"Mám na mysli střídmou, umírněnou, ale pravidelnou konzumaci," vysvětlil Kellner.
Podle primáře oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice Karla Nešpora přichází do léčebny řada pacientů právě kvůli závislosti na pivu. Česko je se 160 litry na osobu ročně první ve spotřebě piva na světě.
Podle Kellnera je tradiční nápoj Čechů vitaminovým koktejlem s vysokým obsahem vitaminů skupiny B. Podle Nešpora však alkohol, a tedy i pivo, spotřebu vitaminu B zvyšuje. "Je lépe nabrat si ho nikoli cedníkem," doporučil těm, kdo vitamin B potřebují.
Kellner uvedl, že pozitivem piva je kyselina listová, která snižuje hladinu homocysteinu v těle. Tato látka je ukazatelem rizika nemocí srdce a cév, přesnějším než tradičně sledovaný cholesterol. "Studie mezi obyvateli okolí Plzně prokázala, že pivaři měli nižší hladinu homocysteinu než lidé, kteří pivo nepili," řekl Kellner.
Uvedl, že pivo obsahuje přes 30 minerálů a stopových prvků. Je v něm relativně málo sodíku, který musejí omezovat lidé s vysokým krevním tlakem. Zinek v pivu je důležitý pro tvorbu inzulínu a zvyšuje odolnost vůči kožním chorobám. Pivo je zdrojem nestravitelných látek, které hrají významnou roli při trávení.
Poměrně nové jsou podle Kellnera znalosti o obsahu fytoestrogenů, tedy přirozených hormonů. Ty snižují výskyt rakoviny prsu, dělohy, tlustého střeva či prostaty. V oblasti západní a střední Evropy je v potravě fytoestrogenů nedostatek.
K obsahu alkoholu v pivu Kellner řekl, že studie doložily jeho protisklerotický účinek. Zvyšuje totiž hladinu prospěšného HDL cholesterolu. Působí příznivě tím, že váže přebytek cholesterolu v těle, jež by se jinak ukládal v cévách, a vrací ho do jater, kde se odbourává.
Nešpor varoval před nestřídmým pitím piva. Pro tělo je podle něj zátěží obrovské množství tekutiny, které pivař zdolá. Málokdo vypije jen tak deset litrů vody, pivař dvacet piv za večer klidně zdolá. "Pivo ve vysokých dávkách poškozuje srdeční sval. Musí-li přečerpat tolik tekutiny, zbytní a je méně výkonné, takže hrozí jeho selhání," dodal Nešpor.
