Slovenské elektrárny, obdoba českého ČEZ, prodaly v minulých dnech v aukci část elektřiny na příští rok o třicet procent dráž, než kolik stojí letos.
Sama firma je z toho vyděšená a její mluvčí Juraj Kopřiva ve slovenských médiích řekl: "Jsme ochotni hledat s vládou vhodná řešení tak, aby byla zabezpečena dostupná energie pro domácnosti a zmírnil se tím dopad na obyvatelstvo."
Analýza Tuzemské domácnosti i podniky si ze slovenského případu mohou vzít dvě věci: u nás půjdou ceny také nahoru a vláda se tím možná také bude zabývat, ale těžko s tím něco udělá.
Podle obchodníků i ekonomů lze předpokládat, že se u nás ceny elektřiny na příští rok neutrhnou tak prudce vzhůru jako na Slovensku, ale dotáhnou se určitě na úroveň velkoobchodních cen v Německu.
Česko má na rozdíl od Slovenska elektřiny přebytek, v případě potřeby se dá dovézt z Německa. Ceny u nás tedy půjdou jen těžko výš, než jsou kolem Berlína. I to však stačí. Aktuálně je to kolem 56 eur za megawatthodinu, což je v korunách zhruba o 28 procent víc než před rokem.
Pokud by velkoobchodní cena skutečně takto stoupla, pak by se to do konečných cen pro domácnosti promítlo více než polovinou a zdražení by dosáhlo možná i přes patnáct procent. Zbytek tvoří další poplatky za služby a daně.
Nejvíce se to dotkne lidí s velkou spotřebou, tedy stovek tisíc domácností, které proudem i topí. Těm by mohl proud podražit až ke dvaceti procentům.
Další zdražení
Kromě elektřiny mají jít příští rok o několik procent vzhůru i ceny za přenosové sítě a pravděpodobně i za distribuci. A právě tyto poplatky, ještě spolu s příplatky na zelené zdroje a další služby, jsou podle zákona jediné, kde může zasáhnout Energetický regulační úřad.
Velkoobchodní cena, která roste nejvíc, je čistě tržní. Na vládu přitom bude nepochybně tlak jak z řad podniků, pro něž může zdražení kopírovat růst velkoobchodní ceny, tak i od občanů, aby ceny zabrzdila. Kabinet však v podstatě takovou možnost nemá.
Pozitivní zpráva je, že v Česku je situace na trhu odlišná než na Slovensku. Nabídka u nás je zatím stále vyšší než domácí spotřeba, a ceny proto zdaleka nejsou tak napjaté.
Slováci totiž trpí tím, že v minulosti sice měli nízké ceny, ale neinvestovali do obnovy elektráren. Nedávno museli odstavit jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích i některé uhelné zdroje a nyní začali dovážet.
Ze Slovenska jde navíc řada obchodů dále na Balkán, kde je po elektřině velký hlad a ceny se tam vyšplhaly na úroveň kolem sedmdesáti eur za megawatthodinu. "Letos poprvé se stalo to, že slovenský trh se utrhl od Česka a západní Evropy a jako by se připojil k Balkánu," řekl jeden z obchodníků s elektřinou.
Energetická burza – půjde to
O výši cen v Česku by se mělo rozhodnout během prázdnin při obchodech na nové Energetické burze Praha. Ta ve čtvrtek oznámila, že podepsala smlouvu s první bankou o zajištění zúčtování obchodů, a to Komerční bankou.
Odstranilo se tím určité napětí, které kolem rozjezdu burzy panovalo – bez clearingových bank by se totiž nemohlo začít obchodovat.
Teď bude muset burza uzavřít smlouvy ještě s dalšími bankami a s nimi pak musí mít smlouvy i obchodníci na burze. S rozjezdem burzy se počítá kolem 10. července.
