Čechů, kterým po zaplacení účtů nezbývá vůbec nic, je necelých devět procent. Zároveň u českých i zahraničních domácností meziročně poklesla schopnost odkládat si každý měsíc pravidelně alespoň nějakou částku stranou. U Čechů je to pokles o pět procentních bodů. I tak jsme na tom ale lépe než jiné národy. Zatímco za hranicemi si pravidelně peníze odkládají jen čtyři lidé z deseti, v České republice to dokáže téměř polovina dotazovaných.
Nejhůře se daří spořit lidem v produktivní věkové skupině 35 až 44 let, kde se podíl těch, kteří zvládají spořit každý měsíc, meziročně snížil o šestnáct procentních bodů. Větší potíže v pravidelném spoření mají jen Maďaři a Rumuni. Peníze stranou si v těchto zemích odkládá jen zhruba každý třetí.
Češi se dovolené nevzdají. Plánují přivýdělek nebo půjčku, zjistil průzkum |
Rok od roku také stoupá počet lidí, kteří si pravidelné měsíční úspory nemohou dovolit, a tak si spoří alespoň nepravidelně. Aktuální data ukazují, že za poslední rok takto spořilo 29,5 procenta Čechů. Ve větší míře jde o ženy. Zhruba každý pátý Čech pak na spořicí účet za poslední rok neposlal nic.
Průzkum se podíval i na zájem Čechů o půjčky. Zde se projevuje obezřetnost. Bez půjčky se v posledním roce obešla více než polovina Čechů. Meziroční srovnání ukazuje, že stále méně lidí se zadlužuje u finančních institucí. Zatímco loni to bylo 17,8 procenta českých respondentů, letos už je to 15,9 procenta.
Zatímco zájem o nebankovní půjčky zůstává v meziročním srovnání na stejné úrovni, banky zaznamenávají jistý pokles. Podle letošních dat si v posledním roce půjčku či úvěr z banky vzalo 12,8 procenta respondentů. V předchozím roce bylo přitom takových lidí o 2,4 procentního bodu více. Nejméně se u bank zadlužují lidé ve věkové skupině 55 až 65 let, kde zájem meziročně poklesl o 12,6 procentního bodu.
„Nebankovní sektor sice meziroční pokles nezaznamenává, dlouhodobě ale pozorujeme změnu v přístupu ke spotřebitelským úvěrům jako takovým. Lidé jsou v tomto ohledu mnohem zodpovědnější a omezují především půjčky na zbytné položky. Mnohem častěji je pak využívají na investice do vlastního bydlení skrze rekonstrukce či potřebné opravy,“ uvádí Evžen Chlanda, marketingový ředitel Provident Financial.
Pomůžou rodiče, partner i přátelé
S tím, jak klesá chuť půjčovat si u institucí, roste počet Čechů, kteří si pro půjčku chodí k příbuzným. Za poslední rok se s prosbou o půjčku na své příbuzné obrátil každý čtvrtý Čech. Od přátel si za poslední rok půjčil každý desátý, což je dvakrát více než v předchozím období.
Přátelé hrají důležitou roli i v krizových situacích a z případných finančních potíží pomohou každému pátému dotazovanému. Klíčová role ve finanční krizi ale náleží rodině. Když je zle, rodiče poskytují podporu ve 36 procentech případů, partneři v těžkých okamžicích pomohou každému pátému respondentovi.
Důležití jsou také ostatní rodinní příslušníci, kteří podpoří 23 procent dotazovaných. Přitom ještě vloni by si lidé o pomoc širšímu příbuzenstvu řekli jen v patnácti procentech případů.
„Z našeho jarního průzkumu, realizovaného jen v České republice víme, že Češi jsou nejochotnější náhlé finanční krize řešit v rodinném kruhu a nejčastěji pak s partnerem. Téměř šedesát procent sezdaných lidí totiž uvedlo, že pokud by do manželství nečekaně vstoupily partnerovy dluhy, situaci by řešili společně. Napospas dluhům a nevyřešeným závazkům by svého partnera nechalo jen osm procent Čechů,“ doplňuje Chlanda.
Půjčování od členů rodiny není nic neobvyklého ani v sousedních zemích. Za posledních dvanáct měsíců si od blízkých nechalo finančně pomoci přes 26 procent dotazovaných. Nejvíce si pro půjčku k příbuzným chodí Rumuni. Takovou formu finanční podpory za poslední rok využila více než třetina z nich.
Naprosto odlišná je pak situace v Polsku, kde objem rodinných půjček od roku 2021. V roce 2021 si takto půjčovalo 27 procent Poláků. Letos je tu už 22,6 procenta z nich.
