Příjem peněz z EU klesl ke konci listopadu meziročně o 74,3 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci listopadu ve schodku 13 miliard korun, zatímco loni ke konci listopadu to bylo 14,7 miliardy korun.
Ke konci listopadu příjmy rozpočtu meziročně klesly o 6,5 miliardy na 1 141,8 miliardy korun. Výdaje stouply o 60,6 miliardy na 1 153,4 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 40,9 miliardy na 609,8 miliardy korun.
Český rozpočet má šanci skončit letos v plusu. Pomohou evropské peníze |
„Jsem velmi spokojený s vývojem letošního rozpočtu a jak se vyvíjí výběr daní. Pokud zahrneme evropské peníze, jejichž čerpání se s koncem roku zrychluje, tak bychom mohli být na konci roku v mírném přebytku. Pokud to očistíme od tohoto vlivu, tak bychom mohli být v mírném deficitu,“ uvedl dnes ministr financí Ivan Pilný.
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba devět procent na 241,6 miliardy korun. Za posledních osm měsíců tak roste podle MF inkaso DPH kolem úrovně deseti procent, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je mírně pod šesti procenty. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET).
Výdaje rostly zejména kvůli zvyšování mezd
MF dále informovalo, že celkový dopad EET na inkaso DPH za leden až říjen bylo na úrovni veřejných rozpočtů 3,6 miliardy korun. Celoroční plán přitom počítá se 4,3 miliardy korun. „Na základě dosavadního vývoje očekáváme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne necelých pěti miliard korun“ uvedlo MF.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 141,5 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 92,1 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 2,9 procenta.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem listopadu na ně šlo 484,8 miliardy Kč, což je meziroční růst o 16 miliard Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 14,5 miliardy korun.
„Běžné výdaje státu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku zejména v důsledku zvyšování mezd státních zaměstnanců, které se naplno projevilo v tomto měsíci. Výdaje na investice, které jdou ruku v ruce s čerpáním fondů z EU, klesly meziročně o 8,7 miliard. Listopadové plnění státního rozpočtu tak neukazuje, že by se trend růstu mandatorních výdajů a nižší investiční aktivity státu ve čtvrtém čtvrtletí 2017 zvrátil,“ zhodnotil analytik Raiffeisenbank František Táborský.
„Hospodaření státu zhoršily výrazně vyšší výdaje na platy ve školství, které se projevily nutností převést více peněz na kraje a obce, tedy zřizovatele škol. Zároveň došlo k růstu kapitálových výdajů. Na straně příjmů jsou nadále příznivé trendy u výběru daní. Především sociální pojištění a daně z příjmu fyzických osob rostou velmi slušným tempem díky extrémní situaci na trhu práce, kde je nejnižší nezaměstnanost a nejvyšší zaměstnanost v novodobě historii,“ zanalyzoval ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
