Za výsledkem rozpočtu stojí podle ministra financí Andreje Babiše růst daňových příjmů. Odhadovat, jak celý letošní rok dopadne však ministr v pondělí odpoledne na setkání s novináři nechtěl. Poslední kvartál je podle něj vždy nejnáročnější na výdaje. „Dělám vše pro to, aby byl jeden z nejlepších. Vždy jsem si přál vyrovnaný rozpočet,“ uvedl na dotaz ČTK.
Později večer v rozhovoru pro televizi Nova však řekl, že vyrovnaný rozpočet bude: „Splníme si sen a budeme mít vyrovnaný rozpočet, máme na to data. Možná bude i přebytkový. Doufám, že bude nejlepší od vzniku našeho samostatného státu.“
Zářijový výsledek rozpočtu komentoval hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč: „Rozpočtový přebytek v září mírně vzrostl, což v meziročním vyjádření znamená výrazné zlepšení rozpočtového salda. Došlo k dalšímu zrychlení růstu rozpočtových příjmů (reflexe růstu ekonomiky a zlepšující se situace na trhu práce), zatímco výdaje státního rozpočtu prohlubují svůj pokles, zejména na straně kapitálových výdajů, což souvisí s poklesem výdajů na projekty spolufinancované z evropských fondů.“
Ten také připomněl, že pro letošek byl rozpočet konstruován se schodkem 70 miliard, rozpočet pro rok 2017 pak počítá se schodkem 60 miliard korun. „V kontextu letošního vývoje je otázkou, zda je šedesátimiliardový schodek pro rok 2017 tím správným scénářem,“ upozornil analytik.
„Vláda se ve své výdajové politice zaměřuje relativně silně na navyšování neproduktivních provozních výdajů, zatímco její investiční aktivita pokulhává, což není ten optimální způsob, jak dosahovat vyrovnaného hospodaření,“ domnívá se ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Sám Babiš však výsledky ke konci září označil za výborné. „Jsou dané kombinací podstatně lepšího výkonu finanční správy, čerpáním evropských peněz i růstu, který je ale podstatně menší než minulý rok,“ uvedl Babiš.
Propad investic o 40 procent
„Oproti srpnovému výsledku (81,2 miliardy) se jedná o další drobné zlepšení. A i meziročně je nadále patrná naprostá změna v hospodaření. Loni v září se už bilance rozpočtu přehoupla do deficitu (-2,8 miliardy) a z červených čísel se už do konce roku nedostala,“ konstatoval ekonom Marek Dřímal z Komerční banky.
Upozornil však i na neveselé trendy, které se s výsledky pojí. „Jde o pokles vládních investic kvůli pomalému startu nového programového období EU fondů a nepřipravenosti infrastrukturních staveb. Kapitálové výdaje jsou ke konci září nižší o 37 miliard korun, tedy o více než 40 %. Není proto divu, že stavebnictví letos zažívá dvouciferné meziroční propady,“ uvedl Dřímal.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek hodnotí zlepšení v bilanci státního rozpočtu nanejvýš jako poloviční úspěch státu. „Neschopnost investovat se promítne do snížení potenciálního růstu ekonomiky v následujících letech,“ vysvětlil Sobíšek.
| 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 10 473 | -87 296 | -99 555 | -105 138 | -71 412 | -38 241 | -34 391 | -2 775 | 82 274 |
Celkové příjmy rozpočtu stouply meziročně o 57 miliard na 965,2 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 28,4 miliardy na 882,9 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 34,3 miliardy na 470,2 miliardy korun.
Daří se odhalovat řetězové podvody
„Potvrzuje se, že díky kontrolnímu hlášení se nám úspěšně daří zpřetrhávat sítě řetězových podvodů,“ uvedl Babiš. Rekordní daňové příjmy podle něj pomáhají vedle státní pokladny naplňovat rozpočty obcí a krajů. „Díky tomu, že na celostátní úrovni jsme na daních oproti loňsku vybrali o 52 miliard korun navíc, přiteklo jen ke konci srpna do územních rozpočtů o 14,9 miliardy korun více než loni. To vytváří prostor nejen pro přebytkové hospodaření a snižování dluhu na všech úrovních veřejné správy, ale také pro prorůstové investice a rozumnou hospodářskou politiku,“ dodal ministr.
Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci září získal meziročně o 6,8 miliardy více, celkem 173,6 miliardy korun. „Inkaso DPH pozitivně ovlivnily zejména nižší nadměrné odpočty. Pokles nadměrných odpočtů je způsoben hlavně účinností letos zavedeného kontrolního hlášení, které cílí na eliminaci podvodů, kdy jsou neoprávněně nárokovány nadměrné odpočty DPH,“ uvedlo ministerstvo financí.
Na spotřební dani rozpočet získal 110,4 miliardy korun, meziročně o 6,9 miliardy více. Z toho inkaso daně z tabákových výrobků činilo 40,3 miliardy korun.
Na dani z příjmu firem rozpočet obdržel 88,9 miliardy korun, meziročně o 10,4 miliardy více. „Dosavadní vývoj tak odráží pokračující dynamiku ekonomiky a efektivnější výběr daně, kdy Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny,“ napsalo ministerstvo.
Na sociálních dávkách stát vyplatil 383 miliard korun, což je meziroční růst o 10,6 miliardy korun. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 8,7 miliardy na zhruba 297 miliard korun.
