Vladan Marcalík

Vladan Marcalík | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Komunitní energetika potřebuje řízené systémy, říká šéf firmy Prosolar

  • 35
Po raketovém růstu cen energií a následném solárním boomu stojí Česko před dalším potenciálním problémem. Většina nově instalovaných solárních stanic totiž nemá řádné řízení. Jako další komplikace se navíc jeví fázové měření proudu. „Měření po fázích výkon a příkon se zcela nesmyslně počítá dvakrát,“ říká Vladan Marcalík ze společnosti Prosolar.

Česko má problém s akumulací, jak to řešit?
Určitě instalací řízených bateriových úložišť. Z devadesáti procent se u nás instalují systémy, které nemají žádné řízení. To má následně neblahý vliv na distribuční soustavu i ceny energií. Přitom lidé se solárními panely a bateriovými úložišti mohou za měsíční přetoky energií inkasovat i o sto procent víc. To samozřejmě prospívá i distribuční soustavě, protože do ní potom neproudí energie v případech, kdy je jí nadbytek.

V čem přesně spočívá rozdíl?
To, co se v Česku ve velkém instaluje, jsou v podstatě konstelace měnič plus baterie. Jde o systémy, které nemají řídicí jednotku. Často mají i neseriózní systém monitoringu, kvůli kterému nepoznáte, kolik energie jste si do baterie uložil a kolik vydal. Vysvětlím: Každý, kdo odebírá elektřinu standardně, platí faktury za spotřebu udávanou v megawatthodinách za rok. Férový monitoring bateriového systému má tedy zobrazovat uloženou energii v kilowatthodinách. Bohužel je majitelům bateriových úložišť zobrazen stav nabití baterií v procentech. Klient v podstatě neví, kolik kWh uloží do baterie o kapacitě 10kWh.

Je baterií na trhu v současné době dostatek?
Je jich dokonce přebytek. Platí to i pro bateriové systémy. Dost velkoobchodníků nakoupilo baterie, které jim teď leží na skladě. Problém je v tom, že expirace baterky jako takové je kolem šesti měsíců. Respektive do šesti měsíců by měla být nainstalována. Koncový uživatel však nezjistí, jak starou baterii dostal. Taková baterie se zpočátku – cca rok – bude tvářit normálně a potom zkolabuje. No a pak přijdou reklamace – když takový obchodník bude muset ze svého vyreklamovat většinu nainstalovaných baterií, čeká ho obrovská finanční zátěž a následně krach.

Co s takovými bateriemi, dají se znovu nahodit, nebo je to na recyklaci?
To nejde, když je baterie za hranicí své životnosti, je určena k recyklaci.

Říkáte, že nyní je baterií dost, ale do budoucna mohou chybět. Dá se nedostatek zachraňovat například bateriemi v autech?
To je zbožné přání, to nejde. Většina baterií v autech je navíc hořlavá. Jedna věc je, když vám auto v malém promile případů shoří na parkovišti, ale riskovat byste toto u baterie ve svém domě nechtěl. Dneska jsou tu firmy, které to zkouší. To je ale do budoucna další velké riziko a problém.

Legislativa ke komunitní energetice nabrala zpoždění – vidíte tady nějaké problémy malých lokálních výrobců versus velcí dodavatelé a distributoři?
Opět – komunitní energetika potřebuje řízené bateriové systémy, jinak nebude fungovat. Samotná legislativa musí ze zákona definovat, co to je akumulace. Zákon to doposud nedefinuje. Komunitní energetika naráží na české specifikum, které se nazývá měření po fázích. Komunitní energetika potřebuje součtové měření.

V čem je problém?
Měření je stejné – všichni měří kilowatthodiny. Rozdíl je v tom, jak se počítají. Měření po fázích však výkon a příkon zcela nesmyslně počítá dvakrát. Jinak řečeno pokud nemáte fotovoltaiku, je měření součtově. S pořízením fotovoltaiky, která distributorům bezplatně stabilizuje distribuční síť, je najednou stejné odběrné místo donuceno k měření po fázích – nejedná se o proklamovanou podporu fotovoltaiky ze strany státu, ale házení klacků pod nohy. Dovolím si to rozvinout. Moje měsíční spotřeba je podle dat ze systému úložiště (součtové měření) 100 kilowatthodin, ale podle ČEZ je to 200 kilowatthodin. V podstatě je rozdíl mezi měřeními čistá finanční ztráta každé fotovoltaiky ve prospěch distributorů. Expresivně řečeno stát dal distributorům vyhláškou z roku 2011 nástroj, jak obírat ty, kteří si z vlastních prostředků pořídili fotovoltaickou elektrárnu.

Stát chce ořezat dotace na solární zdroje. Vidíte tam jako někdo, kdo trh sleduje dlouhodobě, problém?
Jestliže se jedná o solární zdroje z let 2008 až 2011, pak se jedná o zpětnou změnu pravidel hry. Tato diskontinuita je trvalý problém ČR. A jestliže se jedná o nové dotace, pak je tedy stát opravdu nejhorší hospodář a k tomu hloupý. Z makroekonomického hlediska jsou dotace efektivní zdroj příjmů státní pokladny. Z každé koruny vyplacené na dotacích se státu vrací pětinásobek. Proto také Německo stále pokračuje v dotační politice fotovoltaických elektráren. Ovšem chápu, že pro rigidně smýšlející politiky je pohodlnější nedělat nic než se obtěžovat s transformací ekonomiky na Průmysl 4.0