ČEZ vytipoval vhodné lokality pro plynové elektrárny. Výstavbu však nechystá
Ještě před deseti lety existovaly plány na výstavbu hned několika zdrojů po celé zemi. Například RWE (dnes innogy) chtěla stavět u středočeského Mochova, PRE několik menších zdrojů v hlavním městě jako zálohu pro případ blackoutu.
Všechny tyto projekty jsou však nyní u ledu. Kvůli odporu místních obyvatel i kvůli změnám na energetickém trhu. Paroplynová elektrárna vyrostla jediná, v Počeradech ji postavil ČEZ.
I dnes má nejvíc nakročeno právě ČEZ. Zpracoval analýzu, kde by mohly nové paroplynové bloky po technické stránce vzniknout. MF DNES ji má k dispozici. Jde o čtyři lokality – Prunéřov, Tušimice, Mělník a Počerady. Jde o místa, kde už ČEZ provozuje jiný zdroj.
„Jsou to jen možnosti. Aktuálně nic nepřipravujeme, protože i přes zlepšené podmínky na trhu to ekonomicky není zcela příznivé,“ upozorňuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Výstavba nové paroplynové elektrárny není ekonomicky návratná. Pokud po Evropě vznikají, tak pouze na základě podpůrných schémat, například kapacitních trhů,“ dodává.
Slunce vychází i bez dotací. Solární elektrárny se už obejdou bez podpory |
Situace se však může změnit, protože bude třeba balancovat proměnlivé dodávky z obnovitelných zdrojů a nahradit stárnoucí uhelné elektrárny.
Výběr místa vychází z několika faktorů – v lokalitě musí být dostatek volného místa, musí být v rozumné vzdálenosti od velkých plynovodů, případně musí kapacita současné přípojky postačovat k „zásobování“ nového zdroje. Posuzuje se i vyvedení elektrického výkonu.
„Plynová elektrárna je 15krát levnější než jaderný blok“
„Jediné ekonomické hledisko, které jsme pro technický potenciál použili, je požadavek na přivedení plynu z páteřní přenosové soustavy. Při nákupu z distribuční sítě jsou poplatky za plyn významně vyšší a výstavbu paroplynového zdroje by to znevýhodnilo,“ upřesňuje Kříž.
Energetický expert a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr říká, že plyn se hodí jako překlenovací zdroj, než přijdou na trh malé jaderné reaktory. Velký jaderný zdroj, který nyní stát chystá, podle něj nemá smysl.
Plynovou elektrárnu lze podle Šnobra postavit velmi rychle, za tři roky, lze ji případně i jednoduše demontovat. Ve srovnání s jaderným blokem je prý výstavba takového zdroje zhruba patnáctkrát levnější. Při současných cenách je však jeho provoz na hranici rentability.
„Velký paroplynový zdroj není třeba stavět hned, ve výhledu deseti dvaceti let Česku elektřina nedojde. Ale je dobré mít připravené vhodné lokality, jednou z nich jsou i Počerady,“ říká Šnobr. ČEZ proto nemá zvažovat, že tamní uhelnou elektrárnu od něj získá uhlobaron Pavel Tykač. „Ta lokalita je pro ČEZ významná,“ dodává Šnobr.
Kříž však namítá, že možnost výstavby plynového zdroje i v lokalitě Počerady zůstává, a to i po případném prodeji uhelné elektrárny.
Podle Šnobra nyní rychle roste počet malých plynových zdrojů v rámci průmyslových provozů, a kogenerací, tedy kombinovaných výroben elektřiny a tepla. Jediným velkým plynovým zdrojem v Česku zůstává elektrárna Počerady s instalovaným výkonem 838 megawatt.
Po uvedení do provozu v roce 2013 se však kvůli nízkým cenám elektřiny spouštěla jen zřídka. Nyní se situace na trhu – z pohledu výrobce – zlepšila a elektrárna vyrábí více. Stále je však používána jen jako zdroj na krytí špiček, kdy na trhu panují příznivé podmínky. V posledních třech letech se tam z plynu vyrobilo kolem 1 750 gigawatthodin ročně, pro letošek se čeká výroba kolem 3 000 gigawatthodin.
„Zemní plyn kupujeme pouze na období, kdy se provoz elektrárny vyplatí. To záleží na rozdílu cen elektřiny, zemního plynu a emisní povolenky. Nejde tedy o roční období, část dne, ale elektrárna najíždí čistě podle cen na trhu,“ říká Kříž. Výhodou plynových turbín je jejich flexibilita. Jsou schopny vyrábět elektřinu zhruba do jedné hodiny od pokynu dispečera.
