Varovalo přitom, že kvůli vysoké inflaci tyto uložené peníze ztrácejí hodnotu.
Loni územní rozpočty skončily v přebytku 32,8 miliardy korun. I přes meziroční pokles o 8,3 miliardy to byl třetí nejlepší výsledek hospodaření obcí a krajů od vzniku Česka. Přebytkové hospodaření územních rozpočtů očekává ministerstvo financí i letos.
V příštím roce by se mělo změnit rozdělování peněz mezi stát a samosprávy s ohledem na vládní plány na konsolidaci veřejných financí. Svaz měst a obcí ale minulý týden varoval, že chystané změny rozpočtového určení daní omezují investiční možnosti obcí. Kritizoval zejména skutečnost, že změna rozdělení daní by se měla týkat i inkasa daně z přidané hodnoty.
