Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

  1:00aktualizováno  1:00
Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat Lidl, poté se přidaly Kaufland a Penny. Sdílnější je i Makro. Řetězec Ahold (obchody Albert) a Tesco mzdu uvádějí aspoň na plakátech u svých prodejen. Pracovníků je však stále málo.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Zatímco počátkem letošního roku se tak k údaji o mzdě dostal až zájemce o práci, dnes potenciální uchazeči vědí, že Kaufland platí od června prodavačům minimálně 24 tisíc korun. V Penny dostane pokladní od srpna přinejmenším 20 tisíc oproti nynějším 18 tisícům a na minimálně 20 tisíc si přijde v Praze i pokladní v Makru.

Sami obchodníci to sice nepřiznají, ale pravděpodobným důvodem pro odtajnění dlouho skrývaných údajů může být nynější tristní situace na trhu práce. Nejvíce se totiž s nedostatkem zaměstnanců potýkají právě obchody.

Práce v prodejně je těžká a donedávna nepatřila k příliš dobře ohodnoceným. U pokladny k tomu přibývá hmotná zodpovědnost. Navíc obchodu konkurují v posledních letech hojně otevíraná nejrůznější distribuční a logistická centra.

Kolik řetězce platí pokladním (v Kč)

Pozn.: Jde o nově oznámené mzdy, v některých případech platné od června (Kaufland), v jiných od srpna (Penny). U Makra jde o údaj za Prahu, v případě Albertu o konkrétní prodejnu v centru Prahy.

Zdroj: řetězce

„Chceme být transparentní. V minulosti se objevovaly nepřesné údaje na trhu, což jsme chtěli změnit,“ říká o novém přístupu ke zveřejňování dat jednatel Penny Marketu Martin Peffek.

Oficiálně zatím stále mzdy nesděluje Tesco, Ahold, Globus či Billa. „Doposud byla strategie firmy mzdy neuvádět,“ odpověděl mluvčí Teska Václav Koukolíček na dotaz, zda by pro jeho firmu nebylo lepší z hlediska přilákání více zájemců o práci a větší transparentnosti tento údaj zveřejňovat.

Tesco ještě před dvěma lety uvádělo údaje na jednotlivé pozice na svém webu, pak je však stáhlo. Nyní jsou k vidění alespoň v prodejnách. Například na práci do hypermarketu v Praze na Smíchově řetězec láká pekaře na téměř 19 tisíc korun nástupní mzdy. O kus dále v Albertu hledají prodavačky za 21 700 korun.

O půl miliardy ročně víc

Odbory sice obchodní řetězce po každém oznámení o navýšení mzdy chválí, ale úplně spokojeny zatím nejsou. „Domníváme se, že ještě nenastal čas ukončit kampaň Konec levné práce. Pro letošní rok je naším cílem průměrný nárůst mezd o dvacet procent, stejně jako tomu bylo v loňském roce,“ říká šéfka Odborového svazu pracovníků obchodu Renata Burianová.

Pro obchodníky jde na mzdách o nemalé náklady. Šéf Aholdu, který letos od ledna zvýšil mzdy pro provozní zaměstnance v průměru o téměř 20 procent, nedávno uvedl, že tento rok to firmu vyjde celkem na půl miliardy korun navíc. I ostatní řetězce vynakládají při zvyšování platů stovky milionů korun ročně.

Obchodní řetězce zachraňují brigádníci, za pokladnu se jim ale nechce

„Oproti předcházejícím rokům bude letošní investovaný objem prostředků do mezd zaměstnanců našich obchodů dosud nejvyšší,“ říká Václav Koukolíček za Tesco, které od července zvyšuje základní tarifní mzdu o 17 procent.

Samy řetězce potvrzují, že nové pracovníky usilovně hledají, fungování prodejen ale údajně ohroženo není. Mnohem hůře jsou na tom družstevní obchody. Aktuálně jim podle šéfa marketingu skupiny Coop Lukáše Němčíka chybí deset až dvacet procent zaměstnanců.

„Špatná je situace na venkově, kde je řada menších prodejen s malým počtem zaměstnanců. Tam dochází i k uzavírání prodejen vzhledem k nedostatku zaměstnanců. Když ve velkém supermarketu pracuje sto lidí a dvacet jich není, tak je to pro všechny náročné, ale prodejna může v nouzi fungovat. Ale když ze čtyř zaměstnanců vypadnou tři, tak to již nelze,“ popisuje Němčík.

Podle informací MF DNES není situace růžová ani u velkých hráčů. Zřejmě nejvíce se pak nedostatek pracovníků projevuje při otevírání nových prodejen.

„Když jsme otevírali prodejnu za Prahou a dělali nábor, nepřišel vůbec nikdo,“ říká manažer jednoho velkého řetězce. Taková situace se řeší tím, že do doby, než se někdo najde, se na novou prodejnu přesouvají zaměstnanci odjinud. A tam potom chybějí.

Tytéž problémy jako obchodníci řeší i dodavatelé a výrobci. „Když už nám dodavatel dodá zrovna obaly a my máme štěstí, že máme lidi na výrobu, tak nemáme řidiče, kteří by to odvezli,“ popsal na nedávné konferenci Retail in Detail jeden z výrobců. A dodal, že tím vzniká obrovský tlak na ceny zboží.

Ty tlačí vzhůru obě strany, jak dodavatelé, tak obchodníci. To se projevilo už na loňských číslech. Podle údajů společnosti Nielsen, která se zaměřuje na průzkum trhu, loni obchody utržily o 4,7 procenta více. O 80 procent z tohoto nárůstu se ale postaraly zvyšující se ceny.

Nejčtenější

V žebříčku aerolinek České aerolinie propadly

Letadlo ČSA Boeing 737 - 500 míří z Prahy do Ostravy, kde dostane nový lak.

Na žebříčku společnosti AirHelp se České aerolinie umístily na 59. místě ze 72 hodnocených aerolinek. Jako nejlepší se...

Boeingy nikdo nechce. Do firmy nepřišla objednávka ani na jeden typ letadla

Boeing 737 MAX 8

Špatné časy Boeingu pokračují. Poté co si v březnu nikdo neobjednal problémový letoun 737 Max, výrobce letecké techniky...

Z Prahy do Brna autem na baterky. Jedno nabití elektrickému golfu nestačilo

Volkswagen e-Golf

Budoucnost automobilismu? Zatím ne. MF DNES zkoušela, jak se žije s elektrickým golfem. Ve městě funguje obstojně, ale...

Vlak jako metro. Na pražské letiště se pojede o 10 minut rychleji

Vizualizace části úseku vlaku na ruzyňské letiště - Masarykovo nádraží v Praze.

Vlakem nebo metrem na pražské letiště? Zatímco Pražáci by raději pro chybějící spojení do centra města preferovali...

Cibule z konce světa. České řetězce ji vozí 18 000 km z Nového Zélandu

Cibule z konce světa. Řetězce nakupují zeleninu až na Novém Zélandu.

Cibule z Řecka, Egypta, ale i z Nového Zélandu, nejvzdálenější země na planetě od České republiky. Tuzemské řetězce...

Další z rubriky

Řetězce vozí z větších dálek: zelí z Makedonie, brambory z Francie

Dochází i zelí. Německý diskont ho vozí z Makedonie.

Nejen cibule z Nového Zélandu. Nákupní oddělení obchodních řetězců musejí sahat do větších dálek než jindy i pro jinou...

Exekuční lavina za bilion korun. Vláda chce bezútěšnou situaci řešit

Exekuce

Počet lidí v exekuci se meziročně mírně snížil. Beznadějně zadlužený nicméně zůstává každý desátý dospělý obyvatel...

Každý Čech loni vytřídil 63 kilogramů odpadu. Nejvíce se třídí na Hradecku

Ilustrační snímek

Každý obyvatel Česka loni vytřídil v průměru skoro 63 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je o tři...

Najdete na iDNES.cz