Roman Knap

Roman Knap | foto:  Dan Materna, MAFRA

Pošta zamrzla v minulém století, je to neudržitelné, říká její šéf Knap

  • 425
Roman Knap řídí Českou poštu od června loňského roku a má ambici podnik fungující podle pravidel minulého století zásadně předělat. „Provozně je pošta ve ztrátě poslední tři roky. Hospodářský výsledek se vylepšoval prodejem nemovitostí. Nemůžeme ale uměle účetně předstírat, že je v zisku,“ říká. Od července bude možné platit kteroukoliv platební kartou na všech pobočkách.

Jak hodnotíte své první Vánoce v čele České pošty?
Hned po nástupu mě upozornili, že nejkrušnější období představuje vánoční provoz. V roce 2017 pošta v podstatě zkolabovala a nemohla přijímat balíková podání. Příprava na Vánoce naštěstí začala už na začátku minulého roku, odsouhlasilo se rozšíření třídicí plochy a zvýšení kapacity na třídicím uzlu Malešice, zainvestovalo se 70 milionů do technologií. Na rozdíl od konkurence si však pošta nemůže nastavit s e-shopy kapacitní limit a musí přijmout do sítě všechno, takže vozíme třikrát větší objem balíků denně než normálně. Obsluhu klientů hodně zrychlilo to, že jsme už v říjnu spustili projekt vydávání balíků na kód. Takže se všichni nemuseli nahrnout po práci s občankou na poštu, ale mohli si pro balík s kódem někoho poslat jindy.

Šéf České pošty Roman Knap (43)

  • Narodil se v Novém Městě na Moravě. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze.
  • Pracoval v Oraclu, v KPMG Consultingu, od roku 2008 působil ve společnosti SAP, byl ředitelem slovenské a poté i české pobočky.
  • Loni na jaře vyhrál soutěž na generálního ředitele České pošty.
  • Ve volném čase se věnuje boxu a maluje.

Proč to nezavedl někdo před vámi? Konkurence už to má dávno.
Na poště se tradovalo, že změnit cokoliv trvá roky – od nápadu přes schválení, vysoutěžení až po realizaci. Tohle byl projekt realizovaný interními zdroji – obchod, marketing, IT, pobočková síť – všichni to rychle přijali za své. Přehodnocujeme veškeré činnosti, které se často dělají podle předpisů z minulého století a dnes působí absurdně.

Například?
Dnes se všechno musí tisknout, podepisovat a papíry zakládat. Dokumenty by se přitom mohly podepisovat na dotykové destičky jako v bance, ukládat elektronicky a odkazy na ně posílat e-mailem nebo esemeskou.

Příkladů zastaralého myšlení je jistě víc.
Teprve od roku 2015 jde platit kartou, ale jen na 700 pobočkách a jen za něco. Nově od července zavádíme placení kteroukoliv platební kartou na všech pobočkách pošty. Už to postupně nabíhá s tím, jak obměňujeme platební terminály. Zatím nejsou zahrnuté Pošty Partner (600 poboček – pozn.red.), ale počítáme s nimi.

Jak jste vyřešili poplatky za transakce kartou?

ČSOB, se kterou má pošta dlouhodobě smlouvu, nám vyšla vstříc, a i když teď naroste objem plateb a bude se platit v celé pobočkové síti, výše poplatku zůstane skoro stejná – zhruba půl miliardy ročně. I nadále však kartou nepůjdou platit správní poplatky a kolky.

Hotovostní operace zřejmě nejsou pro poštu levná záležitost?
Představují to nejdražší, co může být – přes naše pokladny projde ročně přes 600 miliard korun, a převoz hotovosti činí dokonce jeden bilion korun. Na to potřebujete počítárny, technické zabezpečení, bezpečnostní prvky. Dlouhodobě neexistuje jiná možnost než bezhotovostní platby, přitom dnes tvoří jen desetinu plateb na poštách.

Dopis pošta doručí jen jednou týdně. Vybranou zásilku až za tři dny

Kde je pošta nejméně efektivní?
V řízení logistiky – zjednodušeně třídění, dopravě a doručení. Pošta byla historicky nastavena tak, že má balíkové a listovní doručovatele, kteří každý den chodí po svých okrscích. Dodávala hlavně dopisy a doporučené dopisy, balíků bylo pomálu, neexistovaly e-shopy. Teď se to otočilo – listovní zásilky prudce klesají dolů, na výnosech o půl miliardy ročně, a balíky rostou tempem až 14 procent ročně. Zvyšovat kapacity na doručování balíků už nejde – neseženete víc řidičů a nemůžete donekonečna nakupovat víc aut.

Co s tím?
Balíkový doručovatel nebude objíždět autem pořád stejný okrsek bez ohledu na to, kolik má ten den na korbě balíků. Systém naplánuje trasu tak, že řidič obslouží i jiný okrsek, když bude mít volnou kapacitu. Říká se tomu dynamická logistika a je to projekt na dva roky.

Jak se pošta vyrovnává s nedostatkem lidí?
Máme obrovskou fluktuaci, měsíčně nám odejde 750 lidí. Odcházejí do jednoho roku kvůli náročné práci a neodpovídajícímu mzdovému ohodnocení. Máme proto obrovský náborový aparát, který nás stojí velké peníze – loni najal 7 tisíc zaměstnanců a necelých 5 tisíc brigádníků. Abychom nemuseli opakovaně nabírat nové lidi, chceme investovat do automatizace a digitalizace, zavést strojové třídění, samoobslužné zóny pro balíky na poštách a lépe vytěžovat balíkáře napříč okrsky.

Každý klient pošty asi zažil, že pro balík do ruky nebo doporučený dopis si stejně musí dojít na poštu, protože pošťák nezazvoní. Budete s tím něco dělat?
Budeme. Zkoušel jsem rozvážet balíky, a když jsem lidem volal, často to nezvedali, když viděli neznámé číslo. Pokud má řidič na korbě 100 balíků a u každého čeká minutu, než mu přijde otevřít, tak to ukrojí více než 1,5 hodiny pracovní doby. Proto když pošťák vidí, že klient rychle nereaguje, vhodí lísteček do schránky a frčí na další adresu. Do budoucna chceme, aby řidič nemusel volat, ale aby měl v GPS navigaci naplánovanou trasu a v ní bude postupně odklikávat, co je doručeno. Systém pak lidem na trase před ním automaticky nebo stiskem tlačítka pošle SMS zprávu, že je na cestě.

Jak bude vypadat automatizace? Inspiroval jste se loňskou návštěvou ve velkém třídicím centru Deutsche Post v Kolíně nad Rýnem?
Ano. Máme udělanou studii „Nové Malešice“, na zdvojnásobení kapacity největšího třídicího uzlu. Tamní budova a třídicí uzel pocházejí z doby před třiceti lety a tehdy si nanejvýš vojáci nechávali posílat balíky s jídlem, e-shopy nebyly. Centrum se různě dolepuje, nainstalovala se tam třídicí linka, ale technologie mezitím obrovsky pokročily. Chceme zrevidovat celou architekturu dodací sítě. Pošta by si na to musela vzít poprvé v historii komerční úvěr. Pozemky v Malešicích nám však patří, mohly by tam být kancelářské prostory, aby vedení nemuselo sedět v paláci v centru Prahy (v Jindřišské ulici – pozn. red.). Ten by se dal rozdělit, pronajmout, případně prodat. Máme být nízkonákladová logistická společnost, ne úřad a ministerstvo spojů.

Téměř 800 tisíc důchodců si vyzvedává penzi na poště nebo jim ji donášíte. Není to v dnešní době neúměrné riziko? Neměli by se penze rozvážet v bezpečnostní dodávce s ochrankou?
To by se prodražilo. Připouštím však, že je to rizikové povolání. Počet roznesených důchodů nicméně klesá s tím, jak se obměňuje generace důchodců, ti mladší si nechávají peníze posílat na účet. Dosud to přitom byla prodělečná činnost, poslední valorizace za doručení dávky proběhla v roce 2009 – platí se 21 korun. Nyní jednáme s ČSSZ a ministerstvem práce o valorizaci. Cenu neurčujeme, ale jsme povinni dávky doručit.

Pošta má vyhláškou stanovených 3 200 poboček a jediný způsob, jak ušetřit na zaměstnancích a na prostorách je převést v daných místech provozování poštovních služeb formou franšízy Pošta Partner na obce nebo komerční provozovatele. Od startu v roce 2009 se jich takto převedlo 600, ale v roce 2025 by jich mělo být 1 500. Jak k tomu chcete partnery motivovat?
Některé naše pobočky se nacházejí v žalostném stavu a starostové jsou rádi, že dostanou poštu pod kontrolu a ta funguje lépe než předtím. Chceme odstranit některé bariéry ve smlouvě s partnery – Pošta Partner se bude moci přestěhovat nebo změnit. Plánujeme také změnit IT systém na přepážkách, aby byl jednoduchý na ovládání. Chceme dotykovou obrazovku, na které zadáte základní služby. Spustili jsme projekt kategorizace pošt, protože není nutné, aby všude byly všechny služby. Na malých pobočkách stačí základní sortiment, což bude platit i pro Pošty Partner: pošlu či dostanu dopis, vyzvednu a podám balík, zaplatím složenku, vyzvednu důchod, koupím známky. Jednáme o tom s Českým telekomunikačním úřadem a se Svazem měst a obcí.

Zásilkovna vytáhne do boje s Českou poštou, začne doručovat balíky

Už jste museli někdy franšízu Pošty Partner někomu odebrat?
Ne. Děláme to ve spolupráci se strategickým partnerem – třeba sítí prodejen potravin, výborné je to s obecním úřadem. Starostové se často brání, že nechtějí, abychom Poštu Partner podepisovali s určitým soukromým subjektem, protože ho občané vnímají jako nedůvěryhodného podnikatele. Vyhovíme jim, chceme být s obcemi vždy ve shodě.

V minulosti byla pracovníkům na přepážkách strhávána část mzdy, když neprodali předepsané množství finančních produktů od vaší partnerské ČSOB. To je tlačilo, aby do toho angažovali celou rodinu, bez ohledu na vhodnost a výhodnost. Není to nefér?
Strhávat už se nebude. Teď naopak když prodáte, tak si přivyděláte. Chceme motivovat lidi, které to baví, a využít je. Závazky k ČSOB je možné naplnit zaváděním specializovaných přepážek. Dává to větší smysl. Zatím jich je 300 a loni udělaly polovinu výnosu na finančních službách. Zbylou polovinu udělá 2 900 univerzálních přepážek.

Je nutné, aby pošta finanční služby poskytovala?
V některých malých obcích to představuje jedinou možnost, jak si vyzvednout hotovost například na nákup v místní prodejně. Poštovní spořitelna obsluhuje obrovské množství klientů a její služby jsou výdělečné. Česká pošta má 20 procent výnosů z finančních služeb a 80 procent z těch poštovních. Plánujeme zjednodušení a sjednocení obsluhy klienta s bankou, aby otevření účtu trvalo méně než hodinu a aby banka nastavila marketing a obchod tak, že si klient přijde aktivně pro finanční produkt, který ho zaujal, a ne aby mu ho vnucoval pracovník na listovní přepážce.