„Na začátku války na Ukrajině se běžně stávalo, že se cena pohonných hmot u čerpacích stanic měnila dvakrát denně. Když naopak došlo k tomu poklesu cen, tak vidíme, že se ty ceny mění dvakrát týdně, a to ještě v tom lepším případě,“ vytkl analytik prodejcům pohonných hmot pomalejší zlevňování v pořadu Rozstřel.
Přesto se například v porovnání s Německem či Rakouskem české marže nepohybují přehnaně vysoko. „Když se srovnáváte s čerpacími stanicemi v západní Evropě, tak ty marže našich pumpařů jsou podstatně menší. V Německu si stát z litru benzínu bere nějakých 17,80, u nás devatenáct korun. To znamená o 1,20 Kč méně, přesto průměrná cena pohonných hmot v Německu je o 30 haléřů vyšší,“ vypočítává Zajíc.
Naopak na Slovensku si obchodníci k cenám přirážejí v průměru méně. „Což asi trochu reflektuje strukturu nákladů, v případě těch čerpacích stanic bude asi výrazně větší podíl mzdových nákladů a podobné věci, které jsou v západní Evropě vyšší než v té východní,“ dodává Zajíc.
Česku podle odborníka pomáhá jedna z nejhustších sítí čerpacích stanic, která přispívá k silnému konkurenčnímu prostředí. Rozdíly mezi pumpami jsou často výrazné, i když jsou jen pár set metrů od sebe. „Zkuste se projet na Barrandov. Tam najdete čerpací stanice, které jsou od sebe tak 400 metrů a je mezi nimi rozdíl 4,50 Kč. Přiznám, se, že tomu přístupu nerozumím, já jsem spíš zastánce vyššího obratu a nižší marže než mít velkou marži a prodávat toho podstatně méně. Na druhou stranu ta politika může být i úsporná třeba i s ohledem na počet zaměstnanců, počet pokladen a podobně.“
Čerpací stanice reagují na pokles cen ropy. Paliva zlevnila až o korunu |
Pro srovnání marží je podle Zajíce potřeba sledovat tři úrovně. Tou nejviditelnější jsou marže samotných čerpacích stanic. Druhá je pak marže distributora. „Tady je u nás trochu problém, že ti distributoři jsou velice často majetkově propojeni s těmi s těmi sítěmi čerpacích stanic. Čepro vlastní EuroOil, PKN Orlen Benzinu, Mol jako distributor vlastní síť čerpacích stanic Mol, OMV to samé. Tím pádem se to velice často nedaří rozklíčovat, Vždycky je potřeba vzít čerpací stanici i distribuci,“ říká analytik.
Podle něj bývalo v minulosti obvyklé, že u distributorů byla marže 50 haléřů až koruna a jedna až tři koruny v případě čerpacích stanic. „Dnes jsme v situaci, kdy distributor si bere 2,50 a čerpací stanice 4,30 v případě benzinu. Při průměrné ceně, která je 44,40. Takže v momentě, kdy někdo prodává za 48,50 tak jeho marže je 8,30 na litru benzinu,“ vypočítává Zajíc.
„Kdybychom vzali standardní marže, tak ta cena by měla se pohybovat někde o 3,70 Kč níž, takže 41,40 až 41,50 v případě benzinu,“ dodává.
Třetí marže je podle Zajíce marže na úrovni rafinérií. Ty pomáhá zvláště u nafty přifukovat nedostatek rafinérských kapacit a také to, že MOL či PKN Orlen odebírají ropu z Ruska a kupují ji s diskontem přibližně 20 až 30 dolarů za barel.
Cestou zastropování cen a silných státních zásahů, jako je tomu například v Maďarsku by se však Petr Zajíc nevydával. „Je třeba si nastavit nějaké priority a upřímně, cena benzínu, ač je to nepříjemné stoupla o 35 procent. V případě mouky, pekařských výrobků je to nárůst o 70 procent, v případě plynu nebo topení to bude o několik set procent. Myslím si, že je důležitější se zaměřovat na tyto segmenty. Je otázka, jestli má stát vyplýtvat iks desítek miliard korun na nějakou subvenci v oblasti pohonných hmot, anebo se zaměřit třeba na ceny energií,“ míní.
A upozorňuje například i na nezamýšlený efekt, kdy Maďarsku zastropování cen zahubilo malé benzinky. „Třeba na dálnici je cena vysoká a kdo chce ušetřit, tak sjede z té dálnice a nakoupí si to vedle, což udržuje při životě ty menší čerpací stanice. Když v Maďarsku zavedli ten strop, lokální pumpaři skončili, protože už se nikomu nevyplatilo z té dálnice sjet a nakoupit u nich.“
Pokles cen pod čtyřicet korun za litr při současných cenách ropy a pokračující válce vidí Petr Zajíc jako málo pravděpodobný. „To by ta cena musela v případě ropy klesnout někam k 85, 86 dolarům za barel a musela by se stabilizovat situace u marží benzinu. U nafty je ta situace ještě složitější,“ říká. Na druhou stranu za nepravděpodobný považuje i růst cen přes 50 korun za litr.
