Od Nového roku zasáhly penzijní připojištění změny - zvýšil se státní příspěvek až na 230 korun měsíčně (dříve max. 150 Kč) při úložce 1 000 Kč a víc (dřív 500 a víc). Příspěvek lze získat od nejmenší úložky 300 Kč měsíčně (dřív stačilo 100) a začíná na 90 Kč (dříve 50).
Z údajů fondů vyplývá, že si zhruba 800 tisíc lidí spoří méně než 300 Kč, takže v lednu žádný příspěvek nedostanou. "Klienty postupně oslovujeme, aby si příspěvek navýšili," říká Pavel Jirák, šéf KB penzijní společnosti. Maximum, tedy 230 Kč měsíčně, čerpá od ledna zhruba jeden milion lidí. Ti, kteří ukládají nad 1 000 Kč, pak mohou navíc využít i daňový odpočet.
Druhou změnou v systému penzijního připojištění je zavedení možnosti investovat s rizikem. Fondy samy o sobě přitom nebyly schopny peníze klientů ani ochránit před inflací, navíc měly v investování zákonem svázané ruce.
Od ledna mají klienti možnost vydat se odvážnější cestou a přestoupit ze starého fondu s garantovaným neprodělkem (tzv. transformovaný) do negarantovaného (tzv. účastnický). S výjimkou Generali mají nové fondy od Nového roku penzijní společnosti ČSOB, Allianz, KB, ČP, ING, AXA, ČS a jako nováčci Raiffeisenbank a Conseq. Druhý nejmenší hráč na trhu Aegon je zatím ve skluzu: "Udělení licence (na účastnické fondy) očekáváme v nejbližší době, s ČNB řešíme drobné formální náležitosti," říká ředitel Jiří Schneller.
Většina klientů naspořené peníze hned vybere
Negarantovaný fond má "povoleno" i prodělat, a už tak nemusí drtivou většinu úspor investovat do málo rizikových (a málo ziskových) dluhopisů. Štikou bude zřejmě Conseq penzijní společnost, která klientům nabídne akciový fond s očekávaným průměrným zhodnocením 8 až 10 procent. "V jednotlivých letech může zhodnocení kolísat od desítek procent poklesu po desítky procent růstu, tak to u akcií bývá," upozorňuje Richard Siuda z Conseq Investment Management.
Připojištění dnes fakticky neslouží jako pravidelný příspěvek k důchodu. Devětadevadesát procent střadatelů si peníze na konci jednorázově vybere a hned utratí. V druhém největším penzijním fondu, České spořitelny, si naspoří klienti průměrně osmdesát tisíc korun.
"Velká část z nich si částku vybírá ihned po splnění nároku na dávku, tj. v 60 nebo u starších smluv v 50 letech, a zakládá si novou smlouvu, kterou po vzniku nároku, zpravidla po pěti letech, ukončí jednorázovou výplatou," popisuje šéf fondu Aleš Poklop. Vyplácet penzi z fondu si postupně nechávají řádově jen stovky klientů.
Zatímco "malé" spoření na penzi se díky státnímu příspěvku a garanci neprodělku těší masové oblibě, "velké" spoření se teprve rozjíždí od 1. ledna. Stát na ně lidem uvolní část jejich povinného důchodového pojištění. Ministerstvo financí počítá s výpadkem na pojistném šest miliard korun, což je stejná částka, kterou podle odhadu MF DNES vyplatil loni na příspěvcích k penzijnímu připojištění.
