V letošním průzkumu Barometr Food odpůrci ananasu zvítězili, a to v poměru 50,5 ku 49,5 procentům, tábor zastánců „havajské pizzy“ je bezmála stejně početný. O tom, že ananas na pizzu patří, jsou přesvědčeni asi tři z pěti příslušníků nejmladší generace Z a seniorů.
„Pochopení pro ananasovou pizzu je jedna z mála věcí, které mají tyto generace v otázkách stravování společné,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred.
Češi milují květák a jí z krabičky, říká expertka na zaměstnanecké stravování |
Podle odborníků může dokonce ananasová pizza představovat proti jiným variacím dokonce zdravější alternativu než sýrová. Pokud je ananas jediným ovocem nebo zeleninou v pokrmu, je taková pizza určitě z pohledu výživy lepší než bez ananasu.
„Ačkoliv osobně havajskou pizzu nepreferuji, v jižní Itálii jsem na jiných variantách viděla podávat vše od fíků, přes hrušky až po hranolky,“ říká MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Patří na pizzu ananas?
Co Čech, to houbař
V letošním průzkumu Barometr Food kromě celkového stavu zdravého stravování v Česku se jeho tvůrci rozhodli podrobněji prozkoumat i specifické chutě a preference českých strávníků.
„Ukázalo se, že některá konkrétní jídla, jako je právě ananasová pizza, nebo třeba sushi, jsou velmi polarizující,“ komentuje výsledky průzkumu Martišková, z Edenredu.
Na otázkách, jako je láska ke květáku nebo houbám, se však shodnou téměř všichni. Průzkum stravování potvrdil jednu všeobecně známou pravdu, že jsme národem houbařů. Negativní vztah k této potravině má pouhých 15 procent respondentů. „I když jsou u nás houby stále oblíbené, data ukazují, že jejich popularita s každou další generací klesá,“ popisuje Martišková z Edenredu.
Neapolský šéfkuchař vzbudil národní pohoršení. Do menu přidal pizzu s ananasem |
Jak ukázal průzkum zatímco mezi seniory má k houbám pozitivní vztah hned 90 procent respondentů a celých 44 procent je dokonce miluje, mezi příslušníky generace Z je má rádo jen 56 procent.
Generační rozdíly přitom houbami nekončí. Ještě výrazněji se projevují u surovin, jako jsou játra nebo vnitřnosti. K nim má pozitivní vztah jen každý pátý člověk ve věku do 24 let, 40 procent z nich je naopak přímo nesnáší. Mezi seniory má játra a vnitřnosti rádo hned 65 procent z dotazovaných.
Situace se ovšem obrací v případě exotického suši. Zde jsou to naopak nejmladší ročníky, které stojí za jeho popularitou, zatímco u seniorů si tato japonská delikatesa získala jen minimum fanoušků.
Ženy milují květák
Pozitivní přístup ovšem mají tuzemští respondenti ke květáku. Ten je mimochodem jednou z mála ingrediencí, k nimž mají ženy, které obvykle bývají při výběru zdrženlivější, ještě vřelejší vztah než muži. Květák má v oblibě hned 87 procent žen. Třetina uvedla, že jej přímo miluje.
Kontroverzní se naopak ukázaly výrobky z kozího nebo ovčího sýra. Ačkoliv mají všechny tyto ingredience stále početnou základnu zastánců, stejně tak se najde i poměrně velké množství lidí, kteří je pozřít nedokážou. Překvapivě malé množství odpůrců má podle průzkumu tatarský biftek. Nemá ho ráda jen asi čtvrtina dotázaných.
„Česká dieta je bohužel typická velmi nízkou konzumací ovoce a zeleniny. Je tedy skvělé, že alespoň některé druhy zeleniny jsou u Čechů v oblibě. Bylo by ale vhodné, kdybychom s chutí objevovali i kreativnější a pro zdraví vhodnější úpravy, než jen klasický smažený květák s bramborem a tatarkou,“ dodává MUDr. Selinger.
Ceny se krotí
Dobrou zprávou pro všechny, kteří by si na ananasovou pizzu, tatarák nebo květákový mozeček chtěli zajít do restaurace, je, že proti prosinci zde ceny mírně klesly.
Podle Edenred Restaurant indexu v únoru vyšlo polední menu průměrně na 186 korun. „Výrazný růst cen z roku 2022 je definitivně za námi. Oproti únoru 2023 průměrné ceny obědů stouply o pouhá 4,3 procenta, na Olomoucku se dokonce vrátily na loňskou hodnotu. Zajímavým únorovým trendem je rovněž mírný pokles podílu návštěv restaurací na úkor nákupů v řetězcích. Rozvážkou si oběd nechává doručit necelých devět procent strávníků,“ doplňuje Aneta Martišková.
Mastná inflace. Kvůli oleji si Španělé i Italové připlatí za tradiční jídla |
„Strmý růst cen v posledních letech měl bezpochyby negativní dopad na kvalitu stravování zaměstnanců. Toto období je z větší části za námi a situace se podle dat postupně vrací k normálu. Potřebujeme ale hledat cesty, jak restauracím ulevit od rychle rostoucích nákladů na podnikání a od zbytečné byrokracie,“ komentuje Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR.
