Zatímco střední mzda (tzv. mediánová) vzrostla mezi lety 2000 a 2007 o necelou polovinu, růst mezd u deseti procent nejlépe placených šéfů byl téměř devadesátiprocentní.
Přestože v korunovém vyjádření vypadá tato změna ještě mnohem výrazněji, nepatří ředitelé mezi profese, kterým se zvyšuje mzda nejrychleji.
"Jejich příjmy sice rostou, rozhodně však nedochází k takovým skokům jako třeba v oblasti informačních technologií, kde činí meziroční nárůst i třicet procent," upozorňuje Aleš Křížek, který šéfuje českému zastoupení personální agentury Robert Half International.
Podle Lucie Teislerové z konzultantské společnosti Anderson Willinger se obvyklý nárůst pohybuje mezi pěti a deseti procenty ročně.
"Při přechodu do jiné firmy je zvýšení platu výraznější, ale stále je to méně než třeba v Polsku, kde se setkáváme i s požadavky na zdvojnásobení odměny," říká Teislerová.
Naopak v Německu zase rostou manažerské platy ve srovnání s Českem pomaleji. "A navíc už téměř neexistují rozdíly mezi platy špičkových manažerů v Česku a v západní Evropě," upozorňuje Teislerová.
Stále větší část odměny se také skládá z mimoplatových benefitů. "Kdyby se tyto bonusy vyplácely ve formě mzdy, jejich hodnota by byla zbytečně snižována daněmi," říká Křížek.
Extrémní odměny také často vyvolávají diskuse o tom, jak moc jsou zasloužené a zda nejsou některé pozice zbytečně přepláceny.
"Třeba v oblasti informačních technologií či telekomunikací bývají i nad rámec běžného rozmezí," říká personalista Marek Strieborný z Axialu.
"Je otázka, co je ještě etické," tvrdí Aleš Křížek. V situaci, kdy firma, která si to může dovolit, vyplácí milionové odměny, aniž to vede k jejímu poškození, však problém nevidí. "Kdo dokáže podniku přinést mnohaprocentní zvýšení zisku, musí za to být zaplacen."
- pondělí 5. května 2008
- 15
