Pokud zákon projde, změnu pocítí i lidé ve svých peněženkách už od příštího ledna. Až dosud mohou lidé platit podle zákona paušálně maximálně 500 korun za rok, od příštího ledna budou moci obce vybírat až 900 korun.
Nový zákon má přispět k tomu, aby se až polovina veškerého komunálního odpadu u nás zrecyklovala. Zatím se znovu využije nebo zpracuje jen pětina toho, co vyhodíme. Stát se přitom sám zavázal už před pěti lety, že v roce 2010 bude polovina odpadků recyklována.
"Chceme skládkování a spalování zdražit tak, aby bylo výhodnější odpad recyklovat," říká vedoucí týmu poradců ministra životního prostředí Daniel Vondrouš.
Na skládkách dosud končí více než čtyři pětiny veškerého odpadu. "Vláda by měla zdražit nesprávný způsob zacházení s odpady," míní Ivo Kropáček z Hnutí Duha, které jinak podobné změny vítá. Ministerstvo návrh zákona ukáže na konci měsíce a chce, aby platil od příštího ledna.
Zdražování poplatků za skládkování bude postupné, částka 1 500 korun za tunu bude platit zřejmě až v roce 2015. Dosud se za skládkování platí 400 korun. Stát navíc mírně zpoplatní i spalování odpadů.
"Ve výsledku bude spalování finančně výhodnější než skládkování. Dnes je tomu naopak," nastínil Vondrouš.
Firmy zabývající se odpady jsou zatím k návrhům většinou zdrženlivé a nechtějí k nim příliš mluvit. "Zatím jsme neviděli nic oficiálního, takže to nemůžeme komentovat," říká Gabriela Pánková ze společnosti .A.S.A., která provozuje i největší skládku v zemi v Praze-Ďáblicích.
Návrh zákona se nelíbí spalovnám. "Je to cesta špatným směrem, zaplatí to ve finále jen lidé. Poplatek za spalování je v Evropě unikát," tvrdí šéf liberecké spalovny Termizo Pavel Bernát.
Peníze z poplatků půjdou nově nejvíce do krajských rozpočtů, ty by měly dostat až čtyři pětiny. Zatímco podnikání se skládkami nečekají dobré roky, dá se čekat boom recyklačních zařízení. Na podporu jejich vzniku mají jít i vybrané peníze ze skládkovacích poplatků. Například na kompostárny, bioplynové stanice nebo třídící linky.
O bioplyn se zajímají investoři čím dál více, což dokládá i vysoký počet loni ohlášených záměrů na stavbu bioplynových stanic. V nich se bude zpracovávat veškerý bioodpad, který se bude nově také povinně třídit. Podle Vondrouše je na taková zařízení připraveno i dostatek peněz v evropských fondech, které by se jinak nevyčerpaly.
Způsob rozdělování vybraných poplatků se však nelíbí řadě starostů. "Vyšší ekologickou zátěž ze skládky nese obec než kraj," vysvětluje Marek Sýkora ze Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. To s návrhem zákona nesouhlasí, například i kvůli zavedení poplatku pro spalovny. "Energetickým zpracováním odpadu se vyrábí teplo nebo elektřina," namítá Sýkora.
Kdo třídí, může ušetřit
Kolik zaplatí lidé za popelnici, bude záležet na radních ve městech a obcích. Může se stát, že někde poplatky nezvýší. Čím méně toho odvezou na skládku či do spalovny, tím méně se obecních pokladen zdražení dotkne. Většina měst dnes využívá platbu paušálem, u které je strop 500 korun. To však už nestačí, částka se poprvé a naposledy nastavila před šesti lety.
"Reálné náklady na odpady jsou přes 700 korun za obyvatele," tvrdí Sýkora. Proto města několik let tlačí na zvýšení cenového stropu.
"Pevně věříme, že ministerstvo bude změny zákona detailně projednávat s městy a obci," dodal. Zkušenosti z řady obcí ukazují, že podporou třídění odpadů se dá vydělat, a čím více lidé vytřídí, tím méně musí platit za popelnici.
Za vytříděný odpad totiž obce dostávají peníze, cena druhotných surovin navíc roste. Například v Novém Boru na Českolipsku proto letos nově zavedli systém, kdy si například za každý kilogram vytříděného papíru mohou lidé z pětisetkorunového paušálu odečíst 40 haléřů.
