Ilustrační snímek - polostátní energetická firma ČEZ.

Ilustrační snímek - polostátní energetická firma ČEZ. | foto: iDNES.cz

Firmy s účastí státu dostaly mzdové stropy, odměny a platy však dál tají

  • 50
Uplynuly dva roky od okamžiku, kdy vláda nařídila státním a polostátním firmám, aby začaly odměňovat své šéfy a hlídače podle stejných pravidel. Minulý týden dostala na stůl zprávu, jak její akce dopadla. Pravidla jsou sice nastavena, ale odměňování šéfů zůstává stále tajné. A nejspíš se na tom nic nezmění.

Informace pro vládu vyznívá optimisticky, pravidla odměňování platí nebo brzy budou platit pro 112 šéfů a členů představenstev firem s podílem státu nad 33 procent. Podle zásad by například jejich celkové příjmy měly zhruba kopírovat podobně velké firmy v soukromém sektoru. "Konkrétní výše ročních příjmů u pozic ve srovnatelných společnostech se pohybovala v rozmezí 1,8 až 30 milionů korun," uvedl Zdeněk Zajíček, náměstek ministra financí, který na zavádění zásad odměňování dohlíží.

Podrobnosti o platech v ČSA či ČEZ však neuvedl a odkázal na výroční zprávy. V nich však firmy zveřejňují odměny představenstev a managementu v jediném čísle a konkrétní sumy zůstávají skryty. Pokud je navíc šéf představenstva zároveň zaměstnancem firmy coby ředitel, dostává i mzdu, a tu už nejde vůbec dohledat.

Zatímco u firem spadajících pod ministerstvo zemědělství zpráva konstatuje, že jsou všechny sledované pozice (Lesy, Budvar...) podhodnoceny, ve čtyřech firmách pod ministerstvem financí se našlo dvacet lidí, kteří brali víc, než je na srovnatelných postech u nás i ve světě obvyklé. O koho jde, Zajíček neuvedl, ministerstvo však podle něj přistupuje k opatřením, která to mají napravit.

Nejdřív peníze, teď odbornost

Zásadami však ministerské tažení za průhledné obsazování a odměňování lidí ve firmách s podílem státu, krajů nebo obcí nekončí. "Z výsledků auditu lze soudit, že členové orgánů mohli být v minulosti do svých funkcí mnohdy dosazováni pouze na základě zásluh získaných v jiných oborech, nebo dokonce na základě dobrých osobních vztahů s představiteli ministerstev nebo územních samosprávných celků," uvádí se v důvodové zprávě k novému opatření, kterou společně připravuje ministerstvo financí a vnitra a která má být součástí obchodního zákoníku.

Podle ní budou muset všechny veřejné instituce ovládající nějakou obchodní společnost zveřejňovat na svých webových stránkách charakteristiku funkcí a podmínky, za kterých jsou do nich kandidáti vybráni.

Zveřejňovat by se měly také informace o odměňování šéfů a členů orgánů. Paragraf je však naformulován tak, že nezaručuje zveřejnění příjmu konkrétního člověka.

Nad návrhem kroutí hlavou i autor Zásad odměňování Vratislav Kulhánek, bývalý šéf Škoda Auto, dnes šéf a vlastník poradenské Industrial Advisors. "Co si kdo vezme na informaci, že šéf dostává v prvním roce 20 procent celkové odměny, za tři roky dalších 30 procent?" říká skepticky. Vláda si podle něj není schopná odměňování ve svých vlastních firmách ohlídat, ale spíš o tom nechce slyšet.

Že jde o zprůhlednění, pochybuje i Legislativní rada vlády v čele s Karolínou Peake: "Není řešena otázka zveřejňování odměn jednotlivých zástupců státu v orgánech společností, chybí podrobná úprava nominačního výběru odborníků jakožto základního předpokladu transparentního jmenování," informovala vládu na schůzi v půlce května.