Ivan Palutka získal před třemi lety zakázku na vydláždění terasy rodinného domku v Rakousku. Místo výdělku splácí pokutu.
Na stavbě s ním totiž dělali další dva čeští živnostníci – a to je podle místních úřadů problém. Přestože každý z nich měl svou smlouvu s objednavatelem zakázky i další dokumenty, které živnostník k této práci v Rakousku potřebuje, podle finanční policie nedodrželi zákon.
„Tři osoby samostatně výdělečně činné nesmějí být společně na stejné práci, a tak ho policie zařadila jako zaměstnavatele a ostatní pracovníky jako zaměstnance. A protože neměli příslušné doklady, jako mzdové listy či pracovní smlouvy, které však jako živnostníci ani nemohli mít, následovaly pokuty,“ popisuje Dagmar Schellerová ze společnosti Zahraniční služby, která Palutkovi pomáhá.
Dnes jeho firma splácí pět tisíc eur, hrozily i další pokuty, ale ty se podařilo u soudu odvrátit. Přitom za práce na terase by tři živnostníci utržili dohromady zhruba 1 500 eur.
Brání nám v práci, stěžují si živnostníci
Nyní proto vydává spolu s Asociací malých a středních podniků prohlášení, v němž české firmy a živnostníky upozorňuje, na co si dát pozor. „Malé firmy a živnostníci vycházejí z toho, že vstupují na jednotný vnitřní trh, a nedostatečně se informují o rakouských předpisech a zákonných ustanoveních. Přitom již při nepatrném pochybení narážejí na nesmlouvavý postup kontrolních orgánů, jsou jim vyměřovány vysoké pokuty a stávají se snadným terčem rakouské finanční policie,“ říká vedoucí obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví Martina Tauberová.
Nejčastěji se setkává právě s tím, že rakouské orgány využívají zákon o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. Byť na živnostníky se formálně nevztahuje, úřady je při kontrole označí za „zjevné zaměstnance“ firmy a pokutují je za to, že nemají v pořádku všechny potřebné dokumenty. Ať už pracují jako subdodavatelé pro rakouské firmy na živnostenský list, nebo jako Palutka pro rakouské občany.
„Chování rakouských úředníků je šikana, která má jediný cíl, a to zamezit práci českých živnostníků v Rakousku,“ říká předseda AMSP Karel Havlíček. „Pod rouškou boje proti mzdovému a sociálnímu dumpingu se nastavují takové podmínky, aby byla realizace zakázek pro zahraniční živnostníky příliš komplikovaná. A tím neatraktivní. To není možné v současné EU akceptovat,“ dodává Havlíček.
Byť i v jiných zemích EU řeší asociace pracovní spory, považuje rakouský přístup za nevídaný. „To, že někdo penalizuje českého řemeslníka za práci, kterou si u něj prokazatelně objednal konečný spotřebitel, to je v EU rarita. Unie je založena mimo jiné na volném pohybu služeb, ale Rakousko se v těchto případech chová opačně, jakkoliv se odvolává na své zákony,“ říká Havlíček.
Pozor si musí dávat i větší firmy
S ostrým přístupem rakouské finanční policie a vysokými pokutami se nesetkávají jen drobní živnostníci, ale i středně velké firmy. Jde obvykle o stavební či přepravní společnosti, zejména z jihu Moravy a Čech. Jednatel jedné z nich, který nechce být v obavách před dalším postihem jmenován, popisuje, jak kontrola probíhala.
„Na jedné stavbě jsme působili jako generální dodavatel, pracovali pro nás čtyři živnostníci z Česka – dva zedníci a dva elektrikáři – i rakouské firmy. Všechno bylo podchycené smluvně, všichni měli potřebné dokumenty. Přišla finanční policie, jednoho ze živnostníků, který uměl nejlépe německy, si vzali stranou a nakonec prohlásili, že jsou to naši zaměstnanci. Nezajímalo je, že každý má svoje nářadí. Stačilo, že od něj zaslechli slovo ‚společně‘,“ vypráví.
Snažíme se vyučit řemeslníky, kteří se o práci bát nemusí, říká ředitel |
Rakušané je prý netrestají za to, že by využívali „švarcsystém“, ale za to, že nesplnili podmínky, které se týkají vyslaných zaměstnanců do Rakouska. Firma za to dostala pokutu 50 tisíc eur. Ve skutečnosti dokonce dvojnásobek, protože úředníci ji ve stejné výši udělili každému ze dvou jednatelů. Společnost neuspěla zatím ani u soudu, část pokuty už zaplatila.
„Mám pocit, že jejich cílem je dostat zahraniční firmy z trhu,“ myslí si jednatel. Aby mohl za hranicemi dál získávat zakázky, situaci nakonec vyřešil založením společnosti přímo v Rakousku (GmbH). A lidi, kteří pro ni pracují, nabírá podle rakouských předpisů. Jenže takové řešení nemůže vyhovovat každému řemeslníkovi, který si chce u sousedů občas přivydělat.
Nejen Češi, ale i Slovinci
Zda se podaří rakouský postoj zvrátit, zatím není jisté. Už koncem minulého roku skupina českých europoslanců v čele s Michaelou Šojdrovou vyzvala Evropskou komisi, aby se problémem zabývala. S koncem přechodného období v roce 2011 by pro poskytovatele přeshraničních služeb z Česka (a dalších nových unijních zemí) měla platit stejná pravidla. Z Komise odpověděli, že probíhá kontrola, zda jsou rakouské zákony v souladu s evropskou legislativou.
Větší význam by mohlo mít rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci slovinské společnosti Čepelnik, která v Rakousku rekonstruovala rodinný dům. Finanční policie po provedené kontrole uložila pokutu a majiteli domu zakázala, aby vyplatil zbývající část odměny za práci, 5 200 eur. Zadržela ji jako kauci.
„Generální advokát už jasně prohlásil, že tato praxe je proti evropskému právu. Soudní dvůr se jeho názorem sice nemusí formálně řídit, ale zhruba v 90 procentech případů se s ním ztotožní. Pokud se tak stane, rakouské úřady už tyto kauce nebudou moci vyžadovat. Pokládáme je za velký problém, protože firma musí podle smlouvy svou práci dokončit, ale nedostane za ni zaplaceno,“ říká Maria Škof z advokátní kanceláře Grilc Vouk Škof, která firmy v podobných věcech zastupuje.
Advokátka dodává, že u evropského soudu leží několik dalších případů, v nichž jde o rakouské pracovní právo. Nejde jen o vysoké pokuty, ale například i o to, že zahraniční firmy musí mít u sebe ve chvíli kontroly všechny požadované dokumenty. Pro rakouské firmy to neplatí. „Úřady také požadují dokumenty, které jsou sice běžné v Rakousku, ale v jiných členských státech nikoliv, proto je zahraniční společnosti nemohou předložit. Když to neudělají, dostanou pokutu,“ dodává Škof.
