Problém navíc je, že v posledních šesti letech se reálné mzdy prakticky nezvedaly. V roce 2008 byla totiž podle zmíněné statistiky průměrná hodinová mzda 6,7 eura. Německý zaměstnanec se přitom mohl radovat z toho, že za stejné období stoupla průměrná mzda z 21,8 eura na 24,4 eura.
Pomalý růst domácích výdělků vynikne i při srovnání s okolními zeměmi. Třeba takové Slovensko startovalo z mnohem nižší úrovně, platy se ale německým výdělkům přibližují mnohem rychleji. A loni dokonce Slováci české průměrné mzdy přeskočily, slovenský zaměstnanec si podle zmíněné statistiky vydělal 7,1 eura za hodinu.
Slabí odboráři, nerozumní politici
Důvodů, proč čeští zaměstnavatelé nezvyšují mzdy výrazněji, je přitom celá řada. Mimo jiné, nejsou - při srovnání s jinými zeměmi - pod takovým tlakem odborářů.
„Je otázka, zda jsou naše odbory dostatečně razantní. Jestliže je produktivita v Mladé Boleslavi stejná jako v centrále Volkswagenu ve Wolfsburgu, je otázkou, proč čeští odboroví předáci nedokáží více zvednout mzdy,“ upozorňuje v rozhovoru pro MF DNES ekonom Jan Švejnar.
Pomalý růst je podle neúspěšného prezidentského kandidáta z roku 2008 také odrazem špatně nastavené hospodářské politiky. „Platy mohly být teď o třicet procent vyšší, v některých oborech i o víc. Nebrat o třicet procent víc, měsíc co měsíc, rok co rok, to je pro většinu lidí značná ztráta,“ dodává Švejnar.
Země | Mzda (v eurech) |
---|---|
Norsko | 44,2 |
Dánsko | 35,0 |
Lucembursko | 31,0 |
Belgie | 28,2 |
Irsko | 25,8 |
Švédsko | 25,6 |
Nizozemsko | 25,5 |
Finsko | 25,2 |
Německo | 24,4 |
Rakousko | 23,2 |
Francie | 23,1 |
Eurozóna | 21,6 |
Itálie | 20,3 |
Evropská unie (28 zemí) | 18,6 |
Velká Británie | 18,6 |
Španělsko | 15,7 |
Kypr | 13,1 |
Slovinsko | 13,1 |
Malta | 11,5 |
Portugalsko | 10,4 |
Chorvatsko | 8,0 |
Estonsko | 7,2 |
Slovensko | 7,1 |
Česko | 6,9 |
Polsko | 6,8 |
Maďarsko | 5,6 |
Lotyšsko | 5,2 |
Litva | 4,7 |
Rumunsko | 3,6 |
Bulharsko | 3,2 |
Řecko | - |
Pozn.: údaje za rok 2014; hrubá hodinová mzda v průmyslu a službách |
Pramen: Eurostat